Nebyla jediná, jež byla ochotná popsat, co na vlastní oči zažila.
„Přišel imigrant, nabral si plný košík zboží, přišel s tím ke kase a prodavačce povídá: ‚Paní Merkelová to zaplatí.‘ Takové situace člověk v Německu zažívá. Ti, co sem přicházejí, mají třeba dva nebo tři čtyři pasy, evidují se v různých regionech a chodí jenom vybírat sociální dávky, protože ty jsou pro ně daleko vyšší než přínos výdělkem ve vlastní zemi,“ řekl naší redakci český tlumočník Miroslav Šefl, který každý den pro ParlamentníListy.cz doslova syslil stěžejní, odborné i bulvární tiskoviny z Německa.
To bylo v červnu letošního roku.
Nejen na základě těchto textů se ParlamentnímListům.cz ozval další zdroj. Říkejme mu Milan. Je mu padesát a v Německu pracuje a podniká od devadesátých let. S němčinou neměl problém, s úřady také ne. Tvrdí, že daně platí, zaměstnává šest lidí, nestěžuje si. I přesto je tu jedno velké ale. To se netýká místních jako spíše migrantů.
„Češi si absolutně neumějí představit, co je to za lidi. Nemají jakékoli základní návyky, nemají chování, odmítají se učit řeč, odmítají pracovat. Tohle tu zažívám už několik let, že jsem musel čas od času upustit páru a dostal jsem se s nimi do konfliktu. Problém ale je, že tyhle lidi se okamžitě semknou. Takže nejdříve vyřvu jednu matku, která se chodí na pumpu mýt, aby vzápětí dorazilo dalších deset hochů, prý synů. Že jsou někteří starší než ona, ani nekomentuju,“ dodává dále.
Pakliže se migranti s dětmi a zvířaty usídlí na jeho čerpací stanici, volá policisty.
„Ti tedy přijedou, zkontrolují situaci a zeptají se, jestli něco provedli. Řeknu, že mi kazí kšeft, protože nikdo nechce zastavit, když vidí jejich suitu, lidi se jich bojí. Oni mi opáčí, že až něco ukradnou, mohou konat. Že je sice vykázat smějí, ale oni se zase vrátí, což se děje opakovaně,“ dodává. „Udělal jsem velkou chybu. Dal jsem jim několikrát deset eur, aby šli do prdele, ale oni si zvykli a chodili si pro ty prachy jako na úřady, tak jsem si pořídil golfovou hůl, to na ně chvíli zabralo, ale pak mezi námi začala válka,“ graduje pan Milan své zkušenosti.
„Takže jednou jsem byl za pokladnou, slyším, jak cvakla mikrovlnka. Nedíval jsem se, až asi po pěti minutách jsem cítil tak šílený smrad, že jsem šel po jeho stopách, abych zjistil, že v té mikrovlnce někdo vařil lidské hovno, snad kilový. Okamžitě jsem s tím vyběhl ven, protože to byl neskutečný zápach, a za pumpou, kde je takový prostor pro parkování s lavičkami, vidím, jak tam sedí asi pět těchhle dětí a serou pod sebe a jiní to nandávají do pytlíků. Prostě to tam chtěli házet po autech, tak jsem vzal tu hůl a hnal jsem je. Výkaly jsme uklidili, ale přišli zase. Ta bezmoc je děsivá,“ tvrdí dále náš německý čtenář.
Ten se také podivuje nad vynalézavostí migrantů, kteří prý zjistili, že nejlepší je předstírat duševní poruchu.
„Jakmile by doktor řekl, že jsou magoři, což je klasická výmluva, musí se o ně systém postarat. Takže jsem na vlastní oči viděl, jak jeden skákal jako antilopa a druhej, když náhodou jela kolem sanita, tak si vystřihl v rozkroku díru a s tím tmavým penisem pobíhal okolo, aby ho zašili. Asi bych se tomu i zasmál, pokud by se to netýkalo mě,“ uzavřel pro ParlamentníListy.cz.
„Nikdo si proti nim nedovolí zasáhnout. I policisti už se bojí. Pamatuji roky 2015 a 2016, kdy se s tím nemazlili, teďka už se fakt bojí jim sáhnout na ruku. Navíc se podívejte, co se děje v Americe. Když jsem byl v Čechách, maximálně mě okradl taxikář, natáhla mě obsluha někde v restauraci, protože si mysleli, že jsem zápaďák, ale to, jak to vypadá s Afričany v Německu, je milionkrát horší. Podnikání mám naplánované do konce roku, už teďka sháním někoho, kdo to za kauci převezme, a zmizím. Lituju starousedlíky, kteří tu možnost nemají, protože je jen otázka let, až se Německo dostane do občanskýho konfliktu, k tomu to podle všeho směřuje,“ doplnil neutěšenou situaci...
Jak ovšem uvedlo Multikulturní centrum Praha: Imigranti nejčastěji přicházejí z Turecka, Itálie, Polska, Srbska a Řecka. Víc jak třetinu imigrantů tvoří občané členských států Evropské unie. Vzhledem k omezení vstupu na pracovní trh přicházejí migranti do Německa na základě sloučení rodiny, etnického původu a jako žadatelé o azyl. V posledních letech došlo k nárůstu pracovní migrace na vysoce kvalifikované pozice a výrazně stoupl počet přicházejících univerzitních studentů.
Německá migrační a azylová legislativa je upravována převážně na federální úrovni. Základ tvoří imigrační zákon, jehož součástí je i zákon o pobytu, který upravuje vstup, pobyt a zaměstnávání občanů třetích zemí. Získání azylu a uznávání uprchlického statutu je zastřešeno ústavními zvyklostmi a azylovým zákonem.
Směr politice integrace imigrantů udává Národní integrační plán, který obsahuje 400 návrhů opatření k vytvoření nových příležitostí pro cizince a podporu jejich integrace. Samotná integrační politika je podle vlády založena na snaze poskytovat podporu integračních snah při vytváření určitých požadavků. Klíčovým opatřením jsou celostátně nabízeny integrační kurzy, které se zaměřují především na jazyk a základní znalost zákonů a společnosti v Německu. Stále častěji dochází ke zvyšování významu integrace na lokální úrovni. Jednotlivé projekty se soustředí na předškolní výchovu, zaměstnávání učitelů migrantského původu, zvýšení kompetencí imigrantů na pracovním trhu, podporu přístupu ke zdravotní a sociální péči a umožnění dialogu mezi zástupci různých kultur.
Podle údajů Eurostatu v Německu za celý rok 2015 požádalo o azyl přes 440 000 imigrantů. Německé úřady jsou přetíženy vysokým počtem žadatelů o azyl, což vede k frustraci a nespokojenosti migrantů, tisíce z nich podaly na úřady žalobu k soudu pro příliš dlouhou dobu vyřizování žádosti. V uprchlických centrech dochází k opakovaným násilnostem, trestným činům i k výskytu teroristů, kteří se do země dostali jako žadatelé o azyl. Nedaří se ani deportace migrantů; přestože v roce 2015 zažádalo v Německu o azyl několik set tisíc lidí, z nichž většina nemá na azyl nárok, deportováno bylo jen necelých 21 000 cizinců.
Počet migrantů ve zmíněném Bavorsku, kde podniká pan Milan, dosáhl téměř 16 procent. Mechanismus přerozdělování migrantů mezi jednotlivé německé spolkové země probíhá na základě königsteinského klíče.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
