Přemysl Sobotka podle svých slov neváhal ani na vteřinu nad tím, zda se křtu nové publikace o srpnové invazi účastnit. „My jsme se ráno probudili a viděli ta letadla na nebi a později jsme se z československého rozhlasu dozvěděli, co se děje. Tak nás zamrazilo,“ zrekapituloval Přemysl Sobotka, co zažil v Liberci jako pamětník invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968.
Publikace s názvem Okupace 1968 a její oběti o rozsahu více než tří set stran zpřesňuje počet udávaných obětí srpnového vpádu. „Zpřesnili jsme dosud uváděný počet obětí ze 108 na 137,“ uvedl na tiskové konferenci jeden z dvojice autorů Prokop Tomek. Zároveň se historikům díky spolupráci s rodinami pozůstalých podařilo objasnit osudy některých dosud neznámých z nich a získat i některé nové fotografie. Historikům se podařilo vypátrat i nejstarší oběť srpnové invaze, dosud naprosto neznámou. Podle Tomka jí je Antonín Abrhám, legionář, který prošel anabází na transsibiřské magistrále, a byl příslušníkem posádky obrněného legionářského vlaku Orlík. Abrhám byl v srpnu 1968 usmrcen sovětským tankem ve věku 91 let. „Kniha popisuje vývoj nejen český, ale pokrývá i události na Slovensku, kde zejména v Bratislavě byly srpnové dny velice dramatické,“ zmínil druhý z dvojice autorů, historik Ivo Pejčoch.
Fotogalerie: - Nová kniha o Srpnu 68
Kmotr publikace, dlouholetý politik ODS Přemysl Sobotka, během prezentace knihy zavzpomínal, jak během invazního dne působil v Liberci jako lékař a musel zasahovat přímo v terénu. Z města se podle něj ozývalo „třáskání“. „My jsme koukali jako blázni, co se děje, a tam se na náměstí střílelo.“ „Když sanitky začaly vozit zraněné, tak jsme byli trošku chaotičtí, nikdo z nás si například nevzpomněl na třídění raněných. Snažili jsme se ale maximálně,“ vzpomněl Sobotka. „Nikdy nezapomenu na to, jak tam přivezli pána na nosítkách a evidentně byl mrtvý a já se ptám svého kolegy, co mám udělat,“ uvedl. „On řekl, sestra ti dá injekci a ty mu dáš do srdce adrenalin. Začal jsem přemýšlet, jak to udělat správně, ale pán už bohužel nenaskočil,“ zavzpomínal na dramatický zážitek bývalý senátor. „Ve výsledku devět mrtvých a skoro padesát zraněných bylo na malý Liberec poměrně děsivé číslo,“ svěřil se Sobotka.„Pro mě to byla poslední kapka. Táta mě učil, že každý -ismus je hrůza a ono se to potvrdilo toho 21. srpna,“ upřesnil.
Jak Češi málem přišli o Havla...
Sobotka zároveň uvedl, že během oněch dramatických dnů pobýval v Liberci i Václav Havel a měl tam nějaká „úřední jednání“. Jenže Havel se podle něj odporu občanů proti invazním vojskům přímo účastnil a jak Sobotka naznačil, mohlo to být velkým rizikem. „V půl třetí vylezli na lešení a házeli na tanky dřevěné podlážky,“ uvedl. „Kdyby ty hovada...!“ vypálil na adresu tehdejších okupantů a naznačil, že kdyby se situace vyvinula špatně, tak bychom nemuseli mít Havla coby prvního československého prezidenta po roce 1989.
„Pro mě jako tehdy třítýdenního, mladého a totálně nezkušeného chirurga, to bylo setkání s válečnou chirurgií, kterou jsme vždy na fakultě brali levou zadní, a nezajímala nás. Ta realita ale byla krutá,“ sdělil ParlamentnímListům.cz během akce Sobotka. „Devět mrtvých a téměř padesát zraněných v důsledku střelby a toho, že tank narazil do podloubí. To byl zážitek, na který se nezapomíná,“ připomněl oběti srpnové invaze v Liberci.
MUDr. Přemysl Sobotka
Ruský výklad událostí roku 1968, který se v mnohém od toho západního a českého liší, je podle Sobotky dán rozdílným úhlem pohledu. „Potřebovali si zdůvodnit, že tady v Praze byla kontrarevoluce a hnutí proti Sovětskému svazu, což je totální nesmysl. Tady se probudily geny, které si vzpomněly na demokracii. Rusové samozřejmě potřebují kvůli své invazi před světem omluvenku. Nesmíme ale zapomenout, že to nebyli jenom Sověti. Byli tu i další. Byla to okupace čtyř, pěti států, a na to se v klidu zapomíná,“ uvedl. Rusové si ale podle Sobotky budou stále tvořit vlastní historii. „My před sebou ale máme historická fakta. Historie byla jiná, než jak ji Rusové prezentují,“ doplnil pro ParlamentníListy.cz Sobotka. Okupace nicméně podle Sobotky národ sjednotila. „I někteří komunisté tehdy říkali, že tu okupanty nechtějí,“ dodal.
Historik Prokop Tomek (Foto: Jonáš Kříž)
„Snažili jsme se zpřesnit, co je známo. Ta kniha je především o obětech srpna 68. Našli jsme nové poznatky, přiložili jsme fotografie. Jestli je to něco, co je neznámé, tak jsou to informace, které jsou v ruských archivech. Všechno, co my víme, je z pohledu české strany, co bylo možné vypozorovat tady u nás, ale nikoliv z těch původních zdrojů,“ zmínil jeden z autorů knihy Prokop Tomek. V tom, jak o událostech v srpnu 1968 referují Rusové, se podle Tomka pohled mění. „Zatímco na konci osmdesátých let byla tendence se omlouvat a litovat toho, což pokračovalo ještě za Jelcina – tak dnes je to spíše návrat k onomu propagandistickému pojetí,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Tomek.
Historik: Srpen 68 ovlivnil miliony
Co se týče toho, jak ve vypjaté srpnové situaci obstáli tehdejší českoslovenští politici, je podle Tomka problém v tom, že většina z nich podepsala dokument v Moskvě po proběhnutých jednáních. „Oni kapitulovali, což znamená, že tam je problém ten, že oni sice dělali reformy, ale stále zůstávali na platformě toho systému, který byl řízen z Moskvy. Do důsledků hájit československé zájmy, to byl problém,“ uvedl historik na konto tehdejších československých politiků. Ti byli podle něj rozkročeni mezi československými a sovětskými zájmy. Podle Tomka okupace českou mentalitu ovlivnila. „Myslím si, že to zastrašilo lidi na těch dvacet let. Zlomit se to podařilo až koncem osmdesátých let. Já vidím srpen 1968 jako jednu z klíčových událostí českých dějin druhé poloviny 20. století. Zásadním způsobem to ovlivnilo nejen životy milionů lidí, ale i politický vývoj v Československu,“ uvedl.
Psali jsme:
_635482601242890843.JPG&id=26188)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
