„Projev antisystémových konspiračních teorií hnutí“. Vnitro začalo kádrovat spolky

Ministerstvo vnitra ČR (MV) na svých stránkách zveřejnilo sáhodlouhou analýzu na téma společenství, nazvaného Hnutí Suverénních občanů, které původně pochází ze Spojených států, ale nyní jsou zaznamenávány a Ministerstvem vnitra prověřovány aktivity podobného hnutí i v České republice. Hnutí Suverénních občanů (Sovereign Citizen Movement, SCM) podle tvrzení MV je „projev antisystémových konspiračních teorií hnutí“, jehož „ideologie pramení z antisemitských, rasistických a radikálně protistátních konspiračních teorií“. Pěkná je už ta čeština, že? Hnutí je projevem teorií, které pramení z teorií. Ale to jen na okraj.

Podle MV „doposud byly projevy ideologie SCM v ČR z hlediska otevřených zdrojů zaznamenávány vzácně (například zde), ale situace doznala za posledního půl roku změnu a postoje spojované s SCM mají nyní značný dosah, zejména v důsledku kombinovaného šíření prostřednictvím kvazi médií, sociálních sítí a tzv. antisystémových influencerů“. V první polovině roku 2022 se údajně stále častěji objevovaly případy, kdy lidé na úřady zasílali formuláře s názvem „ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ O ŽIVOTĚ“, ve kterých „rozvazují smlouvu mezi fyzickou osobou a korporací Česká republika“.

V analýze MV dominují velmi radikální nálepky směřující k tomuto hnutí. Především je zde přítomen silný protivládní postoj. Ten je „založen na širokém portfoliu konspiračních teorií a revizionistického a mylného výkladu historie a práva. SCM vládě pouze neoponuje, ale zcela zpochybňuje legitimitu její i všech složek státní moci. Suverénní občané věří, že se od federální (někdy i lokální) vlády a jejího vlivu dokážou oprostit a stát se suverénními občany, což je klíčovým prvkem jejich ideologie. Někteří suverénní občané se pokoušejí o budování duálních struktur k státní moci (včetně soudů a represivních složek). Druhým rysem hnutí je odmítání placení daně z příjmu a dalších poplatků.

Konspirační prvek hnutí se manifestuje především teoriemi, že v určitých etapách dějin USA došlo k podvodům, a byla tak údajně nastolena nelegitimní vláda, která z USA udělala korporaci a podrobila lid nové formě obchodního práva, a proto mají občané (ti, kteří spiknutí údajně odhalili) právo rozvázat se státem smlouvu a stát se „suverénními“. Nová vláda pod údajně falešnými zákony a taktovkou zkorumpovaných bankéřů je jimi označována jako „vláda de facto“ či „Korporace spojených států“. Suverenita spočívá v naprosté nezávislosti na státu. Suverénní občané odmítají platit daně a podřídit se státní moci (například mluvit s policisty, úředníky či soudci).

Hnutí Suverénních občanů a právní systém

Vzhledem ke své ideologii se SCM často dostávají do konfliktu s právem. U soudních přelíčení jsou podle MV příznivci SCM pověstní užíváním nesrozumitelného jazyka a nejrůznější symboliky, která vychází z konspiračních teorií a chybného výkladu historie, zákonů a ústavy. Suverénní občané věří, že pokud užijí správnou kombinaci slov, frází, interpunkce, dokumentů a barevného inkoustu, mohou soudy přechytračit a obejít, a tím pádem dosáhnou všeho, co chtějí – ať už se jedná o osvobození od placení daní a poplatků, získání bohatství či život bez restrikcí a nutnosti mít různá povolení či osobní doklady.

Jedním z projevů ideologie SCM je prý tzv. papírový terorismus. Za ten je podle MV považováno užívání falešných a nelegálních právních a osobních dokumentů, padělání důkazů, zneužívání právních nástrojů, dezinterpretace zákonů, podávání neopodstatněných žalob a vedení nelegálních soudních řízení i skrze samozvané soudy. Navíc dochází k zahlcování soudního systému. K tzv. papírovému terorismu lze řadit i zahlcování úřadů dokumenty, které deklarují suverenitu.

Kdo vlastně tvoří Hnutí suverénních občanů?

Podle organizace Anti-Defamation League lze přívržence SCM rozdělit do tří kategorií. První jsou lidé, kteří se dostali do tíživé finanční situace a hledají rychlé řešení svých problémů. Jejich motivace je primárně ekonomická. Dramatický nárůst počtu příznivců SCM nastal právě v roce 2008, kdy započala světová ekonomická krize. Druhou kategorií jsou lidé s protivládní či protistátní orientací, jejichž motivace je především ideologická. Třetí kategorií jsou nejrůznější podvodníci, kteří se snaží vydělat na lidské naivitě a důvěřivosti. Což je ostatně teze, která platí pro mnohá sebebohulibější hnutí, jejichž principiálně pozitivních úmyslů se zmocní nějaký šikovný manipulátor. Takže pro SCM nic nového a originálního.

Hnutí Suverénních občanů v ČR

Jak tvrdí MV, v ČR lze pozorovat některé ideologické paralely, které se původní americké ideologii SCM až nápadně podobají. To čítá i již zmiňované žádosti vůči úřadům, jejichž odesílatelé žádají o rozvázání smlouvy mezi nimi a „korporací Česká republika“. Zasílání takových dopisů je typické právě pro SCM, a to včetně formy a užívané terminologie. Z identifikovaných uskupení popírajících existenci státu v jeho současné oficiální podobě je v ČR nejvíce exponované tzv. Společenství legitimních věřitelů České republiky (dále jen SLVČR či legitimní věřitelé). Ti mj. vycházejí z přesvědčení, že rozdělení někdejší ČSFR k 1. lednu 1993 bylo nelegitimní, nebylo projevem vůle občanů, nýbrž politickým aktem shůry, a proto je neuznávají a domáhají se občanství ČSFR. ČR považují za nelegitimní, a proto i nositeli občanství ČR nenáleží (podle jejich učení) žádná práva, ale ani povinnosti vůči státu. Ztotožnění legitimních věřitelů měly již provést německé a švýcarské soudy, na což se legitimní věřitelé často odvolávají.

Dalším bodem, kterým se legitimní věřitelé podobají SCM, je tvrzení, že osobní doklady (řidičský průkaz, různé licence a v případě ČR i občanský průkaz) jsou neplatné. SCM věří, že převzetím takových dokladů zaniká občanu suverenita, která přechází do rukou státu, proto doklady vracejí a vytvářejí si vlastní. Podobně i legitimní věřitelé odmítají platnost osobních dokumentů. Tvrdí, že došlo k nelegitimním zásahům do registrů, a pokud nejsou údaje v registrech platné, nemůžou být platné ani dokumenty.

Za pozornost stojí tato formulace z textu MV: „Vzhledem k ústřední myšlence nelegitimity stávajícího systému inherentně vytváří u svých stoupenců konfliktní potenciál vůči libovolným státním orgánům včetně bezpečnostních složek, jejichž aktivity mohou chápat jako ilegální ohrožení, vůči němuž je legitimní se ‚bránit‘, a to jakýmikoliv prostředky.“

Za možné faktory působící ve prospěch nárůstu popularity myšlenek legitimních věřitelů lze podle MV označit zhoršující se ekonomickou situaci populace i „obecný antisystémový sentiment rozjitřený mimo jiné i někdejšími opatřeními vlády zavedenými se záměrem zabránit šíření pandemie covidu-19, kdy se též v rámci tábora jejich odpůrců etablovala kultura sdílení návodů a postupů, jak vynucování uvedených opatření obcházet“.

Mimochodem, tady najdeme pěknou paralelu k tomu dehonestovanému „papírovému terorismu“. Vzpomínáte, jak zpěvák Daniel Landa vyzval antiwaxery k zasílání různých žádostí o informace organizacím tomu příslušným, třeba krajským hygienickým stanicím? To tehdy bylo řevu, jak si občané dovolují chtít po úřadech, aby činily a své činy vysvětlovaly!

Jak tomu všemu rozumět?

Pomineme-li různá zneužití, o nichž byla řeč výše, princip myšlenky Suverénních občanů je ne-li sympatický (jak komu), tak zcela jistě pochopitelný. Stát (v případě SCM Spojené státy, v případě legitimních věřitelů stát náš) se chová ke svému obyvatelstvu panovnicky, panovačně a velkopansky. Všimněte si výskytu slovního základu „pan“ ve všech těch slovech. Dnešní tzv. liberální demokracie víc než co jiného připomíná aristokratické panování, kde „páni“ vymezují práva a povinnosti pro ty pod nimi, stanovují, jak se musejí podílet na financování jejich panství, co smějí a nesmějí říkat a myslet si, zejména ve vztahu k panské třídě. Občan je v roli nevolníka ducha, těla i peněženky. Je okrádán všemi cestami. Například den tzv. daňové svobody, tj. datum, do něhož občané pracují jen pro stát (daňovou povinnost), se pohybuje kolem poloviny kalendářního roku. Například v roce 2021 i v roce předchozím občané pracovali pro stát 175 dní v roce. Čili pro sebe jen nějakých 190. Není divu, že tato skutečnost je vnímána s nevolí a odporem, zejména když uvážíme, na co stát našich 175 dní bez koruny pro sebe sama užívá. V předchozích dvou letech na absurdní kšefty s testy a vakcínami, od února na flintičky pro válku, která se nás netýká.

Není proto divu, že se tyto skutečnosti zajídají čím dál většímu počtu obyvatel. A nemusí zdaleka jít jen o členy či přívržence nějakých nestandardních hnutí, jako jsou ta výše řečená. Je to spontánní odpor ke státu, který si opravdu leckdo může vyložit jako návod se státem prostě nespolupracovat. Jestliže MV nachází v ideologii těch hnutí „antisystémovost“ a „protistátnost“ (mimochodem, odkud to slovo protistátní dobře známe a ještě neseme v paměti?), není to proto, že by všichni ti, kdo se státem a systémem nechtějí mít nic společného, byli zástupem šílenců a zločinců, ale prostě jednoduchá zpětná vazba, že takto provozovaný stát a systém zkrátka nefunguje.

Vedení našeho státu by se nad tím mělo zamyslet dřív, než z podobných protestních souručenství začne dělat protistátní živly a dávat jim nálepky všeho druhu. Od těch je totiž vždy velice blízko k přitvrzení panování a izolaci panstva od obyvatel. Jak nás učí historie, podobné rozdělení společnosti na vládnoucí a ovládané vždy vykulminovalo v nějakou změnu. Mysleme na to, že by mohla být i k horšímu (jako v Německu ve 30. letech).