Pro magazín The New Yorker hovořil profesor Mearsheimer již v únoru tohoto roku, pár dní po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Tehdy jako důvod invaze uvedl obavu Putina z toho, že se z Ukrajiny stane proamerická liberální demokracie, člen NATO a EU. „Pokud jste země jako Ukrajina a nacházíte se vedle mocnosti, jako je Rusko, tak musíte brát ohled na to, co si Rusové myslí, protože pokud je budete šťouchat větvičkou do oka, tak vám to oplatí,“ prohlásil tehdy.
V současném rozhovoru pak komentoval změny, ke kterým od té doby došlo. Je dle něho jasné, že Rusové mají potíže s porážkou Ukrajinců, potíže, které většina lidí nepředvídala v době prvního rozhovoru. A také konstatoval, že Rusové vůči Ukrajincům přitvrdili, tedy že jim ničí jejich elektrickou síť. Pokud jde o důvod, Mearsheimer nabídl jednoduchou odpověď: „Rusové chtějí vyhrát válku a abyste vyhráli válku, tak hledáte možnosti eskalace, abyste měli nad protistranou výhodu.“ Dle profesora pak ruské vítězství znamená, že si udrží kontrolu nad čtyřmi oblastmi, které dobyli, a zbytek Ukrajiny pak nebude spojen s NATO ani oficiálně, ani neoficiálně.
Na Mearsheimerově přesvědčení, že se jedná o konflikt mezi velmocemi a Putinovi vadí snaha přijmout Ukrajinu do NATO, to však nic nezměnilo. Ani to, že po začátku konfliktu zmiňoval Putin Petra Velikého a „navracení“ ho nepřesvědčilo. Poukázal na to, že se jednalo o jeden takový výrok a před 24. únorem nic takového nezaznělo, 21. února Putin uznal nezávislost Doněcké a Luhanské lidové republiky. Změna cílů a způsobů vedení boje je dle profesora normální součástí války.
Fotogalerie: - Vánoční trhy v Budějovicích
Že Putin nechtěl dobýt celou Ukrajinu pak dle Mearsheimera dokazuje i to, že na začátku invaze se jí účastnilo maximálně 190 tisíc vojáků, což je nedostatečné k dobytí a okupaci celé Ukrajiny. Reportér mu oponoval, že v roce 2003 USA také zaútočily na Irák se silou, která nebyl dostatečná na kontrolu Iráku. Ale to neznamená, že nechtěli Irák uzmout Saddámu Husajnovi a podmanit si ho. A profesor kontroval: „Spojené státy také nechtěly dobýt, okupovat a integrovat Irák do velkoamerické říše.“ A reportér podotkl, že jde o to, že není možné posuzovat cíle z vojenské strategie, když ta může být chybná. Nicméně Mearsheimer podotkl, že 24. února se ruské síly ani nesnažily dobýt celou Ukrajinu, protože toho prostě evidentně nebyly schopné.
Na otázku, zda chtěli Rusové dobýt Kyjev, odvětil profesor: „Samozřejmě. Není pochyb, že šli po Kyjevu. Nevypadá to, že chtěli Kyjev dobýt. Spíš to vypadá, že chtěli Kyjev ohrozit, aby přinutili vládu změnit své stanovisko vůči členství v NATO.“
Je zde ještě jeden důvod, proč se dle něho nejedná o snahu budovat další verzi Sovětského svazu. Profesor prosazuje teorii, že světoví lídři si mezi sebou lžou mnohem méně, než lžou svým občanům. A pokud by Putin tak konzistentně lhal o důvodu, proč jde do války, bylo by to bezprecedentní. Znamenalo by to, že by ruský prezident i všichni jeho pobočníci lhali, když prohlašovali, že Ukrajina v NATO je existenční hrozba pro Rusko, a tak maskovali své „imperiální ambice“.
Co dělá Mearsheimerovi starosti, je pak riziko jaderné války. Toto riziko nelze odhadnout, ale není úplně zanedbatelné, míní. A pochválil Bidenovu vládu, že si to uvědomuje a dělá podstatné kroky k tomu, aby Rusové nebyli v situaci, kdy by po jaderných zbraních sáhli. Tyto situace jsou dle něho dvě, jednak pokud by čelili porážce ze strany ukrajinské armády a pak kdyby se do konfliktu vojensky vložily Spojené státy. Má za to, že pokud je porážka ohrožením života, tak dotyční začnou uvažovat o použití jaderných zbraní.
Podotkl, že USA použily jaderné zbraně, protože nechtěly útočit na japonskou pevninu. A kdyby Ukrajina začala vytlačovat ruské síly z Ukrajiny, tak by se Rusko dle něho nebálo jaderné zbraně použít, protože by žádná „jaderná odplata“ nepřišla. Ukrajina jaderné zbraně nemá a USA podle Mearsheimera určitě jaderné zbraně nenasadí, když by je Rusové použili jen na Ukrajině.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kas
vomen
