Násilné protesty v Americe po zabití černocha George Floyda kulminují. Na mnoha místech dochází k tvrdým střetům mezi demonstranty a policií, jsou rozbíjeny výlohy a zapalovány osobní vozy. Jak se na dnešní dění v USA díváte?
Historicky to není bezprecedentní, k takovýmto událostem docházelo i předtím. Je to však nešťastné a k ničemu dobrému to nepovede. Je-li režim otevřený, se svobodou projevu a demokracií, v níž můžete vybírat kongresmany, prezidenta, senátory, starosty a i šerify či šéfy místní policie, násilnosti jsou nepatřičné.
Namístě je diskuse a zvažování, co dál, jaké reformy přijmout. Demokracie si vyžaduje reformy, nikoli revoluci či rabování. A navíc zkušenost ukazuje, že většina voličů, na rozdíl od odhodlaných a hlasitých menšin, dává přednost politikům, kteří zdůrazňují právo a pořádek.
Existuje, podle vás, nyní v Americe rasový problém? Kdo je znevýhodňován?
Oficiálně jsou při přijímání na vysoké školy, na prestižní univerzity a do zaměstnání zvýhodňováni příslušníci barevných menšin, konkrétně černoši a tzv. Hispánci (Latinoameričané). Znevýhodněni jsou naopak Američané východoasijského původu, kteří mají nejlepší studijní výsledky a testy, ale je jich přijato méně, než co odpovídá jejich úspěšnosti při zkouškách – aby jiných mohlo být přijato více.
V běžném životě jsou ale znevýhodňováni i černoši, nikoli systémově, ale na základě větší podezřívavosti vůči nim. Černochů je 13 % americké populace, při incidentech s policií většina zastřelených nejsou černoši – těch je kolem 25 % (tedy dvojnásobek než odpovídá jejich procentu obyvatel), a zbytek zastřelených, 75 %, jsou běloši a Hispánci.
Pokud jde o mužskou vězeňskou populaci, tvoří její polovinu mladí černoši. Takže když máte slušného mladého černocha, který dodržuje zákony, policisté stále na něho hledí s podezřením, protože nevědí, jestli je slušný, nebo zločinec. Tito mladí černoši jsou obětí jakési potenciální presumpce viny.
Na druhou stranu – oni hledí na bílé policisty jako na své potenciální ohrožení, i když daný bílý policista může k ním přistupovat naprosto fér.
Rasové vztahy jsou naneštěstí v Americe naprostý malér.
Protesty proti policejní brutalitě se šíří i mimo USA. Násilné střety se přesunuly také do Británie. Co na to říci? Máme i v Evropě problém s rasismem vůči černochům?
Někteří lidé, běloši, rasisty určitě jsou. Ale je těžko určit, kolik a jaké procento jich je. Faktem je, že tato společnost je asi nejméně rasistická ve svých dějinách; za nevinný vtip s rasovým podtónem člověk může ztratit práci či kariéru. Určitě by mohla být ještě méně rasistickou, ale veřejná netolerance vůči rasismu je největší v dějinách.
Protest aktivistů Black lives matter se konal i v centru Prahy. Jaká je relevance takového protestu u nás?
Jediná, která mě napadá, je exhibicionismus. Exhibovat vlastní „ctnost“, „spravedlnost“, „ušlechtilost“.
Historik Ivo Cerman se k pražskému protestu nachomýtl. Povšiml si, že akce se v drtivé většině účastnili cizinci. V důsledku zabití černocha v USA pak volali po snížení rozpočtu české policie. Dává vám to smysl? Může nějakým způsobem česká policie za dění v USA?
Samozřejmě, že česká policie za dění v USA nemůže. A samozřejmě i cizinci mají u nás právo nenásilně demonstrovat. Ale nápad snížit rozpočet policie je ten nejhloupější možný – podobně hloupý, jako by byl nápad snížit rozpočet nemocnic. Co by bylo následkem? Nárůst zločinnosti, násilností, krádeží a možná i vražd, na který by nejvíce doplatili ti nejbezbrannější a nejchudší. A taky mladé dívky.
Očekáváte, že se některé skupiny občanů pokusí otázky rasismu vůči černochům a policejní brutality nastolit i v české veřejné debatě? Co může být výsledkem?
Když se pokusí takovouto otázku nastolit, tak většina se na ně bude dívat, jako kdyby právě spadli z Marsu. U nás máme velmi malou černošskou populaci, mnohem početnější je vietnamská, a s ní jsme si už na soužití zvykli, k oboustranné spokojenosti. I když rasisté určitě existují, nemyslím si, že rasismus vůči černochům je hlavním či nejproblematičtějším aspektem české společnosti.
Sdílíme část viny, jak si někteří demonstranti myslí?
Sdílíme ten aspekt metafyzické viny, že všichni jsme lidé, tj. hříšné a nedokonalé bytosti. Ale ve svobodné společnosti musíme ctít presumpci neviny; tvrdit, že běloši jsou vinni jen proto, že jsou to běloši, by bylo stejně stupidní jako tvrdit, že všichni černoši jsou vinní jen proto, že jsou to černoši.
Protesty jsou v USA často spojeny s vyjádřením negativního názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Ten má přitom už za pět měsíců obhajovat mandát. Budou, podle vás, tyto nepokoje jednou z hlavních událostí, které ovlivní listopadové volby?
Chápu, že někdo má na prezidenta Trumpa negativní názor; on si o to svými tweety někdy přímo koleduje. Čím déle budou nepokoje trvat, tím budou více i tématem prezidentských voleb – a to může Trumpovi pomoci, protože on se nyní nejvíce prezentuje jako politik za „právo a pořádek“. Pokud nepokoje do léta či na počátku léta ustanou, nebudou hrát tak velkou roli v kampani. Naopak, tu největší bude hrát stav ekonomiky, a ten je nyní v důsledku pandemie špatný. A na začátku tohoto roku právě vynikající stav americké ekonomiky byl Trumpovou nejsilnější kartou. To koronavirová pandemie zničila.
V jaké situaci se nyní Trump nachází?
To záleží od toho, jestli voliči budou ze špatného stavu ekonomiky vinit právě jeho. Pokud ano, nemá šanci. Pokud ne, šanci má. V průzkumech zaostává za Joem Bidenem. A většinu voličů získat šanci nemá; má však šanci, byť asi poloviční, vyhrát v dostatečném počtu států, aby měl většinu ve Sboru volitelů. Sázkové kanceláře ho donedávna favorizovaly, nyní favorizují Bidena. Ale někteří odhadují, že k volbě Trumpa se mnozí jeho voliči veřejně nehlásí, tedy že jeho podpora je podhodnocena. Já si myslím, že nyní je to ještě otevřené a odhadovat budeme moci přesněji až v září, říjnu.
Co říkáte na to, že některá americká města v čele s Minneapolisem se rozhodla buď své policejní sbory výrazně podfinancovat, nebo je zcela rozpustit?
Doufám, že to nakonec neudělají a že zdravý rozum převládne. Jednou věcí je policii zlepšit, jinou pak ji zrušit nebo podfinancovat. Následkem by byl dramatický nárůst násilné zločinnosti především v chudých čtvrtích.
Nehrozí „detroitizace“ Minneapolisu?
Může to tak dopadnout, ale myslím, že k tomu nedojde. Příčinou „detroitizace“ Detroitu byl především úpadek automobilového průmyslu ve městě. Minneapolis není tak závislý na jednom oboru podnikání či průmyslu.
Lze Ameriku i nadále vnímat jako světovou velmoc číslo jedna?
Ano, pokud jde o vojenskou sílu a jaderné zbraně. Ano, pokud jde o jedny z nejlepších univerzit na světě, na které se chce každý dostat – anebo tam mít alespoň své děti. Ano, pokud jde o cíl snů mnoha imigrantů z celého světa, či těch, kdo o imigraci do USA alespoň usilují. Ano, pokud jde o vědu a výzkum.
Nikoli však, pokud jde o rasovou harmonii – ale na druhé straně, v které jiné zemi žijí příslušníci každého etnika světa? A taky ne, pokud jde o to, vyhnout se ideologickým šílenostem a ideologické polarizaci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
