Právě v této době, počátkem léta, přichází do českých domácností vyúčtování od dodavatelů energií za minulý rok. Pro mnoho českých domácností to představuje velký stres. Nedoplatky za energie se totiž mohou vyšplhat i do tisíců korun. Pro nízkopříjmové lidi je přitom každá vydaná koruna problémem, který výrazně nabourá už tak napjatý rozpočet.
Rok 2022 byl navíc poznamenán výrazným zdražením energií, a do potíží se dostávala dokonce i střední třída nebo lidé, kteří obvykle s výdaji nemají velké problémy. Nízkopříjmové domácnosti, mezi které patří samoživitelé, nemocní nebo senioři, tak doslova třely bídu s nouzí, aby všechno utáhly.
Předsedkyně Rady seniorů České republiky, paní Lenka Desatová, v rozhovoru s ParlamentnímiListy.cz uvedla, že na jejich tísňovou linku se v poslední době obracejí lidé právě kvůli tomu, že nemají peníze na úhradu nedoplatků za energie.
ParlamentníListy.cz oslovily několik neziskových organizací, které pod příslibem anonymity sdílely redakci konkrétní příběhy lidí v těžkých situacích. Oba níže uvedené příklady mají sice šťastný konec, jak však uvádí sociální pracovnice Jarmila Pohludková z Charity ČR, dalším stovkám lidí se pomoc nedostane: „Víme, že potřebných je mnohem více. Navíc platí, že lidé, kteří se k nám dostávají skrze vlastní iniciativu, tvoří jen zlomek. Většinu klientů získáme skrze tipy přátel, sousedů, nebo dokonce vymáhacího oddělení měst a obcí.“
To, že někdo bojuje s financemi, se totiž často pozná proto, že nehradí nájemné nebo nejrůznější poplatky. „Na vesnicích panuje zpravidla také větší všímavost mezi lidmi, takže třeba někdo si všimne, že soused žije v těžkých podmínkách. Informuje o tom obec a ta pak kontaktuje nás,“ vysvětluje Jarmila Pohludková.
Devět tisíc důchod a dluhy
Takovým příkladem je i paní Vlasta. Je jí sedmdesát sedm let a bydlí v malé vesnici na Příbramsku. Před dvěma lety jí na covid zemřel manžel a ona od té doby obývá sama velký dům – statek.
„V domě je asi sedm nebo osm místností, ale paní většinu roku bydlí jen v jedné, protože zbytek nevytápí,“ řekla nám sociální pracovnice Jarmila Pohludková. „Paní měla nabídku odejít do obecního bytu. Kdyby prodala dům, mohla by v obecním bytě v klidu bydlet ještě několik let a z prodeje domu by v pohodě měla na nájem i další věci. Ale ona to odmítla, prý se nebude stěhovat z domu, kde vyrostla a kde prožila s manželem pětačtyřicet let života.“
Tyto emocionální důvody ale paní Vlastě přinesly mnoho těžkostí. Na celou domácnost zůstala sama. Se synem, jediným potomkem, má prý špatné vztahy. „Prý se několik let už neviděli,“ krčí rameny sociální pracovnice. „Syn nebyl ani na pohřbu svého otce, veškeré náklady paní hradila sama. Tady ve vesnici se proslýchá, že syn prý lítá v nějakých podvodech a má velké dluhy.“
S péčí o dům a zahradu po smrti manžela pomáhal paní Vlastě soused, jistý pan Karel, který však po úraze minulý rok zůstal upoután na lůžko. Právě od něj se ale Charita dozvěděla o situaci paní Vlasty. „Naše sociální pracovnice jezdila pečovat o pana Karla a ten se jí jednou svěřil, že jeho sousedka má velké problémy s domem, ale i s financemi. Pan Karel jí dokonce nějaké peníze půjčil ze svého, ale když je potřeboval zpět, protože sám nemá nazbyt, paní Vlasta také neměla… A tak se tato situace dostala na povrch,“ vypráví Jarmila Pohludková. Právě ona se nakonec paní Vlasty ujala a prošla s ní její finanční, ale i psychickou situaci. „Paní na tom byla velmi zle. Z důchodu, který pobírala ve výši necelých devět tisíc, sotva vyžila.“ Jen za energie paní Vlasta platila skoro pět tisíc korun, další dva tisíce vynaložila každý měsíc na léky.
Nakonec vyšlo najevo, že dlužila více lidem ve vesnici, celkem asi osm tisíc. „Paní to s pláčem odůvodnila tím, že jí odešla televize, která představovala jediný větší kontakt s okolním světem,“ líčí smutný příběh sociální pracovnice.
S pomocí dalších odborníků z Charity ČR byly paní Vlastě nastaveny nové zálohy na energie, nyní tak platí tři a půl tisíce korun. „Soukromý dárce, kterým je zdejší podnikatel, koupil paní Vlastě novou matraci a peřiny, neboť spala na proleželém kusu molitanu. Také jsme jí zajistili přísun potravin z potravinové banky a pomohli jí vyřídit příspěvek na bydlení. Paní vůbec netušila, že by na něj mohla mít nárok, když bydlí ve svém,“ říká Jarmila Pohludková.
Právě neinformovanost ohledně nároků na dávky je společně se studem největším důvodem, proč tolik lidí stále zůstává bez pomoci. „Znovu bychom tedy chtěli vzkázat všem lidem, kteří se potýkají s problémy – ozvěte se nám! Charita, ale i jiné neziskovky jsou tu od toho, aby vám pomohly. Nebo alespoň nasměrovaly a vyslechly vás,“ dodává paní Jarmila s tím, že ne vždy lze vyřešit všechny problémy, ale zmírnit se je snaží vždycky.
Vyúčtování energií prý paní Vlastě zatím nepřišlo. „Pokud by to mělo zasáhnout do jejího rozpočtu, najdeme cesty, jak pomoct. Můžeme využít ještě doplatek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc, ale jak už jsem uvedla výše, disponujeme i soukromými dárci, kteří jsou ochotni přispět konkrétním lidem na konkrétní potřeby.“
Hrdost škodí
S dalším těžkým příběhem se nám svěřila Aneta Mundok Nitschová z neziskové organizace Život 90.
„Měli jsme klientku. Seniorka s invaliditou třetího stupně, svobodná. Dlouhá léta žila s maminkou v nájemním bytě 2 + 1. V té době nebyl problém s hrazením nákladů spojených s bydlením. Klientka si však vzala několik půjček u nebankovních společností,“ popsala kořeny problému Nitschová.
„Její maminka poté zemřela a půjčky bylo třeba splácet. Náklady na bydlení se ale zvýšily, klientka začala platit nájem se zpožděním a splátky dluhů ji dostaly do neřešitelné situace. Vždy si přivydělávala jako security, proto s pomocí poradny jedné neziskové společnosti jí byla schválena insolvence, jejíž podmínky se snažila dodržovat.“
Situace se však zhoršila s nástupem drahých energií: „Protože měla klientka nastavené nízké zálohy na plyn a ceny energií se zvýšily, vznikl jí velký dluh a hrozilo odpojení plynu, na kterém je její domácnost závislá. Zaplatila tedy přednostně dluh na plynu, avšak tím pádem zase vznikl poměrně velký dluh za nájem a poplatky s bydlením spojené. Tím bylo samozřejmě ohroženo i její bydlení. Naštěstí majitel domu, kde klientka již od dětství žije, se projevil vstřícně a po vysvětlení situace naší poradnou dal klientce delší dobu pro úhradu většiny dluhu a bylo domluveno, že zbytek bude splácet po ukončení insolvence od června tohoto roku.
Pro pomoc klientce byl osloven Sociální nadační fond hl. m. Prahy a klientka zde požádala v rámci podprojektu Neztratit bydlení o pomoc. Po vyřízení všech náležitostí bylo poskytnuto čtyřicet tisíc, s majitelem domu má dohodu o úhradě zbytku dluhu. Protože klientka řádně již ukončila oddlužení, je předpoklad, že v budoucnu nebude mít problém své závazky hradit,“ popsala příběh se šťastným koncem Aneta Mundok Nitschová.
Problémy s nedoplatky za energie se podle Jarmily Pohludkové z Charity ČR však teprve čekají: „Teď je období, kdy vyúčtování přichází. Senioři se to nejprve budou snažit lepit ze svého, a když uznají, že je to nad jejich síly, tak se ozvou. Většina seniorů jsou velmi hrdí lidé, bohužel si tím často škodí,“ uzavírá sociální pracovnice.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Andrea Novotná
Viktor12
