Hned na úvod před kamerami ČT oznámil, že docházková vzdálenost na pobočku by měla činit 3 kilometry vzdušnou čarou. V tuto chvíli jsou to 2 kilometry. Alespoň jedna pobočka zůstane v obci nad 2500 obyvatel. Stejně tak zůstane alespoň jedna pobočka v každé obci s rozšířenou působností. Tak, aby byla dojezdová vzdálenost k takové pobočce maximálně 10 kilometrů.

„Takže od 1. 7. 2023 bude provozovat 2900 pošt na místo současných 3200 pošt,“ uvedl Štěpán s tím, že poptávka po poštovních službách klesá. V roce 2018 se na poště odehrálo 213 milionů transakcí a za letošní rok už to odhadem bude jen 125 milionů transakcí. „Jedná se o pokles poptávky o 42 procent,“ uvedl.

Upozornil také na to, že Česká pošta je držitelem poštovní licence na roky 2023 a 2024 a současně tato licence říká, že za provoz poboček a poskytování základních poštovních služeb náleží České poště úhrada 1,5 miliardy. „A to je výše, která neodpovídá nákladům, které jsou vynakládány na provoz pobočkové sítě. I samotný způsob úhrady je velice komplikovaný. Úhrada je hrazena ve dvou splátkách s velkým časovým odstupem. Až poté, co je ta úhrada notifikována u Evropské komise,“ vysvětloval dočasně pověřený ředitel státního gigantu. Z uvedeného podle něj plyne, že si Česká pošta musí na svůj provoz půjčovat u bank a těm posléze splácet i úroky. „Proto říkáme, že tento stav je dlouhodobě neudržitelný a de facto pro firmu likvidační,“ zdůraznil.

Do médií podle něj unikly jen pracovní verze seznamu rušených poboček a finální seznam pošta zveřejnila v závěru minulého týdne. Od pondělí se vyjednává o celém systému. Především tým pošty vysvětluje starostům, proč budou některé poštovní pobočky rušeny právě u nich.