Jana Rytíře nejvíc trápí lidé, kteří za ním chodí s exekučními výměry. Poslední případ, který řešil, se týká člověka, proti kterému je vedena exekuce kvůli 78 korunám úroku z prodlení z již zaplacené pohledávky, přičemž celkový jeho dluh se vyšplhal na 18 877 korun.

Lidé jsou na dně

„Lidé jsou dnes společností zatlačeni na samé dno,“ tvrdí právník a redakci popisuje další zoufalý příběh jednoho ze svých klientů. „Přišel za mnou pán a řekl, že je těžký cukrovkář a nemá peníze na jídlo, ani na léky. Jeho důchod mu stačí jen na zaplacení nájmu za jednopokojový byt. Tento člověk má bohužel exekuci. Zeptal se mě, co má dělat, že musí krást, aby přežil, že by ho nikdy nenapadlo, že bude existenčně donucený porušovat zákony? A já mu říkám, když už musíte krást, tak proboha kraďte tak, aby toho nebylo za pět tisíc. Co mu mám říct? Poradit mu, aby umřel hladem? Jeho dilema je bydlet pod mostem nebo zemřít doma a krást. To je zoufalství,“ řekl redakci Jan Rytíř.

A pokračuje: „Snaží se nespadnout na úplné dno. Bohužel je sám, nemá si kde pomoct. Prý funguje tak, že když mu paní doktorka předepíše léky, nemá na ně peníze, tak čeká a když cítí, že je mu hrozně zle, tak někoho požádá, aby mu zavolal sanitku, spadne na zem, nechá se odvést do nemocnice, tam se nechá ošetřit a zase až dosáhne hranice krize, na kterou nemáme řešení, spadne a nechá si zavolat sanitku, v nemocnici ho musí ošetřit, samozřejmě nic nezaplatí, protože nemá z čeho. Tato společnost ho vyhnala na periferii,“ vysvětluje právník.