Někteří označují rok 2015, který je téměř za námi, dokonce za nejsložitější rok od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?

Až na ty nejvýznamnější historické události se důležitost všeho ostatního ukáže až s odstupem. Pro mnoho zemí byl jistě nejsložitější od roku 1989, pro Českou republiku ale určitě ne. Ani jedna ze zmíněných věcí se nás bezprostředně nedotkla.

Tématem číslo jedna se stala migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly?

Odmítám tvrzení, že selhaly nějaké abstraktní evropské elity. Evropská unie, to jsou především její jednotlivé státy a jejich představitelé, jsme to i my a vedení našeho státu. Selhaly některé státy, zejména ty východoevropské, které si doposud z projektu sjednocené Evropy dokázaly zejména brát. Pokud ale měly ukázat, čím jsou schopny samy přispět, ukázalo se, že ta ochota je pryč. Bohužel západní země si to zapamatují, a jakmile budeme příště potřebovat pomoci my, třeba až Rusko zastaví plyn nebo napadne Pobaltí, jejich ochota pomáhat bude úměrná tomu, co jsme letos předvedli my.

V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Atmosféra posledních dní alespoň z hlediska médií působí tak, že každý v této zemi nenávidí Zemana, a to včetně premiéra republiky, který ho obvinil ze šíření nenávisti. Zeman prý rozděluje národ, spolčuje se s extremisty. Prožili jsme další „antizemanovský podzim“? A bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat?