Doposud v právním řádu absentovala existence zvláštního právního předpisu, na který se občanský zákoník odkazoval a který by upravoval změny nájemní smlouvy a oprávnění pronajímatele k jednostranné úpravě, tedy ke zvýšení nájemného. Považoval bych za daleko lepší řešení doplnit do právního řádu tento zvláštní zákon a předurčit, jakým způsobem se bude zjišťovat nájemné v místě a čase obvyklé, např. zmocnit Ministerstvo pro místní rozvoj k vydání takového předpisu. Vláda však přináší řešení podle mého názoru horší a sporné. Tento stav řeší vložením nových odstavců do § 696, které opravňují pronajímatele, nedojde-li k dohodě o změně nájemného, obrátit se na soud. Konstatuji však, že pozměňovací návrh ústavně právního výboru je lepší než vládní předloha a já jej budu podporovat.To ale neznamená, že neupozorním na problémy, které tato novela přinese, které bude třeba ještě vyřešit. Jde o několik oblastí.

Tak předně určení nájemného v místě a čase obvyklého, které definujeme jako nájemné, za které lze na trhu srovnatelný byt pronajmout smluvně. Tomuto principu asi nelze vyčítat nejasnost formulace, avšak pro soudy bude složité takové nájemné určit. Vydání cenových map, které hodlá zajistit Ministerstvo pro místní rozvoj, je určitým návodem, ale pouze jakýmsi autoritativním, postaveným mimo právní řád a tedy jen orientačním ukazatelem. Soud samozřejmě při zjišťování tohoto nájemného může použít i další důkazní prostředky, se kterými počítá občanský soudní řád v § 125, tedy vše, co pomůže zjistit skutečný stav věci - znalecké posudky, expertní stanoviska, výslechy účastníků. Cenová mapa je jen jedním z mnoha subsidiárních ukazatelů a to je málo. Pronajímatel s kvalitním právním zastoupením uspěje ve sporech proti nájemníkům, zejména proti nájemníkům, kteří nemají na dobrého advokáta. Tento problém jsem se svým týmem také řešil v roce 2004 jako tehdejší ministr pro místní rozvoj a použili jsme při koncepci zákona o jednostranném zvyšování nájemného, který byl, jak víte, později schválen jako jediná speciální úprava nájemného od roku 1989. V něm jsme koeficient navýšení odvodili od každoročně exaktně zjišťovaných cen nemovitostí na trhu, což považuji za metodu lepší.