Sám Etzler podle svých slov u druhého natáčení vůbec nebyl. „Jakákoliv nezávislá produkce je dnes v Číně nelegální, všechno musí jít přes státní společnost. Takže jsem rád, že se nám to vůbec podařilo natočit. Podařilo se nám je přesvědčit i proto, že jeptišky vědí, že dělají dobrou práci, a hledaly někoho, kdo by jim natočil propagační video, aby s ním mohly shánět peníze,“ poznamenal.
Etzler vzpomněl i na to, jak v zemi je podle jeho slov na denním pořádku korupce, hovořil i o pozitivních vzpomínkách, kterých však má jen pár. „Jsou tam naprosto skvělí, hodní lidé, v tomhle sirotčinci jsou dobří ale úplně všichni. Čínská produkční dokumentu, která je stejně jako mnoho lidí z oboru trochu cynická, z toho sirotčince vyšla, jako kdyby byla ve snách, a i ona říkala, že nikdy nic takového nezažila, a řekla větu, kterou jsem dal do filmu: Oni jsou šťastnější, než jsme my. Stejně překvapivý byl film i pro Radku Denemarkovou, která žila tři roky v Číně a napsala o ní vynikající knihu Hodiny z olova. Když film před rokem viděla, tak říkala: To na tebe nahráli, to není možné. Musel jsem ji ale přesvědčovat, že je to skutečné,“ poznamenal s tím, že toto je pro něj pozitivní tečka za pobytem v zemi.
Hodnota lidského života je totiž podle jeho slov v zemi devalvovaná na hodnotu peněz. „Přitom na Tchaj-wanu žijí naprosto normální lidé a etnicky jsou stejná skupina jako Číňané, akorát nebyli zdeformovaní komunistickou stranou. Pro mě je to spíš důkaz, jaké jsou komunisté zlo, jaké škody jsou schopni napáchat na svém obyvatelstvu, když mají neomezenou moc,“ dodal Etzler, kterého podle jeho slov Čína semlela a dostává se ze života tam velmi pomalu. O Číně hovoří jako o nejšpinavější a nejbrutálnější zemi světa.
„Je takovým pozoruhodným zvykem jezdit k sousedům a přinášet zprávy o tom, co je u nich blbě. Pak potřebujete korektivní zkušenost, například Persepolis od Marjane Satrapi, abyste se dozvěděli, co pro změnu ostatním přijde příšerné u vás – ale vám to přijde úplně normální. Třeba by někdo mohl natočit dokument o vysmátém Šmuclerovi, jeho knížecích radách a o celonočních frontách prostého lidu na zajištění základní zubařské péče, údajně garantované všem,“ okomentoval rozhovor novinář Michal Rybka.
„Tenhle člověk mě fascinuje. Když ‚pracoval‘ v Číně, tak si z něj celá krajanská komunita dělala srandu, protože to byl naprostej mimoň. Hlášky typu ‚dneska je hnusný počasí, zavolejte někdo Etzlera, ať udělá reportáž, že za to může Peking‘, už celkem zlidověly,“ napsal v reakci videoherní vývojář Lukáš Codr, který v Číně žije již od roku 2008. Pro české publikum natáčí populární videa o životě v Číně, publikovaná na serveru Mall.tv.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
