Globální finanční trhy i partnery v Evropské unii notně vylekal řecký premiér Jorgos Papandreu svým rozhodnutím, že jeho vláda vypíše referendum o tom, jestli Řecko přijme poslední dohodu s MMF a EU. Její součástí bylo vedle odpisu padesáti procent hodnoty vládních dluhopisů i znárodnění řeckých bank, ale také výrazné úspory v řeckém státním rozpočtu.

Za tuto velkorysou pomoc má ale Řecko zaplatit tvrdými úsporami, které však v zemi zvedly vlnu nevole. Řekové proti utahování opasků vytrvale protestují a Papandreu musí čelit nesouhlasu i v řadách vlastních socialistů. Pro schválení úspor, které žádá Evropská unie, premiér podle svých slov potřebuje širší politickou podporu. Podle nejnovějšího vyjádření řeckého ministra financí Harise Kastanidase by se referendum mohlo uskutečnit už v prosinci.

Neřízený bankrot by Řeky připravil o většinu úspor

„Pokud se referenda nevzdá, pohrává si se scénářem neřízeného bankrotu, který by mohl připravit obyčejné Řeky o většinu úspor. Takové riziko může samo o sobě v předvečer referenda spustit run na řecký bankovní sektor, který nebude vůbec lehké zastavit," uvádí pro ParlamentníListy.cz k úmyslu řecké vlády Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny.

Podle ekonoma se proto dá předpokládat, že během nejbližších jednání bude řecký premiér vystaven značnému mezinárodnímu tlaku, aby referendum odvolal. První příležitost k tomu budou mít německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy na dnešní mimořádné schůzce s Papandreem v Cannes, které se zúčastní i nový prezident Evropské centrální banky Mario Draghi a šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardová.