Londýn, Birmingham a Manchester. Tři anglická města, v jejichž chudinských čtvrtích pod záminkou, že policie prý bezdůvodně zastřelila příslušníka národnostní menšiny, vypukly nepokoje nebývalých rozměrů. Ty přerostly v noci plné požárů, rabování, ale i smrti. Proč zde právě rabování propuklo takovou silou se ParlamentníListy.cz zeptaly sociologa Jana Kellera .

Nejdřív si je tam natáhli a dnes je nezaměstnají 

„Podle mě se jedná o to samé, co dnes sužuje Francii a už ne jenom Paříž ale i středně velká francouzská města. Zhruba po druhé světové válce bylo pozváno do zemí, které před tím měly kolonie, velké množství lidí a ti tam dělali tu práci, kterou by Francouz či Angličan nedělal," vykreslil Keller prostředí, z něhož násilí vzešlo.

„Byla to nekvalifikovaná, špatně placená práce, ale oni si pomohli oproti době, kdy žili v té bývalé kolonii. To znamená, pro ně to byl sociální vzestup, ale pak došlo k tomu, že v rámci globalizace tyto formy práce odcházejí z ekonomicky bohatých zemí do Česka a dále na periferii. A děti a vnuci těchto přistěhovalců už se narodili v Anglii nebo Francii. Oni se nemají kam vrátit, už patří do té země, ale není pro ně absolutně žádná práce," popisuje Keller beznaděj dětí přistěhovalců.