Bude se koncem roku 2025 na Ukrajině stále válčit?Anketa
Právě jméno Žďárského se opětovně objevuje také ve smlouvě o grantu, který této neziskovce na šíření nerůstové teorie udělil Dům zahraniční spolupráce. Na projekt nazvaný „Budoucí změna: Posílení pedagogů pro post-růstovou transformaci“ tentokrát DZS spolku schválilo 60 000 eur (přibližně 1 470 000 Kč). Dalších 83 250 eur (přibližně 2 040 000 Kč) pak NaZemi obdrželo na vzdělávací projekty skrze program Erasmus.
Spolek NaZemi, šířící „nerůstové myšlenky“ mezi mladými lidmi a nabádající je, aby se pokoušeli o „změnu systému“, již v minulosti obdržel desetimilionové dotace, přičemž několik milionů šlo i na projekty týkající se této teorie, hlásící, že „je klíčové, aby se snižovala luxusní spotřeba nejbohatších obyvatel a také abychom v západních zemích začali zmenšovat některé škodlivé sektory naší ekonomiky: auta, letadla, jachty, rychlou módu a masný průmysl“.
Fotogalerie: - Univerzity za klima
ParlamentníListy.cz již dříve upozornily, že Dům zahraniční spolupráce udělil podporu projektům spolku NaZemi, které se snaží o proškolení mládeže v kritice kapitalismu, nabádají účastníky setkání z mládežnických odnoží politických stran či z neziskovek, aby se pokoušeli o „změnu systému“ a mladé lidi ve věku mezi 17 a 23 lety učili, jak zavádět do praxe „nerůstové myšlenky“ požadující zastavení ekonomického růstu, okupování podniků či limitaci příjmů.
Samotné post-růstové transformaci se organizace věnovala již ve svém minulém projektu „Post-růstové Česko“. „Jak už název napovídá, cílem projektu bylo zvyšovat povědomí o možnostech post-růstové transformace a negativních dopadech růstové ekonomiky v Česku. Důležitou součástí projektu byl i rozvoj členek a členů naší nerůstové skupiny, která je v organizaci NaZemi nejmladší a skládá se převážně z mladého dobrovolnictva,“ informovala organizace o již ukončené realizaci, na níž šlo z veřejných peněz v minulosti necelých 147 000 korun.
Spolek se nerůstové myšlenky snažil vštěpit nejen mládežníkům, ale též dalším organizacím, které projevily zájem „nerůstový přístup“ taktéž integrovat do svých činností a celkem se mělo přednášek a workshopů na šíření nerůstu zúčastnit 155 lidí.
Fotogalerie: - Studenti na Albertově
Spolek se také netají tím, že by rád šířil nerůstovou teorii i do českých škol. „Projekt jsme již zdárně ukončili, ale naše úsilí o kvalitnější a spravedlivější ekonomiku trvá a nekončí. Pokud byste chtěli k vám do školy, organizace, firmy či samosprávy dostat nerůstovou přednášku či workshop, dejte nám vědět,“ píše.
Nešlo by přitom o nic nového. Šíření nerůstové teorie však v Česku už také neprobíhá jen prostřednictvím činností spolků, která je častokrát podpořena z veřejných financí. Setkat se s nerůstem mohou i přímo studenti v posluchárnách Masarykovy univerzity, která se spolkem NaZemi spolupracovala a nerůstovou teorii vyučuje v rámci předmětu „sociologie nerůstu“. Studenti této brněnské univerzity tak jsou seznamováni s teorií spočívající v požadavcích na zastavení ekonomického růstu, zavedení nepodmíněného základního příjmu či omezování bohatství skrze majetkové a dědické daně a příjmového zastropování.
„Ukončení závislosti na nekonečném ekonomickém růstu a související sociálně-ekologická transformace směrem k ekologicky příznivější, spravedlivější a demokratičtější ekonomice jsou témata, která se poslední dobou stále častěji objevují i v českém veřejném prostoru. NaZemi je v letech 2022-2023 rozvíjelo v rámci projektu ,Partnerství pro dialog o nerůstu a sociálně-ekologické transformaci' ve spolupráci s Katedrou environmentálních studií (FSS MU), organizací RESET (platformou pro sociálně-ekologickou transformaci) a německou Konzeptwerk Neue Ökonomie – laboratoří pro myšlenky nové ekonomiky, která sídlí v Lipsku,“ referuje o spolupráci s univerzitou samotný spolek s dodatkem, že cílem projektu „bylo přispět k posílení dialogu mezi českým a německým nerůstovým a klimatickým hnutím, podpořit výměnu znalostí a zkušeností uvnitř těchto hnutí a více propojit současné debaty o klimatu, nerůstu a sociálně-ekologické transformaci“.
Fotogalerie: - Kulturu do škol
Proč si univerzita vybrala ke spolupráci dvojici těchto spolků, vysvětlila pro ParlamentníListy.cz doktorka Eva Fraňková z katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, jež byla současně také řešitelkou projektu, v říjnu loňského roku se slovy, že „výběr partnerů pro konkrétní projekt je průsečíkem existujících kontaktů, tematického zaměření partnerů, které odpovídá zaměření projektu, a reálné schopnosti lidí z dané organizace se zapojit do příprav projektu a zavázat se k aktivitám v rámci něj“.
„Společným zájmem bylo téma spravedlivé, sociálně-ekologické transformace a nerůstu a promýšlení specifik nerůstového konceptu ve střední a východní Evropě. Uvedeným tématům se všechny partnerské organizace dlouhodoběji věnují, v rámci projektu proběhlo také síťovací setkání s dalšími organizacemi s podobnými zájmy z regionu střední a východní Evropy,“ vysvětlila Fraňková, proč byla zvolena daná spolupráce.
S teorií nerůstu se mohou studenti v Česku seznamovat nejen na Masarykově univerzitě. Sama organizace se rozhodla pro mladé zájemce pořádat i letní školu, kde se mládež dozví, proč by měla být proti hospodářskému růstu, kapitalismu a propagovat „nerůstovou transformaci“. Minulý rok na ni NaZemi dostalo formou grantu, schváleného DZS, 7 594 eur (přibližně 186 000 Kč).
Fotogalerie: - Klima teď, škola později
Letošní druhý ročník lákal zájemce, kteří „vnímají současné eko-sociální krize a chtějí přispívat ke společenské transformaci“. „Trápí tě klimatická krize, ale nestačí ti zůstávat u odpovědné spotřeby? Jsi už aktivní v sociálním hnutí a víš, proti čemu stojíš, ale cítíš, že ti chybí hlubší analýza problémů, vize či znalost konkrétních řešení? Štve tě kapitalismus, ale nemáš kolem sebe dostatek lidí, se kterými bys svoje názory mohl*a v bezpečném prostředí diskutovat? Chceš kombinovat letní pohodičku a koupačky s politickým vzděláváním a získáváním nových praktických dovedností pro systémovou změnu?“ ptal se spolek a dodal: „Pokud jsi alespoň na dvě z těchto otázek odpověděl*a ano, Letní škola nerůstu je dost možná pro tebe tím nejlepším způsobem, jak strávit svoje léto.“ Později organizace oznámila, že kvůli velkému zájmu letos uspořádá i druhý turnus.
Redakce ParlamentníchListů.cz v minulosti kontaktovala Dům zahraniční spolupráce a tázala se na zohledňování šířených myšlenek, jako je volání po „systémové změně“ a předkládání nerůstové teorie, či nakolik se udělování grantů takovýmto projektům shoduje s cíli DZS. Martina Nevolná z oddělení komunikace a regionální spolupráce Domu zahraniční spolupráce na tyto dotazy naší redakce dříve sdělila, že je DZS odmítá zodpovědět. „Vzhledem k charakteru webu ParlamentníListy.cz, který nenaplňuje základní žurnalistické standardy, nebudeme na vaše dotazy odpovídat,“ přišlo v odpovědi pro naši redakci bez jakýchkoli dalších informací.
Tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) Tereza Fojtová podotkla, že je činnost DZS regulována pravidly Evropské komise (EK), „která stanovují rámec pro financování projektů zaměřených na vzdělávání a aktivní občanství“. „Tato pravidla jsou závazná a jednotná pro všechny národní agentury v zapojených zemích. Projekty procházejí přísným hodnoticím procesem a jsou schvalovány komisí odborníků. Hodnotitelé musejí být nezávislí a bez střetu zájmů, což je ověřováno externím auditem. Projekty jsou hodnoceny na základě relevance, dopadu a souladu s prioritami programu,“ uvedla.
Tematické zaměření solidárních projektů je podle ní „zcela v gesci žádajících mladých lidí a je různorodé“. Projekt „První post-růstová letní škola v Česku“ byl dle mluvčí MŠMT schválen v souladu s pravidly a „naplňuje požadavky Evropské komise na projekty zaměřené na podporu mladých lidí při hledání inovativních řešení pro současné společenské výzvy“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte, že je třeba omezit ekonomický růst, auta či masný průmysl?
autor: Radek Kotas
