Už v devadesátých letech se Jaroslava Wenigerová začala věnovat problematice handicapovaných dětí, do které zařadila i děti handicapované sociálním prostředím. ParlamentníListy.cz ji vyzpovídaly u příležitosti XIX. ročníku Evropských dnů handicapu, které se konaly v Ostravě ve znamení Evropského roku dobrovolnictví 2011. Hlavním tématem rozhovoru byla ale aktuální problematika severu Čech a také romská otázka.

Psali jsme:
Romové obsadili i Rakovnicko. Lidé chodí ven s pistolí, nebo raději vůbec

V naší společnosti vládne napjatá nálada, množí se sociální demonstrace na severu Čech, neobáváte se, že i proti sociálně či zdravotně handicapovaným na severní Moravě by mohl vzniknout nějaký odpor?

Všechno nemůžeme řešit zákony. Je to v každém z nás, jak přistupujeme k minoritám. A to, že romská minorita je zčásti problematická, to my víme a víme i o tom, že je znevýhodněna. Ale na druhou stranu, máme tady i vietnamskou minoritu, která se zde usídlila a akceptovala pravidla soužití. Velmi dbá na vzdělání svých dětí. Dětí vietnamských spoluobčanů jsou premianti ve výběrových školách a české chůvy v těchto rodinách pomáhají, aby tyto děti dobře zvládly češtinu. A pak si kladete otázku, proč to není tak u té druhé minority? A najdeme také odpověď, protože oni mají jinou mentalitu. Zatímco Vietnamci jsou velice ambiciózní, chtějí uspět a udělají pro to všechno, tak mentalita Romů je úplně jiná. Je postavena na žití ze dne na den. Je postavena na filozofii, když něco ukradnu, tak je to hrdinství a mne spíš zajímá, zda s tímto můžeme něco udělat. Protože ty jejich děti, které přicházejí na svět, jsou bílým nepopsaným listem. Jsou to děti, které prostě chtějí také mít šťastný život. Také přicházejí do škol, a když budete mluvit s jejich učiteli, dovíte se, že tyto děti se samozřejmě také snaží. Ale pak přijdou domů do prostředí, které je nemotivuje. A to jsou pro mne velmi silná témata, kterým se věnuji 20 let. A jestliže si Romové, a na to nemusí mít IQ vysoké, neuvědomí, že přivedu-li na svět dítě, znamená to především velkou zodpovědnost, tak bude pro ně normální neposílat děti do školy. Jenže pak následuje trest. Pak musíme přijmout zákon, který bude vázat dávky na docházku do školy. Pokud romské děti nebudou vzdělané a nebudou mít motivaci z domova, že pracovat je normální a vydělávat si na živobytí prací je také normální, tak se nepohneme dál a budeme se tím muset stále zabývat. Ale nelze je házet do jednoho pytle. Ale odpovězte mi, kdo je Rom, jaká je definice Roma? Podle barvy pleti? I to je téma.

SLEDUJEME témata: Šluknovsko a Romové