„Můj komentář je dlouhodobý, neměnný a následující. Ano, chybí pracovní síly, jen si musíme klást otázku, proč chybí? A proč kvalifikovaní pracovníci odcházejí do zahraničí, a to do Německa, Rakouska a dalších zemí?“ pokládá Rouček otázku k aktuálním zprávám z české Hospodářské komory.
Dlouhé měsíce až dva roky čekají totiž zaměstnavatelé na příchod pracovníků ze zahraničí. Kvůli nízko nastaveným kvótám se totiž v otázce příjmu kvalifikované pracovní síly ze zahraničí podařilo letos vyřídit jen polovinu žádostí uchazečů.
„Ne náhodou je šéfem Hospodářské komory bývalý místopředseda ODS. Hospodářská komora a pravice postavili celý náš polistopadový ekonomický model na levné pracovní síle,“ varoval Rouček.
Když máme nízké platy, kvalifikovaná česká pracovní síla odchází. „Jsme nucení žít z přílivu zahraničních dělníků. Nejen slovenských a ukrajinských, ale jak je vidět, tak se Hospodářská komora snaží získat pracovníky z Indie, Filipín, Mongolska nebo Kazachstánu,“ uvedl.
S filozofií zneužívání levné lidské pracovní síly nemáme podle něj šanci dostat se na úroveň ostatních západoevropských vyspělých demokracií. „Přál bych si, aby to byla Hospodářská komora a koneckonců pravicové strany současné vládní koalice, které by například uznaly, k čemu se zavázala Česká republika v rámci EU,“ podotkl s odkazem na shodu, co se týká výše minimálních mezd. „Chceme, aby naše hospodářství prosperovalo. Zároveň ovšem chceme, aby naše bohatství bylo rozdělováno spravedlivým způsobem,“ dodal s tím, že je důležité zavést obvyklou věc používanou po světě od západní Evropy přes Ameriku po Austrálii nebo Japonsko.
„Progresivní zdanění. Lidé, kteří mají příjem od půl milionu korun měsíčně, tak také platí např. pětačtyřicet procent daní,“ připomenul. Navázal pak konstatováním, že si realitu často veřejnost uvědomí, až někdo z Česka vyhraje Wimbledon. Pak se začne hovořit i tom, že dotyčná např. odvede z výhry padesát procent na daních do Británie.
Fotogalerie: - Reklama na manželství
Budeme zemí zahraničních dělníků? Nefunkční ekonomický model
„Za chvíli budeme mít u nás milion zahraničních dělníků?“ pokládá řečnickou otázku. „Budeme mít spoustu sociálních a dalších problémů? K tomu je potřeba vést diskusi. Týká se veškerého ekonomického a sociálního modelu, který se dostal do slepé uličky. Jestli se chceme posunout dál, je model, který je založen na levné pracovní síle, potřeba změnit. Jinak budeme neustále za vyspělými zeměmi zaostávat,“ dodal.
Psali jsme:
Hospodářská komora rozeslala zprávy, že v současnosti postrádají na 300 tisíc zaměstnanců a dle dostupných projekcí by do roku 2032 mělo dojít k poklesu populace v produktivním věku o dalších více než 240 tisíc. Podle odhadů Hospodářské komory stát kvůli tomu jen letos tratí na daních a odvodech okolo 150 mld. korun. A jestli lze z čísel něco usoudit?
„Samozřejmě že demografie je neúprosná a populace stárne. Jen to nelze řešit pouze dovozem pracovní síly z Mongolska nebo z Indie,“ uvedl Rouček. „Spousta vzdělaných Ukrajinců musí dělat podřadné práce. Je důležité, aby se naučili dobře česky, plně se začlenili do naší společnosti a cítili se tady doma. Je to příležitost, kterou bychom měli využít. Jak z humanitního hlediska pro Ukrajince, tak z ekonomického pro nás. Pokud se to podaří, i řešení problematiky stárnutí obyvatelstva bude jednodušší,“ dodal.
Reagovat na vývoj technologií, jinak k nám přijdou nekvalifikovaní z celého světa
Upozorňuje na rychlý vývoj technologií. „Budou ubývat některé činnosti, které jsou náročné na velké množství pracovních sil. Práci budou nahrazovat technologie. Důležité je posunout se do vyšší technologické ligy,“ vzkázal. „Ano, podle současných projektů budou chybět stovky tisíc pracovních míst, ovšem čísla nezahrnují možnost a příležitost rušení některých neproduktivních výrob a činností, které budou nahrazeny nejvyspělejšími technologiemi. Neměli bychom náš budoucí hospodářský model a ekonomický růst opět stavět na levné pracovní síle ze zahraničí, aby tím byli postižení současní čeští zaměstnanci, co pracují často za směšnou minimální mzdu nebo za peníze poblíž minimální mzdy. Pokud se toto nepodaří odstranit, budeme stále v začarovaném kruhu. Nejkvalifikovanější lidé budou odcházet do zahraničí a přicházet méně kvalifikovaní z celého světa,“ dodal.
Minimální mzda je u nás jedna z nejnižších, vyšší je například na Slovensku nebo i v Polsku, kde počítají s jejím navýšením dokonce dvakrát v průběhu příštího roku. Pokud by došlo ke zvýšení mezd ve státním sektoru, mohly by případně, alespoň podle doktora Roučka, reagovat i soukromé subjekty. „Tím by byl vytvořen tlak na nejrůznější firmy, které jsou založeny jen na levné pracovní síle,“ zhodnotil s tím, že se to týká výroby i služeb. „Když si porovnáte kvalitu turistických služeb v Rakousku a u nás? Neporovnatelné,“ uzavřel.
Listujeme v knize Libora Roučka Můj a náš příběh. Foto: Daniela Černá
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
