Valenta (KSČM): Staré měšťanské divadlo v Plzni

02.01.2013 11:34 | Zprávy

Při nynější výstavbě komplexu nového moderního divadla v Jízdecké ulici nelze než nezavzpomínat na první český divadelní stánek, který po dlouhá léta plnil svoji roli plzeňského divadelního centra a zázemí v národnostně složitých, tzv. „vlasteneckých dobách“.

Valenta (KSČM): Staré měšťanské divadlo v Plzni
Foto: kscm.cz
Popisek: Logo KSČM

Plzeňský společenský ruch, obohacovaný řadou ochotnických, většinou českých divadelních představení a zábav, jejichž iniciátorem byl např. tepelský premonstrát Josef Václav Sedláček, značně přispěl k tomu, že purkmistr Martin Kopecký se velice usilovně staral o to, aby měla Plzeň vlastní městské divadlo. Na stavbu nové budovy však z počátku ještě nepomýšlel a snažil se nalézt pro divadelníky alespoň vhodný útulek.  Do té doby se hrávalo v templářském či německém domě „U Říhů“, ve velkém sále radnice (1816, 1818), nebo i různě po hospodách.    

Velmi vhodnou k adaptaci se Kopeckému zdála výstavná budova „Štiftu“ stojící mezi radnicí a kostelem sv. Bartoloměje a tak hned v roce 1821 nařídil sejmout věž a upravit střechu. Ale ukázalo se, že místnost je pro divadelnictví naprosto nedostatečná a kočující herci i „diletanti“ si raději vybírali místnosti jako např. „U zlatého orla“ (1824 a 1829), „U Hanesů“ (1824) nebo „U bílé růže“. Zde mj. také své první útrapy profesionálního herce okoušel v roce 1829 Josef Kajetán Tyl a to ve společnosti vedené ředitelem Hilmerem (hrabětem Lanisem).     

Bylo tedy rozhodnuto, že se Štift zboří a že se pro divadlo postaví nová budova. Zbývalo však odpovědět na tři otázky: „Kde má nová budova stát, kdo uhradí stavební náklady a který architekt zhotoví vhodný projekt?“ V té době se však bořily městské hradby a na konci Riegrovy ulice, kde později stál palác obchodní a živnostenské komory, se uvolnil značný prostor. Na tomto místě, zvaném „Zwinger“ bylo nové divadlo opravdu v roce 1832 postaveno a stávalo zde až do roku 1903. Ulice se jmenovala „Divadelní“.    

Zdi budovy byly postaveny jednak ze sbírek (ve prospěch zbudování nového divadla hrávala hlavně „Společnost přátel českého divadla“) a též i za podpory města. Interiér budovy zařídili právovárečníci za 24 tisíc zlaté konvenční měny a obec jim potom svěřila úplnou správu divadelního provozu až do roku 1857, kdy vznikly mezi oběma právními jednotkami závažné rozpory v zadávání letní i zimní sezóny různým ředitelům divadelních společností. Obec byla nucena budovu divadla vykoupit, avšak místo požadovaných 5 tis. zlatých udělila várečné právo domu č. 122. Od té doby byli městem do divadla dosazováni intendanti.    

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Jiří Čunek byl položen dotaz

Sociální dávky - Ukrajinci

Jak dlouho by podle vás měli mít tedy Ukrajinci nárok na dávky? A nemyslíte, že problém s tím, že vyplňují jakousi díru na trhu je způsoben hlavně tím, že jsou mzdy za danou práci směšné? Bohužel tím, že za tu mzdu jde pracovat třeba Ukrajinec to tlačí mzdy ještě níž nebo minimálně tu pak není tlak ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČEZ: Temelín chystá velkou proměnu infocentra

10:34 ČEZ: Temelín chystá velkou proměnu infocentra

Infocentrum Jaderné elektrárny Temelín čeká v první polovině příštího roku rozsáhlá modernizace. Po …