Hrozí Evropě akutní nebezpečí islámského terorismu?Anketa
Nostalgii kvůli spalovacícm motorům sice pociťuje, ale ne velkou. „Vůně benzinu tady ještě je, ale směřujeme k datu, kdy vyrábět nová spalovací auta bude problém, ale pořád ještě bude možnost jezdit v těch autech, která se dneska vyrábějíí a dneska prodávají,“ dodal.
„Všichni výrobci se na tuto situaci připravují, ale mám takové smíšené pocity o tom cíli, o tom termínu. Nemyslím si, že to je dobrý motivátor, dát si takovouhle metu, a teď všichni směřujeme, když to tak řeknu, přes mrtvoly, k tomu, abychom 1. ledna 2035 vypnuli výrobu na konvenční spalovací motory. Za prvé, u globální značky, jako jsou Toyota nebo Lexus, tak samozřejmě ten trh je globální a zbyde po tom prvním lednu 2035 ještě spousta destinací, kde se budou spalovací motory používat. Evropa z celových našich produkcí tvoří zhruba 10 procent. Zbyde dalších 90 procent. Jde o to, jak to bude vypadat jinde, ve Spojených státech, v Americe obecně, nebo v jiných zemích,“ dodal Peleška, který „motivátor datem“ nevnímá jako správný.
„Hlavním motivátorem by měla být snaha snížit emise na minimum. Snížit je pomocí různých technologií, které jsou dostupné, a opravdu se věnovat těm nulově emisním pohonům z pohledu přínosu pro životní prostředí, přínosu pro lidi, pro lidské zdraví. A asi není úplně rozhodující, jestli je to rok 2032, 2035 nebo 2040, ale myslím si, že udělat správnou strategii, technologický vývoj a implementace těch technologií, jež jsou v souladu s odpovídající ekonomickou situací, se situací na trhu, v souladu s poptávkou a s jasnou a možnou implementací bez ohýbání pomocí norem, pokut atd., by bylo daleko přirozenější. A k tomu cíli by ty automobilky dospěly tak jako tak. Protože dneska není automobilka, která by neměla ve svých prohlášeních cíl – mít nízkoemisní nebo nulově emisní dopravní prostředky,“ řekl.
„Jde o to, dosáhnout eliminaci emisí, nikoliv vybrat si technologii, která může v některých příkladech neodpovídat potřebám lidí, kteří ty mobilní prostředky používají. Tím chci říct, že když mluvím o tom, že neříkám, že to bude bateriová budoucnost, ale nulově emisní, můžeme používat baterie, můžeme používat vodík, můžeme používat kombinaci těchto dvou. Můžeme používat, a budou v rozvoji, syntetická paliva atd. Nebráním se tomu, že možnost nulově emisních dopravních prostředků bude pokrývat celou škálu různých pohonů. Technologická revoluce se vyvíjí rychle, a to, co dneska neplatí nebo nefunguje, za pět let může vypadat jinak,“ dodal.
Fotogalerie: - Hladíkova Nová zelená úsporám
A nehrne se elektromobilita do slepé uličky, například kvůli špatným dojezdům či likvidaci baterií?
„Pokud si dáme termín 2035, že budeme se chovat tak a tak, teď budeme všechny věci násilně tlačit k tomu, abychom toho docílili, tak se můžeme dostat do stavu, kdy to, na co jsme vsadili, nebude fungovat. Nebude to dostatečně sloužit našim potřebám. Nebude to dostatečně pokrývat potřeby té obrovské různorodosti mobility a bude na to zaměřená vlastně veškerá technologie, infrastruktura a všechny věci, a může se stát, že tenhle minidisk nemusí pokrýt úplně všechno. Já neříkám, že nebude fungovat, ale nebude schopen pokrýt všechny potřeby. A my se budeme muset vzdát nějaké oblasti mobility, kterou nebudeme schopni čistě elektrikou a bateriovým provozem podpořit, a tak ji prostě nebudeme mít, protože nebudeme mít jiné řešení,“ poznamenal dále Peleška.
Vodík je podle něj v současné době již praxe, která se převtělila v použití palivového článku. „Zjednodušeně řečeno, ta věc nebo ty věci fungují tak, že vezmete vodík, který načerpáte do auta, vezmete kyslík, který nasajete z všudypřítomného vzduchu, a pomocí palivového článku tyhle dvě látky sloučíte. Získáte tím elektrickou energii a jako odpadní emisní prvek je čistá voda. Je to opačný proces, když si vezmete ze základní školy pokus o rozdělení vody elektrolyzérem na vodík a kyslík,“ vysvětlil Peleška.
Podle jeho slov se v současné době také testuje metoda spalování vodíku. „Principiálně z hlediska palivového systému je to stejné, čerpáte vodík, ale nepoužíváte palivový článek, ale používáte aktuální upravený motor,“ řekl.
Auto na vodík už podle Pelešky na trhu je, vodík si lze koupit ve dvou existujících plnicích stanicích. „Finančně to vychází tak: Jedno kilo vodíku stojí 278 korun. To auto ujede 100 kilometrů na jeden kilogram vodíku, čili kilometr vyjde na 2,78 Kč. A když to přepočtete na dnešní cenu benzinu, tak je to jako auto, které vám žere zhruba kolem 7 litrů benzinu,“ řekl dále Peleška.
„Infrastruktura je limitujícím faktorem, ale na druhou stranu dnes zvlášť to auto, které my prodáváme na českém trhu, je takové nejlepší promo toho, jak bude do budoucna ta vodíková technologie fungovat. Jenže ten radius je omezený, s tím autem můžete najet kolem 550 až 600 km na tu jednu nádrž, na to jedno naplnění, ale popravdě řečeno, my jsme dneska zhruba tak kolem deseti let napřed oproti tomu, kde ten svět bude s vodíkem za těch deset let. Protože to masivní rozšíření nás teprve čeká, to masivní používání vodíku nás teprve čeká a my jsme v tomhle hodně napřed. Ta technologie, která se používá v tomhle osobním autě, je použitelná a reálně se používá třeba v autobusech městské hromadné dopravy. Dneska už je nemálo výrobců, kteří to používají, kde například použití vodíku je hodně prospěšné v tom, že je velký rozdíl mezi současným aktuálním dieselovým autobusem městské hromadné dopravy a jeho vlivu na znečištění prostředí ve městech, oproti tomu, když budete používat tenhle autobus na vodík s nulovými emisemi. Tam je to z nuly na sto během prvních pár kilometrů,“ dodal Peleška.
„Je to stoprocentně bezpečné. Je to několikanásobně bezpečnostně odzkoušené, otestované a ten vývoj předcházel tomu roku 2015, je to jednoznačně bezpečná technologie,“ podotkl.
Ideální cestu Peleška vnímá v hybridech. „Buďto nám jde o prosazení jednotlivých technologií, nebo nám jde o nízkoemisní provoz. A k tomu se musíme nějakým způsobem propracovat. Pokud se bavíme o hybridech, tak hybridní technologie je doménou Toyoty, která s ní začala před 25 lety. Asi budete znát legendární model Prius, jehož jméno bylo postaveno na obrovské poptávce i ze strany filmových hvězd, sportovců atd., a ta technologie, si myslím, že v té době ohromila spoustu lidí a to byla – a je – jistá cesta k tomu, jak postupně ty emise snižovat," dodal Peleška.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Vanda Efnerová
