V posledních týdnech ještě více než v minulosti narůstá fenomén přeshraničního nakupování v Polsku. Od Hrádku po Těšín jsou na hraničních přechodech zaznamenávány kolony automobilů českých řidičů.
Důvodem je cena. Zatímco v Česku roste cena prakticky všeho, u některých potravin v desítkách procent, v Polsku díky snížené DPH na potraviny roste mnohem méně, takže se ještě více rozevírají dosavadní cenové nůžky.
ParlamentníListy.cz se do jednoho takového příhraničního supermarketu vypravily v polovině října. V dopoledních hodinách jely všechny kasy, zboží se ani nesundávalo z palet. Parkoviště se naplnilo zcela.
V Česku cena potravin vzrostla v říjnu o 26,7 procenta. Mimořádně vyskočila cena cukru, nejvíce v Evropě, a to až na dvojnásobek. Máslo, mouka, olej o více než polovinu. Ekonom Petr Holub poukazuje, že se jedná o produkty, kde většinu trhu pokrýváme domácí produkcí.
V případě cukru Holub poukazuje, že nárůst cen má překvapivou souvislost. Čtvrtého října naráz zdražily cukr všechny supermarkety v Německu z osmdesáti centů na euro třicet. České obchody v následujících dnech tento skok okopírovaly.
Důvody ale Holub vidí i na straně výrobců. Jednak se jim začínají do nákladů promítat dražší energie (zejména případ cukrovarnictví), ale také poukazuje na to, že čeští producenti během roku využívali přechodných nedostatků na různých evropských trzích a více vyváželi. Toto zboží pak chybí v Česku a výsledkem je samozřejmě vyšší cena.
Dění v příhraničních supermarketech už začíná rozčilovat polské zákazníky, kteří si často nemají co koupit, protože čeští nakupující vše rozeberou. Na zmíněné říjnové návštěvě nám jediná polská zákaznice, kterou jsme v supermarketu potkali, sdělila, že přišla zcela výjimečně, jinak jezdí nakupovat dále od hranic.
Agrární komora České republiky ale poukazuje, že výrazně levnější polské potraviny mohou mít problém s kvalitou. Cituje Gabrielu Dlouhou ze společnosti České drůbeží: „Polské potraviny nemají moji důvěru. Skandálů už bylo tolik, že se nedají na prstech spočítat“. Jen ze segmentu drůbeže, ve kterém se pohybuje, si paní Dlouhá vzpomněla na překračování limitů pro antibiotika, či dokonce přítomnost bakterie salmonely.
Známý je též případ koňského masa obsahujícího analgetika. Na hovězí byly poráženy nemocné krávy.
Kvašené okurky či kysané zelí s polskými etiketami v minulosti obsahovaly zakázanou kyselinu mravenčí. A nešlo jen o úlety při zpracování, i čerstvá jablka opakovaně vykazovala nadlimitní množství pesticidů, vejce zase obsahovala fipronil.
Známá je též velká aféra, ve které polské potraviny obsahovaly sůl na posyp silnic. Skandál propukl v roce 2012 a hovořilo se o tisících tun potravin, zejména masných výrobků, ale i pečivu. V Poznani tehdy byla zatčena pětice lidí, která skupovala posypovou sůl, kterou balila a prodávala jako potravinářskou. Systém jim fungoval třináct let od roku 1999.
Zatímco česká hygiena a potravinářská inspekce byly překvapeny, sdružení drůbežářských podniků ČR tehdy zdůraznilo, že na neplnění kvalitativních požadavků upozorňuje dlouhodobě.
„Polské kuře“ se na nějakou dobu stalo pojmem pro odpad, i Andrej Babiš o tom vtipkoval při své návštěvě u Jana Krause.
V roce 2018 musel český řetězec stahovat konzervy, které místo deklarovaných 89 procent masa obsahovaly ani ne 70. Státní zemědělská a potravinářská inspekce tehdy zkonstatovala, že se nejedná o ojedinělý případ.
Pod příspěvkem se rozvinula překvapivě ostrá diskuse, ve které část spotřebitelů levné polské potraviny hájila.
„To by vám šlo, všechno co je z Polska, pošpinit, ale lidi obírat, to vám hanba není co, zloději zlodějský zasraný,“ vykopl rozčíleně občan podotýkající, že takové rozdíly cen komora zkrátka nevysvětlí.
„Chamtivost obchodních řetězců nezná hranic. Tím, kdo na českém trhu určuje ceny, jsou obchody, nikoliv zemědělci a potravináři,“ reagoval správce profilu komory. U některých potravin je prý obchodní přirážka přes 150 procent. Pak zalitoval, že většina zákazníků stále reaguje na cedulku „akce“, což ale rozčílilo i další diskutující.
Neuspěla ani paní, která přesně potvrzovala z vlastní zkušenosti. „Kuřecí stehna fialové, smradlavé, vykoupané v hypermanganu a po převážení masa a uzenin jsem zjistila i 200 gramový rozdíl. Takže když jsem to přepočítala, u nás by to cenově vyšlo stejně, takže jsem neušetřila vůbec nic a 3 kilo stehen letělo do pece, protože se to nedalo uvařit ani psovi,“ psala.
„Jen očerňují Poláky, aby lidi zastrašovali a nenakupovali v Polsku ...protože v tom případě Česku unikají peníze do zahraničí,“ padlo na adresu komory.
A nálož pokračovala: „Kecy, kecy a zas jen kecy. Vadí jim, že lidi jezdí do Polska pro levnější nákup a kvalitní. Čechy jsou díky EU odpadni koš Evropy. Tady se jen snaží opět lidi vylekat, aby přestali jezdit do Polska. Jenže nikdo nic neudělá pro to, aby se tam nemuselo jezdit. A kvalita? Dva stejný výrobky, jeden ČR a druhý PL a polský za týden super, český za dva dny na vyhození.“
Padl i názor, že Poláci na český trh vozí, co si obchodník objedná, ale doma si řadu z toho, co udají tady, vůbec nedovolí nabízet. „Za to Polsko opravdu nemůže. Ostatně jejich domácí potravinový trh jim můžeme jen a jen závidět. Neměla by si Agrární komora spíš posvítit na obchodníky, kteří podobná zvěrstva dělají, než neférově pomlouvat Poláky?“
Agrární komora se ustálila na odpovědi „nejde o žádnou pomluvu, zprávu o děravém systému kontrol potravin zveřejnil polský Nejvyšší kontrolní úřad. Důkazy tedy dodali sami Poláci“. Kritiky ovšem přibývalo, počet příspěvků pod postem se nakonec dostal do stovek.
Padl také argument: „Co se týče kvality tuzemských potravin, patří mezi jedny z nejlepších na světě, z postkomunistických zemí dokonce zaujímají první místo. Vyplývá to z žebříčku Global Food Security Index od The Economist“. Ani slavný ekonomický časopis ale spotřebitele příliš nepřesvědčil.
„Propagační kecy Agrární komory, kterým už nevěří ani moje manželka,“ shrnul pan Arnošt Opava.
Kromě toho agrárníci poukazují na to, že zvýšení cen má v Česku kořeny spíše na straně prodejců, než výrobců.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
