Po skonu prvního českého prezidenta Václava Havla jako by se rozhořel závod o to, kdo navrhne bombastičtější způsob uctění památky bývalé hlavy státu. Největší pozornosti se dostává nápadu pojmenovat po exprezidentovi ruzyňské letiště, které je pro mnohé cizince bránou do země, kterou Václav Havel v zahraničí tolik proslavil.
Mluví se však nejen o pojmenovávání všeho možného po zesnulém prezidentovi, ale diskutuje se i o umístění soch, které by se mu měly postavit. „Vím, že my Češi jsme přímo přeborníci na pomníky, nicméně já v tomto národním sportu asi nevynikám. A to i přesto, nebo právě proto, že jsem si Václava Havla nesmírně vážila,“ reaguje pro ParlamentníListy.cz na vzniklou mánii místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová.
Měl by zůstat v mysli. To ostatní je okrajové
V tomto směru nezůstává na politické scéně osamocena, protože i další její kolegové a kolegyně si významnou osobnost plánují připomínat méně okázale. „Václava Havla bude trvale připomínat jeho dílo,“ dává v reakci pro ParlamentníListy.cz předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová najevo, že mnohem důležitější než jakékoli dodatečně budované piedestaly je to, co Václav Havel během svého života dokázal.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník