Má smysl pořádat v nejbližší době další demonstrace proti vládě?Anketa
Spojené státy navíc dle něj nyní musí čelit souboji jak s Ruskem ve východní Evropě, tak s Čínou ve východní Asii zároveň a vše se tak odlišuje od dřívějška, jelikož za studené války USA musely čelit pouze SSSR a tehdejší uspořádání světa se dle politologa působícího na Chicagské univerzitě dalo vnímat coby bipolární. Právě proto dnes prý žijeme v mnohem nebezpečnějším světě, než který tady byl za studené války.
Čína se má dle Mearsheimera snažit stát asijským hegemonem, stejně jakým jsou Spojené státy na západní polokouli. „Ale problém je v tom, že Spojené státy něco takového netolerují a vynaloží velké úsilí, aby zabránili Číně dominovat v Asii stejně, jako dříve zabránili v dominanci nacistickému Německu, Japonsku za druhé světové války a Sovětskému svazu,“ rozebral.
Co se týče Ruska, politolog si nemyslí, že by jeho cílem bylo zabrat státy východní Evropy včetně Ukrajiny a chtělo by „imitovat Sovětský svaz“. „Něco takového je jen mýtus. Tohle prostě není pravda. To co Rusové dělají na Ukrajině je, že reagují na to, jak Spojené státy a jejich evropští spojenci tlačí NATO k ruským hranicím. Z ruského pohledu jde o existenciální hrozbu a Spojené státy s jejich spojenci překračují červenou linii,“ řekl s tím, že Rusové odmítají, aby byla Ukrajina členem NATO za jakýchkoli okolností. „Šli do války, aby tomu zabránili,“ míní Mearsheimer s tím, že na rozdíl od Číny, která má šanci stát se regionálním hegemonem v takové pozici Rusko vůbec není.
Řešení konfliktu na Ukrajině Mearsheimer aktuálně nespatřuje v žádné smysluplné podobě, na níž by se mohly shodnout jak Ukrajina s evropskými spojenci a Spojenými státy na jedné straně a Rusko a straně druhé. „Myslím, že to nejlepší, v co můžeme doufat je, že se z toho stane zamrznutý konflikt,“ obává se politolog, že namísto nějaké mírové dohody, která by dávala smysl pro Ukrajinu i pro Rusko máme spíše očekávat zamrznutí konfliktu a příměří bez mírové dohody.
Prvním problémem pro dosáhnutí míru je dle Mearsheimera zejména v tom, že si Rusko uzurpovalo značnou část Ukrajiny, kterou nebude chtít za žádnou cenu napadenému státu vrátit, což je „velká překážka pro mírovou dohodu“.
Druhý problém pro dosáhnutí míru má spočívat v tom, že Rusové mají tvrdit, že budou s mírovou dohodou souhlasit jen v tom případě, že bude Ukrajině neutrálním státem. „Pokud nebude Ukrajina jakkoli spojence NATO a bude zcela neutrální. Západ a samozřejmě i samotní Ukrajinci však něco takové považují za něco absolutně neakceptovatelného… A asi chápete, pro chtějí Ukrajinci bezpečnostní záruky od Západu. Ale z ruské perspektivy je to kategoricky neakceptovatelné,“ shrnul profesor Chicagské univerzity druhou z velkých překážek pro mírovou dohodu mezi Rusy a Ukrajinci.
Okupace území Ukrajiny Ruskem a neshoda v otázce neutrality Ukrajiny má být důvodem proč je zamrznutí konfliktu to „nejlepší, v co můžeme doufat“. „Ale bude to mít opravdu nedobré následky pro vztahy Západu s Ruskem a vztahy Ruska s Ukrajinou,“ doplnil Mearsheimer dle kterého má Ukrajina velkou nevýhodu zejména v tom, že stojí proti protivníkovi s mnohem větší populační výhodou a také se silnějším dělostřelectvem.
Právě slova o hrozbě z rozšiřování NATO několikrát v minulosti použil mnohokrát ruský prezident Vladimir Putin a před nedávnem generální tajemník NATO Jens Stoltenberg taktéž nastínil, že se Putin několik měsíců před napadením Ukrajiny snažil se Severoatlantickou aliancí vyjednávat skrze smlouvu podmínky, v nichž deklaroval, že Rusko sousední zemi nenapadne. Dvojice požadavků ruského prezidenta se však netýkala jen samotné Ukrajiny a Putin podle Stoltenberga požadoval být i odstranění vojenské infrastruktury Aliance ve všech spojeneckých zemích, které vstoupily do NATO od roku 1997, což by de facto znamenalo, že by tak musely učinit kromě pobaltských zemí i všechny země Visegrádské skupiny včetně České republiky. „Byla to podmínka, aby nenapadl Ukrajinu. To jsme samozřejmě nepodepsali,“ komentoval Stoltenberg.
Konflikt mezi Čínou a USA by se s tím na Ukrajině nedal srovnávat
Případný vojenský střet mezi Spojenými státy a Čínou by se prý s tím ukrajinským nedal srovnávat, avšak podobnost by spočívala v tom, že by takový souboj bylo velmi těžké ukončit a vše by prý opět v nejlepším možném scénáři skončilo zamrznutím konfliktu, který se však může opět kdykoli rozhořet.
Nejde ovšem pouze o hrozbu ze strany přímého vojenského střetu, Američané se mají aktuálně obávat i rizika, že by je Peking předehnal technologicky a ekonomicky, což by ve výsledku znamenalo i bezpečnostní riziko, jelikož by následně Číňané disponovali mnohem sofistikovanějšími vojenskými systémy a měli by mnohem více prostředků na zbrojení.
Hrozbu střetu kvůli čínské invazi na Tchaj-wan Mearsheimer považuje za velmi málo pravděpodobnou, jelikož si Číňané mají uvědomovat, jak složitě proveditelná by byla invaze na opevněný ostrov a hlavní příčinu, co by mohlo k takovému kroku Číňany vyprovokovat, by prý bylo vyhlášení nezávislosti Tchaj-wanu na Číně, přičemž však Mearsheimer nic tak „hloupého“ od Tchaj-wanců, jejichž státní uspořádání je pokračovatelem původní Čínské republiky, nikterak nepředpokládá.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radek Kotas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.