„28. říjen 1918 znamenal politické dovršení snah českého národa, které začalo národním obrozením, kdy došlo k sociálnímu a ekonomickému vzepětí. Vznik nezávislé republiky byl dovršením emancipačních snah národa. To bychom si měli připomínat i po sto letech,“ říká k dnešnímu svátku bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček.
„Jak bude vypadat náš stát, naše demokracie, naše ekonomika a sociální prostředí, záleží jen a jen na nás. Na našich schopnostech, umu, vzdělání, morálních kvalitách a pracovitosti. Pokud se nám nedaří, tak nesvalovat vinu jen na někoho jiného,“ dodává. „Jako národ bychom měli být soudržnější, než jsme. Zdá se mi v posledních měsících, že se společnost rozděluje, a to není cesta, jak se dostat po ekonomické i sociální stránce mezi ekonomické špičky a nebýt stále jen průměr nebo podprůměr. Stačí se podívat k našim jižním nebo západním sousedům, nevidím sebemenší důvod, proč bychom nemohli dokázat mít takovou životní úroveň i my. Záleží jen a jen na nás,“ zdůrazňuje.
Fotogalerie: - Oslavy vzniku samostatného státu
I letos provázejí oslavy svátku debaty o tom, kdo byl pozván na Hrad na udělování státních vyznamenání, kdo přijme nebo nepřijme pozvání. „Myslím, že toto je naprosto nedůstojné 28. říjnu. Kdyby politická reprezentace byla v roce 1918 tak rozdělená jako dnes, pochybuji, že by se nám vůbec podařilo nezávislý demokratický stát vytvořit,“ uvedl Rouček. „Bohužel opakuje se to pravidelně. Jak prezident republiky, tak ústavní činitelé nejsou schopní se domluvit. Uvědomit si, jakou zodpovědnost mají a alespoň se 28. října přenést přes malost a malichernosti. Vrhá to na 28. říjen nejen letos, ale i v minulých letech stín. Je to špatná zpráva jak pro nás, tak směrem k našim sousedům navenek. Hlavní ústavní činitelé nejsou schopni ani o tom největším svátku překonat žabomyší spory a nejsou schopni se ukázat v jednom sále,“ dodal.
„Není to Západ, je to Ruská federace, která konflikt neustále eskaluje“
Mezitím přišla informace, že mají být dodány do základen NATO v Evropě vylepšené jaderné bomby dřív, než se očekávalo. Zřejmě už do konce roku.
„Musíme si uvědomit, že válku na Ukrajině nezačaly Spojené státy a NATO, ale Putinovo Rusko, které sebralo část území Ukrajině již v roce 2014 navzdory všem zásadám mezinárodního práva, navzdory budapešťské deklaraci z roku 1994, kdy je Ruská federace spolugarantem hranic Ukrajiny. 24. února Rusko přešlo do otevřené konfrontace po vzoru Adolfa Hitlera zabrat co nejvíce území,“ připomíná Rouček. „Není to Západ, je to Ruská federace, která konflikt neustále eskaluje. Nyní do debaty zakomponovala i prvek jaderného odstrašení. Není to Západ, nejsou to Spojené státy, které vedou válku. Všechny země se samozřejmě snaží Ukrajině pomáhat, aby pomohly odvrátit agresi. Rusko ale neustále válku eskaluje,“ dodává.
Psali jsme:
Jste ještě schopni zajistit si dostatek kvalitního jídla?Anketa
„Tzv. špinavá bomba je součástí ruské taktiky. Odvracení pozornosti od toho, co sami připravují. Ukrajina není atomová velmoc, nemá atomové zbraně. Jak tomu čelit? Tak, jak navrhla ukrajinská strana, aby se přišli mezinárodní inspektoři na stav podívat a obvinění Ruska vyvrátili. Obvinění není založeno na jednom jediném faktu. Jak říkám, Ukrajina nemá jaderný potenciál, má ho Rusko,“ komentuje Rouček.
Přestat s hrozbami atomovou válkou
Rouček připomíná, že Rusko provedlo cvičení jaderného potenciálu. „Bylo by vhodné, aby neustálé zanášení atomového prvku do rusko-ukrajinské války přestalo. Nepomáhá to atmosféře ani v Evropě, ani v Rusku, nikde. Pokud možno, aby krok za krokem došlo alespoň k verbální deeskalaci a jednoho dne i k mírovým rozhovorům a k ukončení nesmyslného konfliktu,“ podotýká Rouček.
Rouček upozorňuje, že politika jaderného odstrašování existuje od 50. let, kdy země získaly schopnost jaderné zbraně vyrobit. „Ale ani v době studené války se eskalace nedostala do rozměrů, jako nyní. Míč je hlavně na straně Ruské federace. Je nutné s hrozbami atomové války přestat. Neprospívá to ani ruské společnosti,“ říká Rouček.
Za pár dní přijdou volby do Kongresu USA. Otázkou je, zda mohou přinést nějakou změnu postojů?
„Doplňovací volby tento potenciál nemají. Ani kdyby demokraté ztratili jednu nebo dokonce obě komory amerického Kongresu. Proč? Protože i v Republikánské straně je do velké míry podpora Bidenově politice, pokud jde o rusko-ukrajinskou válku. Volby, ať už dopadnou jakkoliv, na podpoře Spojených států Ukrajině nic nezmění,“ vyjádřil svůj názor Libor Rouček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
