„Hlavně by bylo potřeba na začátku říct, jaký je vůbec reálný schodek,“ začala zostra Schillerová s tím, že uvedený schodek 295 miliard na rok 2023 se nepodaří dodržet. „60 miliard bude chybět u windfall tax, 50 miliard navíc se počítalo, že bude z emisních povolenek. Nebude. Teď to řekl ministr Hladík. Já to říkám už půl roku. A teď i po tom zákoně, který mi napadneme u Ústavního soudu, tak pořád chybí 15 miliard na mimořádnou valorizaci důchodů. 31 miliard, přesněji 30,7 miliardy, ať jsem přesná, chybí ve Státním fondu dopravní infrastruktury. Na zasmluvněné akce. Já si prostě myslím, že toto už je vrchol všeho, který si nedovolil žádný ministr financí, ať už sedí tady, nebo nesedí,“ zuřila Schillerová. „Ministr Stanjura by měl rezignovat, protože toto je neslýchané. Nikdo si nedovolil to, co si dovoluje on. Musí skončit a musí tam přijít někdo, kdo to bude řešit poctivě,“ rozčilovala se Schillerová.
Kalousek upozorňoval, že máme strukturální deficit 200 miliard korun, se kterým je třeba něco dělat. „Ten problém je ve dvojí novelizaci zákona o rozpočtové odpovědnosti, což umožnila zde exministryně Schillerová, tak z něj udělala zákon o rozpočtové neodpovědnosti,“ zlobil se Kalousek.
Schillerová podle Kalouska rozlila rozpočtové mléko. „Ministr Stanjura se teď trápí s tím, jak to uklidit, a ona místo toho, aby mu pomohla vytřít to, když to způsobila, tak ho ještě kritizuje,“ kroutil hlavou Kalousek.
(Screen: ČT24)
Vláda by podle něj měla pracovat tak, aby se strukturální deficit snížil o jedno procento HDP. „A mělo by to zasáhnout ještě letošní rok,“ zdůrazňoval Kalousek. I podle něj je zřejmé, že vláda vybere méně peněz do rozpočtu, než počítá. O 110 až 120 miliard. Už proto by na místě ministra financí hledal velmi ostré škrty, tak aby dohodnutý deficit 295 miliard byl co nejvíc dodržen. „Záleží na tom, jak bude vláda aktivní na té výdajové straně. Pořád se tam ještě dají seškrtat desítky miliard,“ řekl Kalousek.
Chcete, aby byl Andrej Babiš znovu premiérem?Anketa
Když se znovu dostala ke slovu Schillerová, konstatovala, že vláda Petra Fialy (ODS) jen vypouští různé balonky, ale reálná řešení nenabízí.
Rusnok volal po tom, aby se do ekonomiky vrátily dvě sazby DPH, protože víc hladin DPH může vytvořit prostor k různým machinacím s tím, co v jaké hladině HDP bude. „Tři sazby jsou špatně. Ideální je jedna, jako je v Dánsku, ale to u nás není reálné,“ posteskl si Rusnok.
Kalousek byl v oblasti úprav sazeb DPH opatrný. „Já bych na to nesahal, protože to vytvoří další proinflační tlak,“ upozorňoval Kalousek. Stejně tak by prý nesahal na DPH u potravin, protože pokud se na to jednou sáhne, tak se tato nulová sazba bude muset zase jednou vrátit na nějakou procentní úroveň, a to nakonec prodlouží onu obávanou inflaci.
Rusnok poté volal po nezvyšování platů.
„Zase budu působit jako asociál, ale jestliže jsme v situaci, ve které jsme, v opravdu akutních problémech financování běžných výdajů, tak já bych prostě požadavkům na zvýšení platů nevyhověl. Já si pamatuju situace, kdy se v dobách transformace platy ve státní správě zmrazovaly nebo se i snižovaly. Ve firmách, když jsou problémy, tak se platy nezvyšují, protože na to není,“ upozornil Rusnok.
A tady Schillerová vypěnila.
„Na to musím reagovat, na tu vaši demagogii tady. Vy jste nebojoval s šedou ekonomikou. Patnáct procent HDP tady bylo rozkradeno každý rok. My jsme to snížili na necelá dvě procenta. Tak vy tady někomu něco říkejte,“ vyrazila k útoku Schillerová a obvinila Kalouska, že se chce k prosperitě opět proškrtat. „Měl jste plné Václavské náměstí, oni ho za chvíli budou mít také a vedlo to akorát k tomu, že jste zaškrtil ekonomiku v době recese. Byla tady nová recese. Šest let se nepostavil ani kilometr dálnice, po vaší slavné kariéře,“ obracela se dál Schillerová ke Kalouskovi.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Kalousek kontroval, že až čas ukáže, co bylo lepší, zda šetřit, což prosazoval on, nebo rozhazovat a nastartovat tak vysokou inflaci, což udělala Alena Schillerová. Tak to vidí Miroslav Kalousek.
Volal po tom, že státní aparát musí zeštíhlit. Od roku 2014 totiž nabobtnal o 20 procent, aniž se to projevilo na zlepšení služeb od státu. Takže to je třeba změnit. Kromě toho volal po snížení důchodů. A pak bych naprosto nemilosrdně škrtal pětistovku za každé vychované, ale i za nevychované dítě,“ pravil Kalousek.
V obecné rovině zdůraznil, že by na ministerstvech sáhl k plošnému škrtu na úrovni pěti až šesti procent.
Schillerová konstatovala, že snižovat počty učitelů, státních policistů a dalších profesí není možné. Pokud by to bylo na ní, prý by snižovala počty náměstků a ministrů. „Je to symbol,“ volala Schillerová.
Kalousek trval na tom, že ve státní správě lze propouštět. Všichni víme, že to, co v soukromé firmě zvládne jeden člověk, tak na úřadě dělají dva lidé,“ uvedl Kalousek.
Kromě toho bychom se podle Kalouska měli ptát, zda máme na to, abychom měli 40 tisíc policistů, jestli není namístě pět tisíc policistů propustit. Podle Kalouska je o tom třeba vést debatu, stejně tak jako se musí vést debata o snížení počtu asistentů pedagogů na školách. Je tam 40 tisíc asistentů a tam bych tedy škrtl opravdu výrazně. Anebo ne, nebo bych to neudělal, a pak je tedy třeba platit vyšší daně,“ zaznělo od Kalouska.
Rusnok doporučil, aby vláda udělala to, co doporučuje NERV, aby to provedla jako celek a aby se z toho nevyzobávaly různé věci. Podle Rusnoka je třeba přijmout návrh NERV jako celek včetně zavedení školného na vysokých školách. „Protože když je něco zadarmo, tak se s tím plýtvá. Jak k tomu přijdou ti, kteří na vysokou školu nejdou a dotují ty, kteří budou mít v budoucnu lepší práci i lepší plat,“ upozorňoval Rusnok.
Když se znovu dostala ke slovu Schillerová, volala po zavedení digitální daně, zvýšení poplatků z těžby nerostných surovin a další věci, které prý už mohly být nastaveny od 1. ledna 2023.
Kalousek poté opakoval, že napřed musí stát ukázat, že umí šetřit, a pak teprve může zvyšovat daně.
Poslední slovo si vzal Jiří Rusnok a rozčílil se, že vlády ANO a ČSSD nesmyslně změkčily podmínky pro vstup do důchodu a významně se zvyšovaly důchody. A za oněch osm let teď budeme tvrdě platit,“ pravil Rusnok.
Schillerová oponovala, že podle ní to takto není.
Nakonec uvedla, že hnutí ANO předloží 5. května ústavní stížnost proti zpomalení valorizace penzí. A pokud s touto stížností uspěje, ještě víc se tím prohloubí dluhová propast, do které české státní finance padají.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
mravní bahno
