Má být Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí?Anketa
„Důvěryhodní oznamovatelé jsou zvláštními subjekty podle aktu o digitálních službách. Jsou odborníky na odhalování určitých druhů nezákonného obsahu online, jako jsou nenávistné projevy nebo teroristický obsah, a jejich oznamování online platformám. S oznámeními, která podávají, musí být zacházeno přednostně, neboť se očekává, že budou přesnější než oznámení podaná průměrným uživatelem. Důvěryhodní oznamovatelé oznamují poskytovatelům online platforem pouze obsah, který považují za nezákonný. Poskytovatelé nesou výlučnou odpovědnost za rozhodování o oznámeních a v odůvodněných případech za odstranění obsahu,“ uvádí EK.
Význam „důvěryhodných oznamovatelů“ dle EK tkví v jejich pomoci ke „zvýšení bezpečnosti online a k ochraně práva uživatelů v celé EU“, přičemž prý nepůjde pro mnohé platformy o novou praxi. „Tento systém vychází z dlouholeté dobrovolné spolupráce mezi on-line platformami a důvěryhodnými partnery,“ zaznívá.
Fotogalerie: - Ohlédnutí za rokem 2025
Koordinátory z jednotlivých států vybraní oznamovatelé se mají řídit „odborností a kompetencí“, „nezávislostí“ a „pečlivostí, přesností a objektivitou“.
Na seznamu pověřených oznamovatelů figuruje několik organizací, které se zaměřují na ochranu autorských práv a bojují proti nelegálnímu sdílení chráněného obsahu. Jednou z takových organizací je například nizozemský Brein.
Ze stejné země bude na unijní internet dohlížet také organizace Meld.online Discriminatie, která hlásá, že se chce zaměřit na boj proti diskriminačnímu či urážlivému obsahu. „Online prostředí je místem pro každého. Každý má právo být sám sebou a svobodně vyjadřovat své názory. Existují však náležitá omezení. Když někdo zveřejní online výroky, které jsou zbytečně zraňující, diskriminační nebo pobuřující vůči skupinám v naší společnosti, může to představovat online diskriminaci,“ varuje tato organizace, která se dosud zabývala hledáním takovéhoto obsahu v Nizozemsku.
Fotogalerie: - Univerzity za klima
Meld.Online Discriminatie varovala, že obecně diskriminovaní jsou v Nizozemsku lidé na základě svého původu, náboženství, postižení nebo sexuální orientace. Bojovala například proti příspěvkům, které byly zaměřené proti migrantům či jí vadila například fotka zahalené muslimské ženy s textem „Volba je na vás“, kterou před volbami v zemi sdílel předseda Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders. Mluvčí organizace pro nizozemský portál AD Wildersův příspěvek vnímal jako „polarizující, stigmatizující a diskriminační“.
Organizace, která bude nyní dohlížet, aby se lidé v EU podobně na internetu nevyjadřovali proti migrantům, například nedávno posuzovala píseň, vyjadřující se proti stavbě dalších azylových center v zemi, načež zjistila, že sice „je vnímána jako urážlivá a diskriminační“, ale její právní tým nedokázal nalézt žádný protizákonný obsah a nemohla být tedy podána žádost o její odstranění.
Z Řecka se na seznam dostala dvojice ohlašovatelů, které se soustředí na boj proti dezinformacím a na internetu bojují proti nepravdivým tvrzením. Organizace Greece Fact Check a FactReview se zaměřují například na dezinformace kolem klimatu, covidu-19 či konfliktu v Pásmu Gazy.
Fotogalerie: - Příjezd eurohonorace
Řecká organizace se například ohradila proti příspěvku řeckého politika Failose Kranidiotise, jenž upozorňoval na vraždění žen a dětí teroristy z Hamásu, přičemž připsal slova o podpoře vraždění „antisemitskou levicí“. „Ani jedna rukojmí se nevrátila živá. Palestinci je všechny povraždili, protože by promluvily a celý svět by se dozvěděl, jak trpěly. To jsou ti, jež podporuje antisemitská levice,“ podotkl v říjnu poté, co se svět dozvěděl, že již nebudou propuštěni žádní živí rukojmí.
Na jeho příspěvek poté reagoval jeden z uživatelů s tím, že z původních zhruba 130 teroristy vězněných žen a dětí bylo 81 propuštěno. „A co se stalo se zbytkem žen a dětí? Byly zavražděny. To je podporováno špinavou a zrádnou levicí,“ upozornil politik.
Do rozebrání příspěvku se vložila organizace a začala politikovi jmenovat, že teroristická organizace Hamás ve skutečnosti vrací živá rukojmí. „Hamás propustil desítky žen, které se vrátily živé do svých domovů,“ psal šéfredaktor řeckého FactReview Stamos Archontis, který se chystá dohlížet na Evropany.
Fotogalerie: - Stop cenzuře
Kromě zaměření se na Izrael a Pásmo Gazy web hlídá také to, co lidé píší o změně klimatu a Greece Fact Check zase potírá dezinformace zamířené na čelné představitele Evropské komise či si posvítí na šíření ruské propagandy.
Mezi ruskými narativy je například tvrzení, že USA vyprovokovaly ruskou invazi na Ukrajinu. Organizace upozornila, že to je neopodstatněnou součástí proruského narativu, který je „neudržitelný s ohledem na historická fakta a mezinárodní podmínky“. „Neexistoval žádný závazek k nerozšiřování NATO. Na rozdíl od tvrzení neexistovala žádná závazná dohoda zakazující expanzi NATO na východ. Země, které se připojily, tak učinily suverénně a z vlastní svobodné vůle,“ zdůrazňuje a poukazuje na šíření nepravdivého narativu, že tzv. euromajdan „byl převrat“. Posluchače v omyl mohou uvést dle řeckých „hlídačů internetu“ například tvrzení amerického finančníka Jeffreyho Sachse, jenž se prý „v posledních letech odklonil od své tradiční ekonomické analýzy k proruskému narativu o válce na Ukrajině, což poškodilo jeho důvěryhodnost“.
Konfliktu na Ukrajině se věnuje dále také litevský portál Debunk.org, který ovšem mimo jiného varuje, že se Kreml snaží zdiskreditovat šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyen. „V červenci 2025, právě když Evropský parlament diskutoval o tom, zda odvolat Ursulu von der Leyen z funkce předsedkyně Evropské komise, spustila ruská státní média a prokremelské webové stránky vlnu negativního zpravodajství namířeného proti ní. Tato koordinovaná kampaň vrcholila mezi 7. a 13. červencem, přibližně v době hlasování o nedůvěře, které nakonec selhalo,“ praví web.
Fotogalerie: - Pochod za Ukrajinu
Dezinformační sdělení dle něho spočívalo v tom, že „Leyenová je korumpovaná a během pandemie covid-19 jednala v zájmu farmaceutických společností“, ale též že bylo dezinformační kampaní prosazováno i to, že by měla být šéfka EK odvolána z funkce, což bylo prý též „součástí širšího dezinformačního schématu“ o spojení Leyenové s kauzou Pfizergate. Ruskými narativy má rovněž být to, že EU je rozdělená či že „její vedení je neefektivní“.
Z Belgie se chystá sítě monitorovat organizace Unia, jejímž cílem je bojovat s diskriminací a podporovat diverzitu a inkluzi. Za diskriminaci daná organizace považuje například, když zaměstnavatel neposkytuje prostor k modlitbám, a rozhodnutí univerzit zakázat pokrývky hlavy. Vadí jí také, že například pro zahalené ženy není výjimka z bezpečnostních zásad pro odívání ve fitness centrech. Bije však na poplach také směrem k tomu, že se věnuje jen malá pozornost „diskriminaci“ lidí s nadváhou.
A ze sousedního Německa pak na unijní občany dohlídne HateAID – nezisková organizace, která hlásá, že hodlá „chránit Evropany“ a za ústřední považuje dle svých vyjádření boj proti „nenávistným projevům, trestným činům z nenávisti a pravicovému extremismu“.
Fotogalerie: - Občanský protest v Berlíně, zpestřený Antifou
Častokrát se organizace vyjadřovala proti otevřenosti sociální sítě X Elona Muska a vyzývala k blokaci obsahu, po čemž před pár dny USA uvalily na její vedení sankce.
Trumpova administrativa oznámila, že v rámci balíčku sankcí kvůli digitální cenzuře zakázala vstup do USA mj. bývalému evropskému komisaři Thierrymu Bretonovi, šéfkám HateAID Anně-Leně von Hodenbergové a Josephině Ballonové. Washington upozorňoval, že obě Němky se snaží o cenzuru konzervativních postojů.
„Ministerstvo zahraničí USA podniká rozhodné kroky proti pěti osobám, které vedly organizované úsilí o donucení amerických platforem k cenzuře, demonetarizaci a potlačování amerických názorů, s nimiž se staví do opozice. Tito radikální aktivisté a ozbrojené nevládní organizace pokročili v zásahu proti cenzuře ze strany zahraničních států – v obou případech zaměřeném na americké řečníky a americké společnosti. Z tohoto důvodu jsem dospěl k závěru, že jejich vstup, přítomnost nebo aktivity ve Spojených státech mohou mít pro USA potenciálně vážné nepříznivé zahraničněpolitické důsledky,“ uveřejnila americká diplomacie.
Fotogalerie: - Přistěhovalecká čtvrť v Berlíně
„Nenecháme se zastrašit vládou, která obviňuje z cenzury, aby umlčela ty, kdo se zastávají lidských práv a svobody projevu. Navzdory obrovské zátěži a omezením, která na nás a na naše rodiny kladou opatření americké vlády, budeme v naší práci pokračovat ze všech sil – nyní více než kdy jindy,“ zní z vedení HateAID, na němž se podílí Ballonová a Hodenbergová, jež byla dříve vyznamenána německým Řádem za zásluhy.
Nastává tak paradoxní situace, kdy mezitím co jsou v USA obě Němky sakcionovány za snahu potlačit svobodu projevu, EK informuje, že právě ony mají dohlížet na příspěvky Evropanů. EK dodává, že lidé se nemají čeho obávat a že onen akt DSA mají naopak vítat, jelikož právě prostřednictvím sledování internetu jsou evropští občané „chráněni“ a čeká na ně „spravedlivější a bezpečnější online svět“.
Místopředseda německé FDP Wolfgang Kubicki, který byl do letošního března rovněž místopředsedou Spolkového sněmu, k HateAID podotýká, že tato organizace hodlá být někým, kdo určuje veřejný diskurz a přebírá roli „jakési soukromé pomocné policejní síly“, avšak jde pouze o neziskovou organizaci. Vyzývá také, aby jeho strana usilovala o reformu DSA na národní i unijní úrovni.
Českou organizaci, která by sledovala obsah na internetu, zatím na seznamu lidé nenaleznou, jelikož v ČR ten EU akt DSA dosud nebyl implementován do tuzemského práva.
Kvůli prodlení EK v květnu Českou republiku i další čtyři země zažalovala u Soudního dvora Evropské unie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Souhlasíte, že Evropané potřebují být pod dohledem „důvěryhodných oznamovatelů“?
