Jedna z prvních otázek mířila k informacím novinářů, jež Roberta Šlachtu označují termínem Babišův muž. Stejný pisatel chtěl také vědět, zdali expolicista četl knihy publicisty Kmenty o Radovanu Krejčířovi nebo Františku Mrázkovi.

Šlachta se rozhodl pro shrnující odpověď v tom duchu, že se toho píše mnoho. Kdyby prý vše, co se píše o něm, skutečně udělal, byl by velmi mocný muž. Opět také připomněl, že jeho útvar neměl za cíl svrhnout vládu. Podivil se však nad skutečností, že jedna konkrétní úřednice, mínil Janu Nagyovou, chodila na vládu, když nebyla ministryní, a svým způsobem kabinet řídila. To prý svědčí zejména o vizitce takovéto vlády a sekundárně o slabosti expremiéra Nečase.

Následně se vrátil ke Kmentovým knihám, které prý nečetl a jejich obsah nepovažuje za relevantní. S určitým despektem se vyjádřil i k jejich autorovi. V podobném duchu se nesla reakce na označení Babišův člověk. „Kdyby to tak bylo, tak k vám nepromlouvám z obýváku, ale možná z nějakého ministerstva,“ glosoval s nadsázkou. „Mně je to jedno, jedno, ti oligarchové mají své novináře, ti na vás plivou, snaží se vás pošpinit,“ uzavřel dané téma.