Podle zjištění STEM důvěra ve členy vlády neustále klesá. Jednoznačnou odpověď – tedy to, že vládě věří určitě – odpověděla jenom dvě procenta dotázaných. Naopak důvěra v prezidenta Václava Klause je vysoká stabilně. Nyní mu věří 70 procent lidí, nejvíce pravicově orientovaných (80 procent), ale také 60 procent voličů KSČM či těch, kteří se nehlásí k žádné straně.

Sociolog a ředitel agentury STEM Jan Hartl tyto výkyvy u podpory lidí, tedy, že zjednodušeně řečeno věří víc Klausovi, než Petru Nečasovi, vysvětluje tím, že prezident nese především roli ceremoniální, čímž pak z podstaty věci je institucí váženou. Jenže kabinet již tuto váženost jaksi postrádá, neboť není schopen naplňovat základní předpoklady, to znamená obhájit a prosadit program v myslích lidí. „Tam je ten hlavní problém,“ uvedl Hartl pro ParlamentníListy.cz.

• Kompletní zpráva STEM
   

Má problémy s důvěrou, když vstupuje do exekutivní politiky

„Václavu Klausovi se naplnění prezidentské role téměř vždy dařilo. Samozřejmě problémy se u něj projevovaly tehdy, když vehementně vstupoval do běžné exekutivní politiky – tam totiž prezident vstupovat může pouze, když uklidňuje nějaké rozpory a protiklady. Když ale vstupuje do politiky v roli usmiřovatele, tak veřejnost to mnohdy nenese dvakrát příznivě a tam se proto začínají v přízni objevovat protiklady. Klaus ale naplňuje předpoklady na formální hlavu státu, tedy důstojný úřad,“ vysvětlil Hartl.

Podle něj může mít ale tzv. dobré body u lidí i příští hlava státu, a to bez ohledu na to, kdo na Pražském hradě nakonec zasedne. Bude tam ale jedno platit stále: musí vyhovovat ideální představě prezidentské role. „Pokud v tomto ohledu vše dobře dopadne i u příštího prezidenta, tak by tam výraznější rozdíl v důvěře ani být neměl. On ten nástupce sice nemusí mít tak výrazná čísla jako Václav Klaus, ale měl by splňovat jednu věc - měl by být respektován většinou lidí, což se dá předpokládat právě v této ´lidové´volbě,“ zmínil sociolog.

• TÉMA: Přímá volba prezidenta
   

Hartl poukázal i na další čísla a ta se týkají důvěry v Poslaneckou sněmovnu. Dolní komoře sice věří více občanů než kabinetu, ale přesto stále méně, než Senátu. Zatímco horní komora se drží na stabilních dvaceti osmi procentech, dolní komoře podle STEM důvěřuje jen 24 procent lidí.