Hrozí Evropě akutní nebezpečí islámského terorismu?Anketa
Záběry z Izraele od soboty šokují celý svět. Příběhy surové agrese a zcela otevřeného a vystavovaného barbarství vůči zraněným, ženám nebo dětem, únosů lidí za bílého dne před očima příbuzných nebo chladnokrevných poprav jsou novou úrovní terorismu, který svět vidí v takto masovém měřítku poprvé.
Může hrozit něco podobného i v zemích, které se otevřely migraci a teď víceméně přiznávají, že čtvrti migrantů nemají jejich bezpečnostní složky pod kontrolou? A jsou barbarské útoky potvrzením varování, která ve veřejné debatě zaznívala minimálně od migrační krize 2015? Dokáže se Evropa při sledování těchto záběrů poučit a zareagovat?
ParlamentníListy.cz hovořily se čtveřicí známých mluvčích, kteří v otázce nebezpečí islámského terorismu neváhali pozvednout hlas, i když za to čelili kritice z xenofobie nebo fašounství.
Je to už osm let, právě dvě volební období. Do Evropy se v podzimních měsících roku 2015 přelila doposud nejmasivnější uprchlická vlna, která měla přesáhnout milion lidí. Na konci srpna německá kancléřka Angela Merkelová pronesla svůj neslavnější výrok „wir schaffen das“.
Během podzimu začala vlna teroristických útoků v Evropě, která pokračovala i v dalších letech. 13. listopadu, v pátek večer, vtrhli teroristé do hudebního klubu Bataclan a postříleli tam devadesát lidí. Dalších čtyřicet bylo toho večera zavražděno jinde po Paříži. Vrcholem mělo být zajetí francouzského prezidenta Hollanda v přímém přenosu během fotbalového utkání Francie – Německo, které se ale podařilo zmařit.
Migrační trasa v roce 2015 vedla i přes Česko a lidé se zde mohli seznámit s uprchlíky, kteří se pokoušeli dostat do Německa se slovy, že je pozvala Angela Merkelová. Tato přímá zkušenost vedla k velmi otevřené a místy drsné veřejné debatě.
Imigranti ve vlaku Bratislava–Praha. Foto: Radim Panenka, ParlamentníListy.cz
Na straně odpůrců vstřícného postoje k migraci se v té době mohla veřejnost seznámit s několika výraznými osobnostmi. Takovými, které tehdejší ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier nazýval „výkvětem extremistické scény“, také padala označení pracující s různými kombinacemi slov xenofobie, fašismus a nacismus.
Nejvýraznější tváří byl patrně Martin Konvička, docent biologie, který se stal dokonce předsedou Bloku proti islámu. V některých názorových skupinách na sociálních sítích byl znám už dříve, ale široká veřejnost jej poprvé poznala, když v lednu 2015 vystoupil v pořadu Hyde Park, kde čelil Barboře Kroužkové. Její způsob vedení rozhovoru mnohé překvapil.
Konvička se stal jednoznačně hlavní tváří protestů a rovněž hlavním terčem všech obhájců migrantů. Ti na něj opakovaně posílali nejrůznější udání na Jihočeskou univerzitu, kde přednáší, a státní zástupkyně Nováková z Jablonce nad Nisou na něj dokonce podala trestní oznámení.
Kromě klasických twitterových nálepek úrovně „smrdutej nácek“ byl docent entomologie vysmíván jako „docent přes broučky“.
Dnes Martin Konvička nemá pocit, že by se událostmi v Izraeli něco změnilo. „V Evropě se přece v menší míře totéž děje už dlouho. Vzpomeňte si, jak hned na podzim 2015 vystříleli klub Bataclan,“ připomíná teroristické útoky, kterým čelila Evropa.
Rozhodně ale nemá radost, že došlo na jeho varování, čeho jsou muslimové schopni. „Spíše cítím takový hořký smích přes slzy vůči těm, kterým ta varování nestačila,“ říká pro ParlamentníListy.cz.
Bohužel ale neočekává, že by se v evropské politice něco změnilo. „Nezmění se nic, protože Evropa je vedena šílenci, kteří žádné reflexe nejsou schopni. Druhou otázkou je, jak by vůbec ta reflexe měla vypadat,“ dodává s tím, že Evropa je dnes muslimskými skupinami obsazena téměř kompletně.
Fotogalerie: - Pochodem proti islámu
A tak i na dotaz, zda se podobných scén, jaké jsme viděli v Izraeli, můžeme dočkat i v Evropě, odpovídá s avizovanou nadsázkou, že „každým okamžikem“. I když intenzita by bezesporu byla menší než na Blízkém východě, kde je komunita početnější a radikálnější.
„Ona se ukazuje jedna zásadní věc – když se dva perou, třetí se směje. My jsme v poslední době sledovali, jak moc je rozkývaný náš svět, a já si celou dobu říkal: Co se děje v tom světě islámském? Najednou se zklidnil, nebo ne? A teď v sobotu jsme dostali odpověď,“ dodává docent.
V dané situaci by podle něj bylo nejrozumnějším řešením uzavření míru s blízkými civilizačními okruhy a následně spolupráce na likvidaci těch nejhorších fanatiků. „Jenže na to jsou potřeba dva kroky. A toho už evropští politici nejsou schopni, protože je to náročnější než si vyměnit vlaječku na profilu,“ uzavírá Martin Konvička.
Právnička Samková: EU a Hamás. Oba říkají lidem, jak žít
Podobně negativně to se změnou evropského postoje vidí i právnička Klára Samková. Ta se do dějin „antiislámu“ zapsala svým projevem, ve kterém proklela tureckého velvyslance, ale i jinak kvůli svým slovům čelila kritice a tlaku v advokátní komoře.
V roce 2016 napsala knihu Proč islám nesmí do Česka, ve které jej coby ideologii srovnávala s nacismem a komunismem a označila jej za „náboženství a ideologii smrti“.
Fotogalerie: - O islámu před tureckou ambasádou
Pokud jde o situaci v Izraeli, vidí ji doktorka Samková poněkud složitěji: „Každá ze stran se prohlašuje za vyvolený národ, případně vyvolené náboženství. Z toho plyne, že ti druzí jsou nevyvolení,“ shrnula svůj pohled na problém.
Mír je tedy podle ní v první řadě úkol pro teology, aby se dokázali smířit s tím, že jejich náboženství není jediné vyvolené, a dali tak politikům ideový základ pro jednání.
„Až si ujasníme, kdo a co je vlastně lidstvo, kdo a co je vlastně člověk, můžeme jednat o míru. Jinak budou z jedné i z druhé, případně i z třetí strany vypadávat bláboly neandertálského typu (při vší úctě k neandertálcům) o lidských zvířatech. A míru se nedobereme nikdy,“ dodala právnička na svém facebooku.
Možnost změny v Evropě ale dnes vylučuje. „Reflexe v Evropě nastane, až když tu nebude co jíst,“ obává se.
Evropská unie je totiž podle ní stejně fundamentalistická jako hnutí Hamás. „Jenom se ten fundamentalismus projevuje ve směru Green Dealu a LGBT. Takže aby proběhla nějaká reflexe, tak by museli zrušit Green Deal, všechny ty jejich povolenky a emisenky. Protože jejich prostřednictvím oni taky říkají lidem, jak žít. Stejně jako ten Hamás, jen za nimi ještě nejsou mrtví na ulicích,“ říká pro ParlamentníListy.cz Samková s tím, že palestinští teroristé jsou ve formulaci svých cílů vlastně mnohem upřímnější.
Další výraznou tváří protestů za časů Sobotkovy vlády byl Petr Hampl, kterého odpůrci na základě fyzické podoby s gustem přirovnávali k nacistickému pohlaváru Himmlerovi.
Jako doktor sociologie Petr Hampl formuloval argumenty především ve svých knihách. Kvůli tomu se odehrávaly incidenty jako v knihkupectví Karolinum, provozovaném Univerzitou Karlovou, odkud musela být jeho kniha Prolomení hradeb odstraněna na příkaz rektora, kterého zburcoval studentský funkcionář David Pavlorek.
Doktor Hampl k možnosti opakování akce Hamásu v Evropě říká: „Organizace typu Hamásu či Islámského státu už v Evropě jsou. To potvrzuje dlouhá řada analýz bezpečnostních služeb různých evropských zemí.“
Aby se něco podobného stalo, jsou podle něj třeba dvě podmínky.
„Za prvé. Musí to odpovídat strategii sponzorů těch skupin. A zdá se, že v tuto chvíli je vhodnějším postupem islamizace Evropy, ovlivňování politického systému, soudní žaloby, změny zákonů atd.,“ myslí si. Pokud by ale tato „politická“ cesta byla uzavřena, nejspíš by se neváhali uchýlit k podobnému typu násilí, jaké jsme viděli v Izraeli.
„Za druhé. K přípravě takového útoku je zapotřebí zázemí a je otázka, jestli je muslimské ovládnutí no-go zón dostatečné,“ říká sociolog.
V každém případě je ale podle něj „vysoce pravděpodobné, že to, co teď vidíme v Izraeli, je budoucnost Evropy“.
Devadesát procent evropských muslimů podporuje zničení Izraele
Obavy sdílí i Lukáš Lhoťan. Ten byl terčem útoků zejména od muslimských skupin jako člověk, který islám poznal zevnitř jako „liberální muslim“, ale následně toto náboženství zavrhl.
Fotogalerie: - Proti islamismu i přistěhovalcům
Jeho kniha Islám a islamismus v České republice představila téma již v roce 2011, dávno před událostmi, které zásadně změnily pohled Evropanů na jejich sousedy z jiných civilizačních okruhů.
„Pro nás by mělo být varováním, že se Hamásu dostalo veřejné podpory od muslimů žijících v Evropě. Byť většina muslimů má asi strach veřejně vyjádřit svou podporu Hamásu a snaze zničit Izrael, můj odhad je, že zhruba kolem 90 % muslimů v Evropě podporuje zničení Izraele a útoky na něj, což jsou miliony lidí,“ označuje dnes hlavní problém ve vztahu k Evropě. Ten se navíc bude ještě prohlubovat, protože další statisíce muslimů do Evropy právě přicházejí nebo jsou na cestě.
V souvislosti s podporou Hamásu a Palestiny vyvolaly rozruch zejména akce v Berlíně a Londýně, kde se sešly možná až tisícovky osob s vlajkami palestinské samosprávy.
Lhoťan pro ParlamentníListy.cz také vysvětluje, o co aktuálně teroristické organizaci jde: „Konečným cílem Hamásu není totiž zničení Izraele, to je jen mezikrok, konečným cílem je i svržení sekulárních vlád v muslimském světě a nastolení islamistického pojetí islámu. A to včetně ovládnutí nemuslimských zemí, kde muslimové mají velkou část v populaci – tedy i v Evropě,“ varuje.
A připomíná, že ani Česko od toho není chráněno. V brněnské mešitě se podle něj nenávist vůči Izraeli i Židům káže už mnoho let.
Muž hovořící na videu, kazatel Lukáš Ali Větrovec, podle něj v brněnské mešitě, která je v provozu už od roku 1998, káže dodnes.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
válka v Izraeli
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo
Jaroslav z Bystřice
