„Kontroly na cele byly častější, než je běžné," řekl dnes k tomu ředitel Vězeňské služby (VS) Jiří Tregler.
Vysvětlil, že spoluvězeň nebyl žádný policejní agent, jak média spekulovala, ale byl to cizinec a s případem Oty T. a zavražděné Aničky Janatkové nebyl vůbec seznámen. „Spoluvězeň neuměl česky, neměl tedy napojení na kauzu a nevěděl, o co v ní jde," vysvětlil Tregler.
Do krizového oddělení podle něj nemohl být Ota T. umístěn, neboť nejevil žádné známky patologického myšlení. „Podmínky pro umístění do krizového oddělení tak nebyly naplněny," zmínil.
Vězeňská služba nemohla prý ani Otovi T. podat žádné tlumící léky, neboť je vězeňský lékař nediagnostikoval.
Dalším sporným momentem v případu je fakt kontrol na cele od zaměstnanců věznice. K tomu Tregler podotkl, že v tomto případě byly kontroly prováděny nepravidelně, tak aby se v nich nedalo odečíst plánování. Podle předpisů ale musí být vězni dán klid v noci, takže dotyčný není kontrolován na cele například rozsvícením světla.
Obvinění mohou spát osm hodin. Nepřetržitě
„Obvinění mají nepřetržitě nárok na osm hodin spánku. Nelze proto přijít na celu a rozsvítit a zjistit, jestli dotyčný spí. Kontrola se proto provádí jen otevřením okénka u dveří," vysvětlil ředitel Vězeňské služby.
Obviněnému nešlo prý ani zabránit v tom, aby měl jiný oděv než tepláky. „Obvinění si mohou vybrat v tom, jaký oděv v cele na sobě mít chtějí, dokonce mohou mít i svůj vlastní oděv, předpisy to umožňují," dodal Tregler. Právě na šnůře vyrobené z tepláků se Ota T. oběsil.
Již dříve médiím řekl Robert Káčera z kanceláře Generálního ředitele Vězeňské služby, že nebylo úmrtí Oty T. způsobeno cizím zaviněním a nedošlo ani k systémovému pochybení.
„Nedošlo k porušení obecně závazných ani vnitřních předpisů věznice. Dosavadní výsledky vyšetřování nenasvědčují, že by nastalo na straně vazební věznice Pankrác nějaké pochybení," řekl Káčer pro Český rozhlas
Skutečné motivy činy Otakara T. však stále známé nejsou, podle Káčera i podle Treglera jsou stále předmětem vyšetřování orgánů činných v trestním řízení.
„Dopis, který měl muž napsat a zanechat v cele, je primárně adresován jeho blízkým, ale orgány vycházejí z dalších podkladů, jako jsou služební záznamy, výslechy zaměstnanců i záznamy kamerového systému na chodbách," upřesnil k tomu Káčer.
Informaci, které verze jsou pro vyšetřovatele nejpravděpodobnější, zatím vězeňská služba nemá.
Ročně spáchá v ČR sebevraždu 10 vězňů
Sebevraždy jsou v českých věznicích podle statistik docela časté, z celkového počtu zhruba 23 tisíc vězňů si ročně vezme život v průměru 10 z nich. Navíc podle odborníků to nemají lidé podezřelí z vražd dětí u spoluvězňů jednoduché.
„Motivy jsou různé, od pocity ztrátu životní perspektivy, po řadu dalších důvodů," dodal k tomu Káčer.
„I ty nejvyspělejší vězeňské systémy mají počet sebevražd dvojnásobný a i vyšší," doplnil ředitel VS Tregler.
Čtěte také:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
