Ředitel BIS Michal Koudelka dnes na bezpečnostní konferenci ve Sněmovně uvedl, že Rusko nemusí zaútočit přímo na Evropu stejným způsobem jako na Ukrajinu, ale může podle něj zkusit otestovat jednoho z členů NATO, například v Pobaltí.

Předseda sněmovního evropského výboru Petr Sokol uvedl, že svět i Evropa podle něj čelí pokračujícímu zhoršování bezpečnostní situace.

Podle něj zároveň Rusko průběžně testuje, kam až může zajít a jak by Západ reagoval například na možné vyostření situace v Pobaltí. „Neustále je ze strany Ruska testováno, co by se stalo, kdyby například zkusili Rusové nějak konfrontovat některou z pobaltských republik,“ uvedl v pořadu Interview ČT24.

Sokol zároveň připomněl i další mezinárodní napětí včetně konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Podle něj se ukazuje, že očekávání dlouhého období klidu po roce 1989 se nenaplnila. „Místo toho jsme svědky toho, že se jednak vrátila určitá podoba studené války díky Putinovu Rusku, ale regionálních konfliktů je mnohem víc,“ řekl s tím, že bezpečnostní konflikty a napětí se šíří prakticky po celém světě.

PaedDr. Ilona Sokolová

• ODS
• Jihomoravský kraj; gesce: meziregionální vztahy

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Poslanec Sokol se vyjádřil také k masivnímu útoku na Kyjev, při kterém podle dostupných informací Rusové použili raketu Orešnik. Podle něj nejde o projev ruské síly, ale spíše o nervózní reakci Moskvy na vývoj války. „Vidím to jako takovou trošku hysterickou reakci Ruska na to, že dochází ke dvěma jevům,“ uvedl Sokol.

Prvním důvodem je podle něj fakt, že Rusko na frontě nedosahuje takových výsledků, jaké by si samo představovalo. „Rusko nepostupuje na ukrajinské frontě vůbec tak, jak by si představovalo. Ono nepostupuje téměř vůbec. Válka se vlastně zastavila. Stále propagované ruské ofenzivy zásadně nikam nevedou,“ řekl.

Druhým důvodem je podle něj rostoucí schopnost Ukrajiny zasahovat citlivé cíle hluboko na ruském území. „Ukrajinci jsou pomocí dronů schopni zasahovat různé rafinerie a vojensky důležité průmyslové podniky poměrně hluboko v Rusku,“ upozornil Sokol.

„Jsou schopni těmi drony zasahovat široké území Ruska. Z toho hlediska jsem ten útok Oreškinem považoval za trošku hysterickou reakci Ruska, které si stále víc uvědomuje, že v té válce nevítězí a že je samo zranitelné,“ zopakoval.

Přesto se podle Sokola Kreml může držet představy, že válku dokáže zvrátit ve svůj prospěch. Rusko proto podle něj nelze podceňovat: „Předpokládám, že v kremelské kanceláři Vladimira Putina se stále věří v to, že je možné tu válku vyhrát, ač reálně to na tom bojišti tak nevypadá. Takže ano, může to být nebezpečné, Rusko nesmíme podceňovat. Mohou zkusit ještě jedno vzepětí, ale nemyslím si, že tím tu válku vyhrají,“ dodal předseda sněmovního evropského výboru.

Kvůli Íránu nesmíme zapomenout na Ukrajinu

Evropa prý musí v podpoře napadené země vytrvat. Za klíčové Sokol označil hlavně to, aby pomoc zůstala dlouhodobá a stabilní. „V podstatě to, že se Ukrajina udržela čtyři roky proti ruské agresi, je výsledek podpory Západu od Spojených států po země, jako je Česká republika, Polsko nebo Pobaltí,“ uvedl Sokol.

Napětí kolem Íránu podle něj nesmí odvést evropskou pozornost od Ukrajiny: „Důležité je, aby ta pomoc Ukrajině byla setrvalá, abychom se nenechali ukolébat tím, že to teď vypadá, že třeba ta důležitější válka je v Hormuzském průlivu,“ upozornil a dodal: „Nesmíme kvůli Íránu zapomenout na Ukrajinu, nesmíme si říct, že ta válka vlastně zmizela z obrazovek, z toho prvotního zájmu. Je třeba v tom vydržet,“ zdůraznil, že právě dlouhodobá podpora Ukrajiny je jedním z hlavních důvodů, proč se Rusku dosud nepodařilo napadenou zemi zlomit.

Následně vysvětlil také spory kolem návrhu generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, aby členské země dávaly na podporu Ukrajiny čtvrt procenta HDP. Problém podle něj souvisí jak s rozdílným vnímáním ruské hrozby, tak s přetahováním mezi Evropou a Spojenými státy.

„Samozřejmě jednak je tam hra přetlačovaná přes Atlantik, kdo bude přispívat a kolik. A různé země na evropském kontinentu vidí to bezprostřední nebezpečí a tu svou potřebu podporovat Ukrajinu různě. Jsou to demokracie,“ uvedl Sokol.

Na otázku, zda by ODS, pokud by byla ve vládě, návrh na čtvrt procenta HDP pro Ukrajinu podpořila, odpověděl, že o tom nepochybuje. „Naše vláda byla ta, která dostala Českou republiku mezi země, které podporovaly Ukrajinu a Ukrajince velmi výrazně. Patřili jsme v tom ke špičce, takže nepochybuju, že my bychom to čtvrt procenta určitě dali, kdybychom vládli. My nepotřebujeme využívat nějaké protiukrajinské nálady,“ řekl.

Kreml o testu NATO bezpochyby uvažuje

Poté se Sokol znovu vrátil k varování ředitele BIS Michala Koudelky, podle něhož může Rusko zkusit napadnout některou členskou zemi NATO, například v Pobaltí, aby otestovalo reakci Aliance. A zopakoval, že nejde o scénář, který by bylo možné brát na lehkou váhu: „NATO, ale do určité míry Evropská unie, ale také konkrétně Česká republika musí být připravena, že to je scénář, o kterém se bezpochyby v Kremlu uvažuje,“ uvedl Sokol na otázku, zda hrozí test jednoty NATO.

Evropa by se prý neměla dostat do stejné situace jako před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. „Nesmíme se dostat do stejné situace jako na začátku války na Ukrajině, kdy celá řada evropských politiků zpochybňovala, našli se i tací u nás, že to Putin zkusí. On to zkusil,“ připomněl, že Rusko to nezkusí jen pokud budeme dostatečně ukazovat, že jsme připraveni a nic by tím nezískalo. „A myslím si, že to ukazujeme,“ podotkl.

Pokud by se Rusko přece jen pokusilo otestovat jednotu NATO, podle Sokola by narazilo na podobnou reakci jako na Ukrajině: Západ by neustoupil a Aliance by byla výrazně připravenější než před několika lety. „Severoatlantická aliance zažila už díky tomu útoku na Ukrajinu určitý budíček,“ uvedl Sokol.

„Do té doby jsme v Evropě na obranu kašlali a dělali do určité míry černého pasažéra v NATO jako celá Evropa,“ řekl, že Rusko by dnes čelilo mnohem připravenějším spojencům, zejména v Polsku, Pobaltí a ve Skandinávii. „Myslím, že Rusové by zjistili, že je to pro ně ještě komplikovanější než ten jejich prvotní útok na Ukrajinu,“ dodal.

Kromě toho Sokol reagoval i na slova šéfa BIS Michala Koudelky, podle něhož nejednotný postoj členských zemí NATO ke konfliktu s Íránem nevysílá směrem ven dobrý signál.

Připustil, že kritika má logický základ, zároveň ale upozornil, že evropské státy vnímají konflikt na Blízkém východě jinak než válku na Ukrajině. „Já Koudelkovu kritiku chápu, je postavena na logických argumentech, ale musíme si umět uvědomit, že řada evropských států má pocit, že ta válka mezi Spojenými státy a Íránem není válka, která se Evropy dotýká bezpečnostně,“ uvedl Sokol.

Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.

• Trikolora

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Podle něj Evropa v otázce Blízkého východu dlouhodobě spoléhá především na Spojené státy a sama nechce výrazněji vojensky zasahovat. Zároveň ale odmítl, že by rozdílné postoje k Íránu automaticky znamenaly nejednotu vůči Rusku.

Je toho názoru, že právě válka na Ukrajině ukázala, že evropské země dokážou postupovat společně. „Když to dám do protiváhy k tomu, jak se zareagovalo na situaci na Ukrajině, tak přes všechny úvahy o tom, že tam není jednota, se blížíme téměř k dvacátému balíčku sankcí proti Rusku. Vyzbrojuje se Ukrajina, pomáhá se jí. Tady se podle mě v případě Ukrajiny ve skutečnosti ta jednota v činech ukázala,“ připomněl Sokol.

Psali jsme:

Britský ministr letěl z Estonska. Rusové mu měli rušit signál

Finský prezident chce vyjednávat s Ruskem. Ukrajina má prý lepší pozici, než dříve

Kyjev zasažen, zdemolován. Ale státům NATO se platit nechce

Vladimír Ustyanovič: Dezinformační pojmologie pana prezidenta Petra Pavla