V úvodu Balaštíková, která se mj. specializuje na ceny potravin, odmítla, že Agrofert, firma Andreje Babiše ve svěřenském fondu, by určovala do jisté míry ceny potravin. Příčinou vysokých cen je podle ní především dotační politika Fialovy vlády: „Vysoké ceny potravin jsou dané jednak vysokými vstupy, to znamená vysoké ceny energií, pohonných hmot a přídavných služeb. A pak je to samozřejmě také dotační politika této vlády, která je nerovnoměrná, a ty kroky, které oni dělají pozdě,“ řekla v pořadu XTV.
Není se co divit, že obyvatelům Česka se vyplatí nakupovat v zahraničí. „Utíkají před námi Německo, Polsko, které naučí české zákazníky nakupovat u nich, v Česku pak ubyde DPH a vydělané peníze se utrácejí na území jiného státu,“ vysvětluje Balaštíková, že tím ČR akorát přichází o další finance, které mohly mířit do státní pokladny.
Pořad Reportéři ČT odvysílal v neděli reportáž o cenách potravin – podle ní Agrofert skoupil druhého největšího výrobce pečiva, aby si vytvořil monopol. I zde Balaštíková upozorňuje, že se nejedná o pravdivé informace, a uvedla následující příklad: „Bochník chleba stojí od 50 až 60 korun nahoru. Ceny se určují na dvou místech. Za prvé se určují na komoditní burze, což jsou ceny surovin, kdy cena pšenice je určena cenou burzy. A tu určitě neurčuje Agrofert. Cenu samozřejmě pak určuje obchodník, rozhodně ji neurčuje zpracovatel. A je jedno, jestli je to Agofert nebo Madeta. Vy zkrátka chcete prodávat například v Kauflandu a ti vám řeknou, že od vás koupí bochník chleba za tolik a tolik,“ vysvětluje členka sněmovního rozpočtového výboru.
„Ti, kteří pěstují, mají například z jednoho rohlíku zhruba čtyři procenta zisku. Pekaři, kteří rohlík vyrábějí, mají do šesti procent zisku. No, a pak se to přiveze do obchodu. A obchodník vezme přepravku s rohlíky, vysype je do regálu a přirazí si na to sto procent marži. Je to v pořádku? Já říkám, není to pořádku. Ale podle pana Prouzy i podle našeho pana ministra je to v pořádku,“ pozastavuje se Balaštíková.
„Podle této vlády jsme zřejmě už kapitalismus opustili,“ komentuje stále zaznívající slova o regulaci a sahání někomu na zisk. „Oni chtějí úspěšné firmy potrestat tím, že by jim chtěli přerozdělovat zisk. Já se domnívám, že každá podniká s tím, aby měl zisk. Každý chce na trhu vydělávat a ten trh se trochu vymknul slušným pravidlům.
Řekněme si, že 80 procent potravin se prodává v řetězcích. A jestliže máme 33 tisíc zemědělců, 8,5 tisíce zpracovatelů, ale deset řetězců to prodává, tak si uvědomme, kdo má tedy dominantní postavení... Těch 33 tisíc zemědělců a 8,5 tisíce zpracovatelů – nebo těch deset řetězců, které prodají 80 procent jejich výtvorů? Asi to dominantní postavení mají právně ony,“ upozorňuje Balaštíková.
„A nefunguje to, samozřejmě, protože tak jak ÚOHS chtěl kontrolovat, jestli tam nedošlo k nějakým dohodám, ale to ÚOHS rozhodně neprokáže, že tam byla kartelová dohoda, protože to může dělat speciální cenový úřad ve spolupráci s finanční správou a předáním těch informací by asi byli schopni po nějaké době prokázat kartelovou dohodu,“ doplnila stínová ministryně zemědělství Margita Balaštíková, podle které už trh ceny nereguluje.
Sama říká, že nazrál čas, abychom určovali cenu i marží u základních potravin – a rozhodně to podle ní není návrat k socialismu. „K socialismu bychom se tímto určitě nevraceli. Já bych chtěla, v potravinové vertikále – zemědělec, zpracovatel, obchodník – aby se rovnoměrně ta marže rozdělila u základních druhů. Protože se to úplně vymklo. Už jsem to dokázala na tom rohlíku – jestliže obchod má stoprocentní marži a ten zemědělec ani ne čtyřprocentní a zpracovatel má čtyřprocentní, tak přeci není něco v pořádku. Je to regulace trhu, který se vymknul kontrole, kdy obchodníci vydělávají na našich spotřebitelích,“ zopakovala Margita Balaštíková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská
