„Zajistit umlčitelnost!“ Vládní boj proti dezinformacím? Profesor Jirák se podíval pod pokličku

14.08.2023 21:10 | Monitoring

Pod rouškou boje s dezinformacemi je skrytý útok na názory, postoje a pocity, říká přední mediální odborník a pedagog Jan Jirák v rozhovoru pro Rádio Universum. Svoboda slova by měla být nepodmíněná, avšak ohraničená zřejmými mantinely. Aktivity vlády, spojené s chystaným zákonem o dezinformacích, a práce KRIT se s „principem svobody slova nepotkávají“, byly však deklarovány pod potřebou zajištění bezpečnosti státu. U jejich vzniku chyběla Jirákovi veřejná debata, což ho jen utvrdilo v přesvědčení, že jde o „snahy o účelové omezování svobody slova“.

„Zajistit umlčitelnost!“ Vládní boj proti dezinformacím? Profesor Jirák se podíval pod pokličku
Foto: FSV UK
Popisek: prof. Jan Jirák

Jan Jirák v třetí části rozhovoru pro Rádio Universum promluvil o bezpodmínečnosti svobody slova. „Nevím, jestli si ji zasloužíme, nebo ne. Svoboda slova není cukrátko, které si dítě zaslouží slušným jednáním,“ řekl Jirák, ale dodal, že v současnosti je důležité mít určitou jistotu svobody slova. Ta pak může být určována jistými mantinely – ty však musejí být zřejmé. „Zdůrazňuju jistotu svobody slova, jistotu platnosti určitých pravidel, které jí dávají mantinely – což je všude, to je normální –, ale aby tyto mantinely byly jasné,“ uvedl Jirák. Zdůraznil, že mantinely musejí být přijaty přijatelnou procedurou, uvnitř nich by však nikdo nikomu neměl nakazovat, koho chválit nebo nechválit. „Ne, svoboda slova je bezpodmínečná,“ usnesl se pedagog.

Moderátorka Rádia Universum se Jiráka následně dotázala, zda je v souladu se svobodou slova činnost vlády, konkrétně chystaný zákon o dezinformacích, práce Krizového informačního týmu na Ministerstvu vnitra nebo práce Úřadu pro hybridní hrozby, který, jak připomněla, v období pandemie covidu-19 kritizoval jistá média. „Tak rozhodně je to něco, co se s principem svobody slova nepotkává,“ odpověděl Jirák.

Doplnil ale, že aktivity vlády zmíněné moderátorkou byly vyhlášeny kvůli nutnosti zajištění bezpečnosti státu, což podle jeho slov není zbytečné. Na aktivitách zmíněných moderátorkou je podle pedagoga pozoruhodný způsob, jakým vznikly. Až to ho utvrdilo v přesvědčení, že šlo o snahu o omezení svobody slova. „Nebyla tady žádná veřejná debata, parlamentní debata k tomu, jakou prioritou je bezpečí, a co je nutné mu obětovat. Prostě tady najednou vznikl nějaký zmocněnec, a bylo to bez diskuse, bez nějakého zákonného zarámování. A to je to, co vzbuzuje pocit, že se fakticky – a já jsem o tom přesvědčen – jednalo o snahy účelově omezovat svobodu slova, respektive svobodu médií,“ vysvětlil Jirák. Následně nicméně připustil, že pokud doopravdy šlo jen o to, že vláda své kroky špatně komunikovala s veřejností, tak se jedná o „hanebnou neobratnost“ a „nedostatek profesionálnosti“.

Riziko, že stát se bude snažit omezovat svobodu slova ve jménu bezpečnosti státu a účelového hledání nepřátel, je podle Jiráka veliké. Česká republika proti tomuto riziku nemá obranné mechanismy.

Jirák zdůraznil i důležitost vyváženosti demokratických poměrů právě vztažených ke svobodě slova a svobodě médií s bezpečností státu. V České republice se však o vyvažování těchto dvou hodnot dialog nevede. „To je něco, co se musí dohodnout napříč zákonodárným orgánem. Ale žádný takový dialog tady nevidím,“ podotkl a dodal, že i proto je pravděpodobné, že moderátorkou zmíněné instituce „mají zajistit umlčitelnost postojových alternativ“.

Co je to dezinformace, je podle Jiráka jen těžko definovatelné a přímá odpověď je také prakticky nedohledatelná. Moderátorka uvedla, že v současnosti se užívá definice, že dezinformací je „záměrně šířená mylná informace“, načež Jirák ihned zdůraznil, že dokázat záměrnost i mylnost je téměř nemožné. „To, co je skryté za útokem na dezinformace, je vlastně útok na názory, na postoje, na pocity,“ řekl Jirák a dovysvětlil, že boj s dezinformacemi se snaží o vymýcení a oslabování určitých postojů a názorů.

Anketa

Je Česko světová špička v dopravě a obraně, jak tvrdí premiér Fiala?

2%
98%
hlasovalo: 24676 lidí
V rámci průzkumu, který vznikl pro Společnost pro obranu svobody projevu, označilo 66,7 procenta respondentů za nejčastější šiřitele dezinformací vládní politiky, na druhém místě s 59,6 procenta se umístila veřejnoprávní média a s 56,2 procenta mainstreamová média. Jirák si tak hojný výskyt výpovědí o tom, že dezinformace šíří vládní politici, vysvětluje i tím, že je na vládu velká část společnosti naštvaná. Lidé se vládu skrze tyto průzkumy snaží potrestat.

Na obhajobu veřejnoprávních médií pak zmínil, že například v situacích společensky vypjatých krizí – zmínil například povodně – naopak hodně lidí veřejnoprávní média chápe jako spolehlivý zdroj informací. „Čili na jednu stranu je tam dost důvěry, na druhou stranu je tady pocit, že šíří dezinformace,“ shrnul Jirák. Laicky ještě odhadl, že velká část respondentů nepochází z větších měst a negativní odpovědí u veřejnoprávních médií tak vyjadřuje svou „nechuť k metropolitnímu městskému prostředí“.

Zároveň je podle Jiráka i možné, že lidé mají na tato média rozporuplnější názor, který není tak černobílý. Průzkum se jich však ptá ve stylu „ano/ne“ a více lidí se nakloní k negativní odpovědi. I proto se tyto informace a průzkumy musejí brát s rezervou.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lucie Kroutilová

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Aby nám EU neuchvátili extrémisti.“ Nerudová prozradila, proč chce do Bruselu

11:22 „Aby nám EU neuchvátili extrémisti.“ Nerudová prozradila, proč chce do Bruselu

Jednotná v rozmanitosti. Motto, které EU používá už od roku 2000. Je ale i po 24 letech jednota skál…