Jaký byl přístup ministerstva vůči obcím a občanům?

Charakterizovala bych to slovy „Tři minuty pro Davida, věčnost pro Goliáše.“ Do Prahy, kde žádné akcelerační oblasti nemají, se sjeli občané ze všech koutů republiky. Stovky kilometrů v nohách, probdělá noc a obrovská naděje, že stát konečně vyslyší hlasy z regionů. Tak vypadala cesta mnoha starostů, zástupců spolků i řadových občanů na páteční veřejné projednání Změny č. 2 Územního rozvojového plánu (ÚRP) v pražském Radiopaláci. Místo demokratického dialogu o masivní výstavbě větrných a solárních zón však na účastníky čekala chladná úřednická mašinérie, přísné bezpečnostní kontroly a neúprosná stopka u mikrofonu.

Jak byl celý projekt představen?