Ve vládě zřejmě panuje jednota názorů na životní úroveň v této zemi. V polovině minulého roku se nechal slyšet ministr financí Miroslav Kalousek, že na tom nikdo není špatně a že si všichni žijeme jako prasata v žitě. V podobném duchu vystoupil před pátečním hlasováním o důvěře vládě premiér Petr Nečas. Prohlásil, že pokud někdo tvrdí, že lidé u nás demonstrují z důvodů sociálních, tak to může vážně myslet jen člověk mdlého rozumu.

Své výroky opřel o dva údaje, podle nichž je v Česku pátá nejnižší míra nezaměstnanosti a nejnižší míra chudoby v rámci Evropské unie. Kontrastně s tím ale působí fakt, že podle většiny průzkumů patří Češi mezi nejméně spokojené národy. Potvrdilo to i šetření společnosti WIN-Gallup International, podle něhož se Česká republika ocitla mezi zeměmi spíše nešťastnými spolu s Tureckem, Jižní Afrikou, Čínou, Indií nebo Ruskem.

Interpretace je důležitější než objektivní realita

Sociolog Jan Hartl v té souvislosti poukazuje na sociologickou koncepci Williama Thomase, že o spokojenosti lidí rozhoduje to, jak si věci sami interpretují, a nikoli, jak by objektivně měly být. „Argument politika, že se lidé pletou, protože ve skutečnosti jsme na tom dobře, neobstojí. Protože právě úkolem politika je sdělit lidem třeba fakt o relativně nízké nezaměstnanosti u nás a začlenit ho do jejich interpretačního rámce, jímž hodnotí svoji realitu,“ říká pro ParlamentníListy.cz ředitel společnosti STEM Jan Hartl.