V pořadu Interview ČT24 vstoupil zpravodaj veřejnoprávní televize v Polsku Andreas Papadopulos. Za měsíc čekají Polsko volby. Vyhraje v nich již potřetí konzervativní strana Právo a spravedlnost? Podle Papadopulose možná ano. A pokud vyhraje, tak Polsko zůstane nastoupeno na prozápadní trajektorii s mohutným programem zbrojení. Ani pokud by vyhrála volby opoziční liberální Občanská platforma, pro Česko se mnoho nezmění. Opozice by se snažila zlepšit vztahy s EU a speciálně s Německem.
Podle Papadopulose je však pravděpodobnější, že Právo a spravedlnost zůstane u moci, protože za 8 let své vlády kabinet provedl řadu sociálních transferů, např. na podporu rodin s dětmi, což Poláci vidí.
„Vláda Právo a spravedlnosti rozdává. Během covidové pandemie i po ní se výdaje opravdu znásobily a ta debata o nutnosti úspor, protože na některé velké projekty nejsou zajištěny prostředky ve státním rozpočtu, to se týká třeba těch armádních, tak ta debata je myslím v plném proudu,“ vysvětloval situaci v Polsku Papadopulos s tím, že z pravé strany politického spektra tlačí na Právo a spravedlnost uskupení nazvané Konfederace, které slibuje mimo jin radikálně liberální ekonomickou politiku. Ta zahrnuje mimo jiné i nastavení hladiny DPH na 3 procenta a zrušení téměř všech ostatních daní.
Polsko vyrostlo ve středoevropského giganta, už teď je asi 21. největší ekonomikou na světě. V Polsku se debatuje také o tom, zda by se Polsko nemělo stát členem G20, ale zda v zemi vydrží ekonomický růst, nebo se polská ekonomika dostane do pasti středně velkých ekonomik, tak ty výdaje nebude mít z čeho financovat. Upozorňuje na to řada ekonomů,“ upozornil Papadopulos.
Pokud jde o kulturní střet nad potraty, LGBT komunitou a podobně, ty teď podle zpravodaje ČT v Polsku stojí na vedlejší koleji.
„Kulturní války už v Polsku žádné straně nové hlasy nepřinesou. Možná s výjimkou migrace, která je ale úzce spojena s tématem ekonomiky. Myslím, že od toho se ustupuje, také vlivem sekularizace. Také vlivem toho, že nastupuje mladší generace. Od církve se odstupuje. V Polsku v poslední době proběhlo na 40 pochodů Pride, a to i v menších městech. To dříve nebylo a pokud bylo, tak tyto průvody bývaly napadány,“ upozornil Papadopulos.
Předvolební průzkumy ukazují, že Právo a spravedlnost by volilo asi 33 procent voličů. Zmíněnou Konfederaci asi 10 procent voličů. Občanská koalice má podporu asi 26 procent voličů. Podle Papadopulose se dá čekat, že po volbách vznikne koalice Práva a spravedlnosti právě s Konfederací. Konfederace je přitom názorově dost radikální. „Co nechceme, jsou židi, homosexuálové, potraty, Evropská unie a daně,“ zaznělo před časem z úst lídra tohoto uskupení Sławomira Mentzena.
Konfederace oslovuje mladé naštvané muže s nacionalistickým smýšlením, které láká slib svobody, ale zároveň stát, který na mezinárodním poli bude suverénní. Mentzen prý slibuje i „deukrajinizaci Polska“ a částečné otevření obchodu s Ruskem. „Vloni touto dobou nebylo možné ve Varšavě najít nové byty. Prostě nebyly k dispozici, protože v nich byli ukrajinští uprchlíci, takže byty nebyly pro mladé polské rodiny,“ prozradilů Papadopulos.
Když mluví polsky, mluví prý s přízvukem, který si řada Poláků plete s přízvukem ukrajinským a když Papadopulos promluví, slyší prý na svou adresu leccos.
„Velmi často se setkávám s nepěknými slovy vyřčenými na svou adresu, ať se vrátím na Ukrajinu bojovat a ať nevyžírám státní rozpočet. Řada regionů na jihovýchodě Polska se cítí být na druhé koleji. … Vnímá to, že vláda dala peníze na zbrojní projekty a ptají se, zda by takové peníze neměly plynout také do Polska. Otázkou je, zda jim polská vláda těmto transfery nekupuje i bezpečnost. Tedy to nejdůležitější, co mají,“ upozornil Papadolulos.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
