„Pane premiére, já jsem se přihlásil, abych na vás promluvil. Abych vás vyzval. Vy jste vždycky říkal, že já rozděluju národ. Že jsem populista. Ano. Populismus je politický přístup spočívající ve snaze oslovit běžného člověka, který se domnívá, že vládnoucí skupiny nehájí nebo přehlížejí jeho zájmy. Já jsem hrdý populista. Ano, já tady hájím důchodce. 7 000 korun. Pane premiére, pojďte sem a řekněte, že jste byl uveden v omyl. A zkuste spojit aspoň na chvílu, na chvíli ty dvě půlky. Váš prezident vyhrál, já jsem měl 2,4 milionu hlasů. Řekněte, že těch devatenáct miliard, které pan Stanjura přece má, kde je? Tady,“ otáčel se u řečnického pultíku Babiš a hledal ministra financí.

„Vždyť to je směšné. Kolik máte, pane ministře, příjem? Výdaje? 2 223 miliard, to je 0,85 procenta. Vy jste to přece řekl na tiskovce, že je to o ničem, že jsou to drobné. Devatenáct miliard! Tak pane premiére, přijďte sem, ukončíme to, řekněte, že jste rozhodl jako premiér, že to stahujete, že těch devatenáct miliard dáte těm důchodcům. Máte historickou šanci to spojit. A pokud to neuděláte, já jsem nikdy neorganizoval žádnou demonstraci. Tady každý mluví o Ústavním soudu, ale prezident rozhodne. Protože když čtrnáct dní si vezme a dá na to veto, a já zorganizuji první demonstraci důchodců, protože mám střet zájmů, je mi 68 a podle vás už bych neměl pracovat. Já budu pracovat, teda...,“ pokračoval Babiš.