V době energetické krize Česko víc než kdy dříve pociťuje nevyužitý potenciál obnovitelných zdrojů energie. Takový přístup je pro Hrušku doslova zarážející. „Kapacita energie z obnovitelných zdrojů je tragicky nízká a dosáhnout v následujících letech adekvátního využití je prakticky nemožné,“ říká přírodovědec s tím, že stejně tak těžko dostojíme závazkům vyplývajícím z klimatického balíčku Fit for 55, který požaduje od jednotlivých členských států EU snížení emisí o 55 %.
V současné době máme emise 129 megatun ekvivalentu CO2. Posledních deseti let jsou stejné, vůbec se nesnižují. Uvázali jsme se však během pouhých sedmi let udělat obrovský skok na asi 72 megatun.
Celý rozhovor najdete ZDE.
Toho by prý bylo možné docílit jedině vypnutím veškerých uhelných elektráren, což je nereálné. „Obzvláště s poukazem na ukrajinskou krizi se to do roku 2030 určitě nestane,“ uvádí Hruška s tím, že v takovém případě by bylo nejlepší z této dohody vycouvat.
Jistotou pro energetickou bezpečnost není však ani výstavba jaderných elektráren. Hruška upozorňuje, že je nejen neuvěřitelně drahá, ale nezřídka se i protahuje. „Uran je navíc nutné nakupovat v jiných zemích, a tím pádem být závislý na jejich dodávkách,“ podotýká.
Nejschůdnější cestou, jak energetickou krizi a energetickou transformaci zvládnout, je podle něj uskromňování. „Největší problém je naše rozežranost. Všichni se ztotožní s dlouhodobými cíli, že je potřeba dekarbonizovat, mít obnovitelnou energii, a když jim řeknete: ‚Ale tak byste si to příští auto už nemuseli kupovat o číslo větší, než bylo to předchozí‘, tak se nikomu nechce,“ všímá si.
Kriticky se dívá i na elektromobily, které podle něj svět rozhodně nespasí. Někteří jejich výrobci volají po zvýšení hmotnosti osobních automobilů nad 3,5 tuny, což by bylo energeticky velmi náročné. Nekonečné zvyšování spotřeby je podle Hrušky neudržitelné a už teď si vybírá svou daň.
Také pařížská dohoda z roku 2015, která měla přispět ke změně klimatu, je podle přírodovědce mrtvá, celosvětová produkce emisí CO2 dokonce začátkem letošního roku vystoupala na své historické maximum. Do budoucna lze očekávat extremizaci klimatu, při které se bude střední Evropa střídavě potýkat s epizodami sucha a velkými povodněmi, zatímco Středozemí vyschne na troud. Podle Hrušky je ale celospolečensky slabá vůle to změnit.
Jste pro schválení „manželství pro všechny“?Anketa
Tím pádem nalezení viníka v dnešní době je v zásadě iluzorní věc. Jak se to opravdu stalo, dnes už nikdo neřeší,“ uvedl Hruška, který se sám podílel na zkoumání případu. Je podle něj vyloučeno, že by Bečvu otrávila rožnovská společnost Energoaqua. Podle něj existují obavy pátrat okolo chemičky Deza. „Myslím, že to je z důvodu nějaké autocenzury, protože Deza patří do holdingu Agrofert,“ sdělil, že právě chemička Deza je nejen podle něj podezřelá.
Ničemu ve vyšetřování prý nepomohl ani tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec. Je prý s podivem, že se svým vzděláním hydrogeologa jednal v případu Bečva tak zmateně. Znovu zopakoval počáteční chybu, a sice že stačilo, aby Brabec ihned po havárii vyzval Českou inspekci životního prostředí, ať okamžitě odebere vzorky.
Obává se, že ani přístup současné šéfky resortu životního prostředí Anny Hubáčkové nepomůže viníka se dopátrat. Důvodem je novela vodního zákona, která objasnění podobných katastrof neusnadňuje. „Novela spočívá v tom, že takové havárie už bude šetřit jenom vodoprávní úřad a inspekce v tom nebude hrát žádnou roli kromě té, kdyby byla požádána a zrovna se jí chtělo nebo měla kapacity. To mi přijde jako špatný postup. Vodoprávní úřad už z toho názvu je prostě úřad, není připraven popadnout odběrové flašky a běžet vyšetřovat havárii, když mu někdo zavolá,“ upozorňuje Hruška.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
