V sobotu se na jednání ústředního výkonného výboru ČSSD tajně hlasovalo o tom, zda má být Bohuslav Sobotka celostátním lídrem a tedy kandidátem na premiéra. Podpořilo ho pouze 86 členů ÚVV ze 151 hlasujících. Co podle vás signalizuje fakt, že dostal tak málo hlasů? Přitom ještě na stranickém sjezdu byl zvolen předsedou 84 procenty hlasů. A měl by to podle vás raději vzdát, rezignovat?

Zase takový odborník na boj a stav boje frakcí uvnitř ČSSD nejsem. Ale skupina okolo Jiřího Dienstbiera, která podporuje v této době Bohuslava Sobotku, je sice hlasitá, nicméně se mi zdá, že není příliš velká. To, že Sobotka zvítězil v posledním hlasování, byť jen zhruba o těch dvacet hlasů, svědčí spíše o tom, že lidé v ČSSD se bojí, aby před volbami nebyly na veřejnosti prezentovány nějaké rozpory uvnitř strany, které v ní ale jsou už roku 2002 a které byly jen v jakémsi stínu nešťastného vládnutí bývalé koalice. Všichni se soustředili na to, co dělal pan Kalousek, případně Schwarzenberg a Petr Nečas a ČSSD byla brána jako opozice vůči této koalici. Sociální demokracie ale nebyla vnímána diferencovaně a nyní se ukazuje, že vnitřní rozpory v této straně nejsou sice tak velké jako v ODS, ale také existují.

To, že sociální demokraté přistoupili na krátký termín voleb, se proti nim může nakonec obrátit, a ČSSD může být najednou vnímána jako strana, v níž jsou až nepřátelsky znesvářené frakce, což je veřejností neočekávané. Lidé totiž očekávali, že s ČSSD nastoupí nějaký nový typ politiky a obava, že se strana začne chovat nejednotně nejen před volbami, ale i po nich, se zdá být velmi vážná. Kdyby pan Sobotka rezignoval na svoji funkci, tak by tyto obavy ještě posílil a jeho rezignace by tedy uškodila nejen jemu osobně, ale i celé ČSSD. A proto bylo i hlasování ÚVV takto těsné.