„Chleba za 65, cibulový za 90? Na to lidi nebudou mít!“ Zástupci vlády i opozice u jednoho stolu. Strhla se rvačka

17.07.2022 12:42

ODS se dovolávala firem, ale pak vymazala pomoc firmám. Já nakupuji chleba už za 65 korun. Cibulový chleba už stojí 90. Toto si lidé nebudou moct dovolit. Poslankyně Margita Balaštíková (ANO) se v Partii Plus na CNN Prima News rozjela. Poslanec Jan Hrnčíř (SPD) vládu také nešetřil. Vláda Petra Fialy (ODS) podle něj lidem ani v této krizi prakticky nepomáhá. „Ta vláda udělala co? Nechala drancovat peněženky lidí vysokými cenami za energie,“ zlobí se. A tady se ozvali dva vládní poslanci.

„Chleba za 65, cibulový za 90? Na to lidi nebudou mít!“ Zástupci vlády i opozice u jednoho stolu. Strhla se rvačka
Foto: archiv poslankyně
Popisek: poslankyně Margita Balaštíková (ANO)

Hodinu před polednem na CNN Prima News odstartovala Partie Plus. Jejími hosty byli čtyři poslanci: Margita Balaštíková (ANO), Jiří Havránek (ODS), Michal Kohajda (KDU-ČSL) a Jan Hrnčíř (SPD).

Vládní poslanci Kohajda a Havránek diváky hned v úvodu pořadu ujišťovali, že v době, kdy inflace přesahuje 17 %, „nenechá vláda občany padnout“. Havránek konstatoval, že vláda na pomoc lidem uvolnila už 160 miliard korun. Shodli se také na tom, že tím, kdo musí v Česku bojovat s inflací, je v prvé řadě Česká národní banka.

Balaštíková Českou centrální banku zkritizovala a konstatovala, že zvyšováním úrokových sazeb jen zdražuje úvěry firmám, jež jsou v nevýhodě oproti firmám ze zahraničí, které si mohou půjčovat levněji a lépe přečkat krizi.

A to není jediný problém.

„Vláda nedělá nic s růstem energií, tak prodražujeme ceny našich produktů. To je další česká konkurenční nevýhoda. Pokud potraviny zdražily o 20 %, tak budou muset zdražit ještě víc, pokud vláda neudělá potřebné kroky,“ varuje Balaštíková.

Hrnčíř zašel ještě dál. „Ta pomoc, nejenže je nedostatečná, ona není téměř žádná. A centrální banka bojuje s inflací, kterou tady nemáme. Ona bojuje s poptávkovou inflací, ale tu my tady nemáme. My tady máme dovezenou inflaci.  My jsme jedni z největších vývozců elektřiny v Evropě, ale máme tady jedny z nejvyšších cen elektřiny v Evropě. To jsou věci, kde by vláda mohla zasáhnout, ale ona to prostě nedělá,“ kroutil hlavou Hrnčíř.

„Ta vláda udělala co? Nechala drancovat peněženky lidí vysokými cenami za energie a pak udělala to, že pošle miliardy těm prodejcům elektřiny. To je pomoc lidem? To ne! Měli jsme to opsat v té Francii,“ dal návrh Hrnčíř s tím, že ve Francii musí společnost EDF, tamní obdoba ČEZu, prodat Francouzům za regulované ceny, a až bude uspokojena francouzská poptávka, tak teprve přebytky mohou být prodány do zahraničí.

Balaštíková to tady vidí stejně a volá po tom, aby vláda pomohla firmám, které dávají lidem práci. „To mě překvapuje u ODS, která se dovolává firem, ale pak vymazala pomoc firmám,“ zlobí se poslankyně.

Havránek okamžitě oponoval, že vláda myslí i na firmy, odpouští poplatky za obnovitelné zdroje energie, snížila spotřební daň na pohonné hmoty a tak podobně. A bohužel, na energetickou bezpečnost se v minulosti kašlalo, a to nemyslím jen tu poslední vládu,“ obrátil se na Balaštíkovou v narážce na předchozí vládu Andreje Babiše.

Hosté se poté shodli na tom, že velký bochník chleba dnes stojí něco kolem 50 korun a v menších pekařstvích už je to i 65 korun.

Anketa

Jsou ceny elektřiny v ČR spravedlivé, s ohledem na mezinárodní situaci?

1%
98%
hlasovalo: 30803 lidí
„A já se obávám, že ta malá pekařství tohle nepřežijí, protože třeba cibulový chleba už dneska stojí 90 korun, a na to prostě ti lidé nebudou mít. Tím, že ta malá pekařství skončí, tak zmizí ta pestrost,“ varovala v této souvislosti Balaštíková.

Kohajda se naopak snažil občany uklidňovat a upozornil, že cena pšenice o něco poklesla, takže může poklesnout i cena potravin v obchodech, pokud své zboží zlevní obchodníci – velké řetězce a další subjekty. Podle Kohajdy je třeba si posvítit na ty, kteří jen vydělávají na přeprodávání produktů v obchodním řetězci.

Balaštíková upozornila, že česká vláda by měla jednat s Ruskem. Poslankyně prý neschvaluje to, co dělá Rusko na Ukrajině, ale to podle ní nic nemění na tom, že je třeba s Ruskem jednat.

„Čekala jsem, že se při evropském předsednictví zasadíme o to, že budeme chtít tyto vztahy narovnat, protože my je po té obchodní stránce prostě potřebujeme,“ bila na poplach Balaštíková. „My vám vyčítáme, že neděláte kroky, které by teď nezhoršovaly tu situaci.“

Tady Kohajda vyrazil do protiútoku. „Ale už vaše vláda mohla začít budovat alternativní plynovod, ale neudělala to, protože se jen vezla a nevedla,“ vmetl na to konto Balaštíkové.

Když znovu dostal slovo Hrnčíř, upozornil, že pokud budeme dovážet zkapalněný plyn z Kataru, bude to plyn příliš drahý; český průmysl kvůli tomu bude nekonkurenceschopný a zkrachuje. „A mě mrzí, že vláda neudělala nic pro to, aby se odstoupilo od těch nesmyslů, jako je systém emisních povolenek. A zákaz spalovacích motorů a další věci, to jsou věci, které poškozují český průmysl a české domácnosti,“ zaznělo od Hrnčíře.

Havránek okamžitě oponoval, že české firmy dostanou o 30 % méně emisních povolenek. „Takže nechci opravdu slyšet, že vláda nic nedělá,“ ohradil se poslanec ODS.

„Ale je to strašně málo,“ nedal se přesvědčit Hrnčíř. Podle něj měl Petr Fiala na půdě EU vyjednat mnohem víc.

Kohajda a Havránek se poté shodli, že by si teď stát měl vzít vyšší dividendy z ČEZ a takto získané peníze využít na pomoc českým občanům.

Balaštíková oponovala, že v Česku vyrábíme elektřinu za pár haléřů, ale prodáváme ji za několik korun. A to je podle ní chyba.

Havránek se ohradil. „Co se týká těch zavádějících cen, za kolik elektřinu vyrábíme a za kolik se prodává, tak tam je i celá řada jiných vstupů, protože my tu elektřinu musíme také nějak přivézt. Takže nelze tak jednoduše počítat, za kolik se elektřina u nás vyrábí a za kolik se potom prodává,“ zmínil.

Kohajda doplnil, že vláda lidem pomáhá – lidé si mohou podat žádost o příspěvek na bydlení i o další dávky.

Ale Hrnčíř celou debatu uzavřel prohlášením, že je to stále málo. Zvlášť, když sociální, tzv. úsporný tarif ve skutečnosti představuje jen zákonný rámec pro budoucí nařízení vlády, která pomoc určenou lidem přesněji nastaví.  

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: mp

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Jana Černochová byl položen dotaz

Skončí podle vás válka na Ukrajině v roce 2023?

Dělá proto vůbec někdo něco - ano,závisí to hlavně na Rusku a Ukrajině, ale co proto dělají ostatní státy? Asi nejde ukrajinu vyzbrojovt do nekonečna, jednou zdroje dojdou a co bude pak? To podne do spárů Ruska? Snaží se tomu někdo zabránit? Já žádné takové snahy nevidím.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Slibovali, slibovali. Ale pak to s Němci dopadlo jako vždycky. Špatná zpráva pro NATO

14:35 Slibovali, slibovali. Ale pak to s Němci dopadlo jako vždycky. Špatná zpráva pro NATO

Německo podle mluvčího kancléře Olafa Scholze nesplní cíl vydávat 2 % HDP na výdaje na obranu ani v …