Po skonu prvního českého prezidenta Václava Havla jako by se rozhořel závod o to, kdo navrhne bombastičtější způsob uctění památky bývalé hlavy státu. Největší pozornosti se dostává nápadu pojmenovat po exprezidentovi ruzyňské letiště, které je pro mnohé cizince bránou do země, kterou Václav Havel v zahraničí tolik proslavil.

Mluví se však nejen o pojmenovávání všeho možného po zesnulém prezidentovi, ale diskutuje se i o umístění soch, které by se mu měly postavit. „Vím, že my Češi jsme přímo přeborníci na pomníky, nicméně já v tomto národním sportu asi nevynikám. A to i přesto, nebo právě proto, že jsem si Václava Havla nesmírně vážila,“ reaguje pro ParlamentníListy.cz na vzniklou mánii místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová.

Měl by zůstat v mysli. To ostatní je okrajové

V tomto směru nezůstává na politické scéně osamocena, protože i další její kolegové a kolegyně si významnou osobnost plánují připomínat méně okázale. „Václava Havla bude trvale připomínat jeho dílo,“ dává v reakci pro ParlamentníListy.cz předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová najevo, že mnohem důležitější než jakékoli dodatečně budované piedestaly je to, co Václav Havel během svého života dokázal.