Zdeněk Koudelka: Kontrasignuje premiér, ne vláda

26.10.2012 7:34 | Zprávy

Reakce na nepravdivé obvinění, že poslední prezidentská milost byla nesprávně kontrasignována předsedou vlády bez souhlasu vlády.

Zdeněk Koudelka: Kontrasignuje premiér, ne vláda
Foto: Filip Jandourek
Popisek: Premiér Petr Nečas spolu s prezidentem Václavem Klausem

Petr Uhl v článku Byly to poslední Klausovy milosti? (Právo 23. 10. 2012 s. 14) zpochybňuje kontrasignací milostí předsedou vlády Petrem Nečasem bez toho, že by o nich jednala vlády. Je pravda, že u nás není kancléřský systém, kdy je rozhodující předseda vlády, ale vláda rozhoduje ve sboru jako kolektivní orgán. Předseda může být přehlasován. Nicméně ústava dává některá práva premiérovi, ne celé vládě. V takových věcech rozhoduje premiér. Vláda mu může dávat jen doporučení. To je i případ spolupodpisu prezidentových rozhodnutí, což je právo premiéra, nikoli kolektivní právo vlády. Je zvyklostí, že vláda projednává i rozhodnutí prezidenta vyžadující kontrasignaci, přijímá však jen doporučující usnesení vůči předsedovi vlády. Doporučit může, kdo chce, komu chce, co chce. Rozhodující je ústavně daná pravomoc. Milost není vázána na návrh vlády či jiného orgánu. Rozhoduje prezident, který v případě udělení milosti před odsuzujícím rozsudkem, potřebuje spolupodpis premiéra, ne vlády. I předseda vlády Jan Fischer v roce 2010 kontrasignoval prezidentovo rozhodnutí o vyhlášení voleb bez doporučení vlády.

Ústavně daná odpovědnost vlády za rozhodnutí prezidenta podléhající spolupodpisu premiéra je pouze deklarace, jelikož ústava nestanoví pro členy vlády žádný postih. Trvání vlády závisí na většině v Poslanecké sněmovně. Bude-li vláda sebelepší, ale většinu ztratí, padne. Je odlišná odpovědnost politická bez právní sankce, jež je spíše neodpovědností, od odpovědnosti právní s možností trestu. Za první Československé republiky i monarchie mohl parlament soudit členy vlády a poslat je do vězení. Britská dolní komora v minulosti některé ministry nechala popravit. Ve Francii, Belgii, Rakousku, Dánsku, Finsku či na Islandu soudí členy vlády zvláštní soudy, v nichž někdy zasedají i poslanci. Jestliže členové vlády mohou být sesazeni či posláni do vězení, jde o skutečnou odpovědnost. Náš prezident může být trestán Ústavním soudem pro velezradu. Má právní odpovědnost a tedy i možnost uvážení, co učiní při výkonu své funkce. Trestem je pro něj zbavení úřadu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Proč EU řeší tresty za znásilnění?

Nemám nic proti zpřísnění, ale neměl by si to každý stát řešit legislativně sám? Proč mám dojem, že se EU plete do vnitřních záležitostí států čím dál víc? Kde končí její kompetence? Proč neřešíte třeba nelegální migraci, s kterou jste od voleb nepohnuli?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČEZ: Memorandum urychlí energetické stavby na státních pozemcích

11:49 ČEZ: Memorandum urychlí energetické stavby na státních pozemcích

Sladit a urychlit vznik staveb distribuční soustavy na státních pozemcích je cílem memoranda s Lesy …