Kdyby nebyl Hitler, byl by někdo jiný. Sociální napětí vyvolané přebytkem pro trh neužitečných lidí rostlo podobně jako dnes. Lidé bez práce a perspektivy jsou zdrojem nestability přerůstající v revoluce. K moci se dostávali nositelé řešení (jakýchkoliv uvěřitelných, lidu interpretovatelných). V Německu zmítaném krizí bohatli lichváři a lidé se měli stále hůř. Lichváři byli většinou Židé. V obchodování a úvěrování mají Židé tradici, stejně jako Švýcaři v ochraně vkladů a výrobě sýrů a čokolády.

Němci Židům dlužili, záviděli jim a nenáviděli je. Když vystoupil Hitler proti Židům, uspokojil touhu německého lidu po „sociální spravedlnosti" a po pomstě. Němci uvěřili, že když se zbaví Židů, bude se jim lépe žít. Proto podpořili program NSDAP.

Úspěšná realizace zvoleného programu přinesla Němcům perspektivu a zlepšení (proto vyhrála NSDAP volby dvakrát po sobě). Židé bez zázemí vlastního státu přišli v Německu o všechno, často i o život.