Ukrajina by měla okamžitě přijmout mírový návrh se všemi osmadvaceti body. Trump má pravdu, když chce válku urychleně zastavit. Každý den prodloužení bojového střetnutí stojí Ukrajinu další životy a ztrátu území. Stavím se stoprocentně za prosté ukrajinské lidi. Ukrajina však nikdy nebyla a nebude demokracií – stejně jako Rusko. Za co má tedy bojovat? Vzpomeňme na slova Jamese Davida Vance v březnu na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Korupce v řádu stovek milionů až miliard eur byla součástí denního života Ukrajiny od prvního dne její samostatnosti. V srpnu 2022 byly zbraně horlivě dodávané západními zeměmi dokazatelně prodávány na černém trhu Ukrajinci do zemí třetího světa. Od počátku bylo zřejmé, že Ukrajina nemůže tuto válku vyhrát, a dnes už jí navíc chybějí i lidé. Souhlasím s výrokem Petra Koláře z roku 2014, kdy nepovažoval rozdělení Ukrajiny za problém. Tehdy v podstatě předpověděl budoucí vývoj.
Dnešní situace a vyjednávání o ukončení války na Ukrajině nemají naprosto nic společného s Mnichovem. Československo roku 1938 bylo jinou zemí než dnešní Ukrajina, kterou ovládají oligarchové a kde je rozsáhlá korupce. Veřejnosti jsou utajovány informace o případech korupce na Ukrajině, zrovna tak jako byl utajován mentální stav Joea Bidena až do konce jeho prezidentství.
Považuji za nemravné posílat někomu zbraně s očekáváním, že bude bojovat a umírat za nás. Počítáme-li ztráty na životech na obou stranách, je tento poměr jeden ku dvaceti ve prospěch Ruska. Další pokračování konfliktu povede k vyvraždění obyvatelstva Ukrajiny. Za nás!
Obavy, že by Rusko po případném vítězství na Ukrajině chtělo dojít až do Prahy, jsou neopodstatněné – Rusko na to nemá kapacity. Za poslední rok Rusko získalo pouhé jedno procento toho, co získalo za tři roky předtím. Dneska Rusko okupuje dvacet procent území Ukrajiny.
Trump původně mluvil o dodávkách tomahawků, což vycházelo z jeho neinformovanosti. Teprve při setkání s Putinem na Aljašce mu bylo vysvětleno, jak závažný problém by takové dodávky představovaly. Rusko sice dokáže zjistit místo odpalu, ale ne dráhu letu. Tomahawk má velký dolet, letí nízko nad zemí velkou rychlostí mimo dosah radarů. Každý zodpovědný lídr musí zvažovat nejhorší scénář – tedy i možnost jaderné hlavice. Putin by na tomahawky zcela jistě reagoval odpovídajícím způsobem. Trump pochopil, že tomahawky dodávat nelze. Následně rozhodl, že USA budou dodávat pouze zbraně vyráběné v USA, které bude Amerika prodávat NATO, což znamená, že USA by nadále financovaly zbraně samy sobě. USA vydávají na obranu přibližně bilion dolarů, zatímco EU jen 365 miliard, což je výrazný nepoměr.
Navzdory válce si Rusko nevede špatně, obchoduje se státy BRICS, které se k protiruským sankcím nepřipojily. Rusko má 19 procent zadlužení vůči HDP. USA mají 130 procent zadlužení vůči HDP. Západ na sankcích tratí více než Rusko. Je třeba si také uvědomit, že „zelená politika“ stojí EU více než samotná válka na Ukrajině. USA musejí během deseti let zdvojnásobit výrobu energie a jejich energetická kapacita dočasně ročně roste pouze o 2,3 procenta. V EU energetická výroba neroste vůbec. Energie je přitom nezbytná pro nové technologie. Evropská unie tak zelenou politikou ničí vlastní průmysl.
K ukončení války bude nevyhnutelné, aby Ukrajina přistoupila na ruské požadavky. Těch osmadvacet bodů, které předložil Trump, představuje minimum. Putin zajisté přijde s dalšími požadavky během vyjednávání a pokračující války. Jsou to však jeho podmínky, které za daných okolností Ukrajina bude muset přijmout, chce-li, aby válka byla zastavena. Obavy, že Rusko zaútočí na Evropu, jsou zbytečné – nemá na to sílu.
NATO se trvale rozšiřuje směrem na východ. Henry Kissinger dlouhodobě varoval, že tento postup zvyšuje ruskou nejistotu a bylo by rozumnější vytvořit bezpečnostní architekturu, která by Rusko zahrnovala. Pokud by se Západ dohodl s Ruskem v době Jelcina, dnes mohlo být součástí Evropské unie. Místo toho Západ ignoroval ruský postoj. Kissinger tvrdil, že má existovat nárazníková zóna, tedy že země jako Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko či Gruzie nemají být v NATO. To by podle něj snížilo riziko přímého střetu. Po rozpadu SSSR existovala možnost zapojit Rusko do západního kapitalistického systému – ta však byla za Clintona a Albrightové promarněna.
Válka mezi Ruskem a Ukrajinou připomíná rvačku dvou gangů. Co má v takové situaci udělat „policie“? Dodat jednomu gangu zbraně, aby přemohl druhý? Nebo oba zatlačit do jejich koutů, aby se přestaly rvát? Ani Rusko, ani Ukrajina nebyly, nejsou a nebudou demokracie. Kapitalistický systém paradoxně funguje lépe v Rusku než na Ukrajině. Ukrajinci dlouhá léta kradli plyn a ropu, které Německo kupovalo od Ruska. Nestavěli Němci Nord Stream 1 a 2, aby se ukrajinskému vydírání vyhnuli? Dnes, myslím, víme, kdo oba Nord Streamy porušil. Obě země – Rusko a Ukrajina – jsou oligarchiemi, kde panuje diktatura. Dokud bude u moci Zelenskyj, žádný mír nebude. Je nelegitimním prezidentem a na Ukrajině by měly proběhnout volby. Přestože legitimita voleb v obou zemích je zpochybnitelná, tak v Rusku volby proběhly. Prezident Zelenskyj prohlásil, že bude prezidentem do ukončení války.
Vyjednávání v Ženevě či na Floridě o úpravách mírových návrhů jsou bezvýznamná. Putin nebude souhlasit s ničím, na čem se ostatní dohodnou. Bude trvat na Luhansku a Doněcku, nevstoupení Ukrajiny do NATO, snížení stavu ukrajinské armády a nepřítomnosti vojenských složek NATO na Ukrajině.
Rusko disponuje Burevestnikem, raketou s neomezeným doletem, a nadzvukovými raketami, které letí více než desetkrát rychleji než zvuk. USA ani EU takové rakety nemají (vývoj vojenské technologie byl během dvanácti let Obamy a Bidena zmrzačen, USA takové nasazení schopné rakety možná budou mít za dva až tři roky), což Rusku zajišťuje silnější vyjednávací pozici.
Naprosto nesmyslný je návrh Ursuly von der Leyenové využít zmrazená ruská aktiva – zhruba 210 miliard eur – jako základ pro pomoc Ukrajině. Naštěstí belgický prezident projevil dost rozumu a návrh odmítl. Po válce by Rusko požadovalo své peníze zpět – a evropské státy by je neměly z čeho vrátit. Tento krok by znamenal celkový kolaps světového finančního systému.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Měla by Ukrajina přijmout současný mírový návrh se všemi osmadvaceti body?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Rychetský
