Svým videem „Drahá Ukrajino, musíme si promluvit“ vyvolal instruktor střelby Jan Šafařík pozdvižení. Jeho kritické vyjadřování se k poměrům na Ukrajině, k ukrajinské armádě a jejím ztrátám zaujala například Jana Cempera ze serveru Manipulátoři.cz. A v pokračování videa pak Šafařík na výtky odpovídá.

Například o korupci. Řekl, že sám korupci na Ukrajině nezažil. Ale dost o ní slyšel, třeba od humanitárních pracovníků. Takže se nebude vyjadřovat. Něco jiného je ale výcvik. Že je ukrajinská armáda nevycvičená, za tím si Šafařík stojí, minimálně dle jeho zkušeností, kdy dvě jednotky ze tří, se kterými se setkal, byly nevycvičené absolutně. „A jedna, čítající 570 lidí, byla zjevně necvičená minimálně půl roku,“ doplnil s tím, že kromě 14denního kurzu vojáci zbraň nepoužili. Což bylo pro instruktora s jeho zkušenostmi zcela očividné. Šafaříka to frustrovalo, vzhledem k tomu, že vojáci stále dostávali výplatu 44 tisíc Kč měsíčně (v přepočtu), ačkoliv vůbec necvičili.

Také se vymezil, že neřekl, že ruská armáda je tak silná, že si pak může troufnout na přímý konflikt s NATO. Jen tuto možnost nevylučuje. Ostatně i proto, že podniká v oboru, ve kterém se připravují na to, že to možné je. „Nicméně nic takového jsem nenaznačil, že by ruská armáda měla dostatečnou sílu na to přemoci armádu evropskou. Protože o tom nic nevím,“ shrnul.

Z projektu StopFake, který Cemper oslovil, pak přišlo také prohlášení, že řadový voják nemá informace o obětech na jedné či druhé straně konfliktu. „Tyto informace má jenom generální štáb, kterému jsou informace o ztrátách hlášeny,“ uvádí projekt. „Není vůbec náročný zjistit, kolik lidí tam umřelo. Když mluvíte s člověkem, který řekne, že do ofenzivy jich šlo 112 a vrátilo se 17, tak je jednoduché to dopočítat. Když mluvíte s dalším člověkem, který říká, že jich bylo 23 a teď jsou 3, to je taky jednoduchý dopočítat. Když mluvíte s dalším člověkem, který mimo jiné řekne, že jsem debil a nemám pravdu, ale s dalšíma informacema se mi zmíní, že jich bylo 300 a vrátilo se jich 50, tak to taky není těžký dopočítat,“ vypočítával Šafařík výpovědi a prohlásil, že na to, udělat si obrázek, generální štáb nepotřebuje. Hovořil koneckonců i s mediky. Pod ztrátovost 80 % u všech ofenziv by se nepodepsal, ale vzhledem k tréninku, organizaci a velení, kterých byl svědkem, tak to považuje za validní a dovede si to představit. A dumá, zda „analytici z projektu StopFake někdy zvedli prdel a jeli se na tu Ukrajinu podívat“.

Doplnil, že na Ukrajině jsou nepochybně jednotky, které se snaží, jsou v nich bojovníci, mají organizaci, výcvik a materiál. „Zcela jistě tam jsou. Já jsem je bohužel neviděl. A moc jsem se snažil, abych se k nim dostal, k těmto snaživým, protože i mě jako instruktora to baví jinak, když se ti lidi chtějí učit,“ komentoval.

Sám uznal, že jeho zkušenost je příliš malá na to, aby mohl komentovat možnost, zda Rusko může obsadit celou Ukrajinu.

Dotkl se též kontroverzního tématu nacismu na Ukrajině. Uvedl, že nikoho s „hákovým křížem na čele“ neviděl, ani nikoho, kdo by hajloval. „Kde jsem byl já, tak všem bylo jedno, jestli někdo mluví ukrajinsky nebo rusky. Viděl jsem vlát vlajky Azovu. Nicméně ohledně Azovu jsem slyšel asi tři nebo čtyři různé příběhy, co to vlastně je. Od samotných Ukrajinců. Bylo vidět, že vždy, když jsem se na to zeptal, že se stáhli stranou, že si teď mají dávat pozor na to, co řeknou. To rozhodně. Takže něco se tam ohledně toho pluku děje. A vlajky Azovu tam rozhodně vlají,“ sdělil a doplnil, že rozhodnutí tedy záleží na tom, zda někdo Azov považuje za nacistický, nebo nikoliv. Podotkl, že kdyby chtěl, mohl by najít nacisty a „debily vypatlaný“ i v Česku, v bezpečnostním složkách či u policie.

Fotogalerie: - Podněsterské Bendery

Od humanitárních pracovníků slyšel jeden příběh o učitelce, které „ruplo v kuli“ a prohlašovala, že kdo mluví rusky, by měl jít do plynu. Ovšem nejedná se o něco, co by viděl na vlastní oči a jedná se o ojedinělý příběh.

Také odpověděl na otázku ohledně roku 2014. A to, že tehdy na Ukrajině nebyl, tak se vyjadřovat nemůže. „A pokud jste tam nebyli, tak taky nevíte, co se dělo,“ poznamenal na adresu některých komentujících.

Všiml si, jak téma Ukrajiny dokonale nahradilo téma covidu-19. „Já osobně cítím mnohem větší nenávist… Nebo nenávist, označím to pracovně jako nenávist …k lidem, kteří se snažili všem natlačit roušky, kteří se snažili zavřít všechny byznysy, všechny restaurace a zničili lidi, zničili rodiny, zničili podnikání, které lidi budovali celé své životy. Tady k těmhle lidem, kteří se snažili zabránit těmhle snahám a zničili životy lidí skrz covid, tak tyhle lidi nenávidím mnohem víc, než jakéhokoliv Rusa. Tyhle lidi v České republice, co práskali na svoje sousedy, že někde nenosí roušky, že mají nějakou akci nebo je jich tam víc než má být. Nebo že na ulici nenosí roušku. Tyhle lidi nesnáším mnohem víc, než nějakého Rusa, který tam plnil dělo a ty granáty mi padaly na hlavu,“ vyznal se ze svých pocitů.

Co s Ukrajinou? Šafařík konstatuje, že na Ukrajinu jdou značné finanční prostředky na materiál i lidské zdroje. A ty jsou využité neefektivně, což nečekal, vzhledem k tomu, že je tam skutečná válka. Podle něho se musí změnit hierarchie vojenských struktur, ta současná totiž fungovat nemůže. Fungující struktury jsou jenom ty, které si tam udělali „punkoví“ Ukrajinci. S tím souvisí také odpovědnost, není jasné, kdo nese za co odpovědnost. Potřebné by bylo i vyvinout testy, zda byl materiál vynaložen smysluplně.

„Z toho, co jsem vypozoroval, tak teďka s nadsázkou, Ukrajina nepotřebuje víc raket, víc zbraní, víc nábojů. Ukrajina potřebuje trochu schopné manažery, kteří efektivně začnou zpracovávat, co už tam teďka je. Protože to tam teče horem spodem a je to děravej hrnec a teče to všude možně, jen ne tam, kde je to třeba. A tam, kde je to třeba, tak tam ti dobří bojovníci, ti snaživí nemají podporu a nemají materiál, se kterým by mohli pracovat. A to mi přijde velmi smutný,“ pokračoval.

Zmínil, že se nepřidává ani na jednu stranu a že mu nejde o ideologii. „To není moje země. To není moje válka. A jakmile by tady na dvorku byli Ukrajinci a stříleli mi kalachem do oken, tak je pojebu úplně stejně, jako by to byli Rusové, kdo mi stříleli do oken. Mně je to úplně fuk. Ať máme jasno. Já nejsem investovaný emocionálně nebo politicky, nula,“ řekl závěrem s tím, že jeho zajímá efektivita.

Psali jsme:

Zelenskyj děkoval do Ameriky. „Západní novináři, píšete pravdu,“ říká

Historik: Rusko je nenasytné. Pořád bude problémem

Ajajaj. Chtějí poslat stíhačky. Jenže pak se zeptali lidí. Slovensko řeklo ne

„Nejste naše věc.“ Rána Ukrajině. Po Trumpovi nová facka z USA

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.