Pikora říká, že co primátor řekl nebo neřekl a kdo s nápadem přišel, je už koneckonců jedno, a pravděpodobně se to nikdo už nedozví. Co Pikoru však překvapuje, je počet lidí, kteří se s návrhem, aby magistrát zjišťoval, kolik bytů je prázdných, a aby ti, kdo v bytech nebydlí, platili vyšší daně, ztotožňuje. „To je přece pochopitelné: Do cizího soukromí totiž slušný člověk, natož město prsty nestrká. Soukromý majetek je nedotknutelný. Neříká to Ústava?“ říká ekonom.

A dodává, že tento nápad mu připomíná komunistické praktiky, kdy do větších bytů byli nastěhováni další nájemníci, ať původní obyvatelé chtěli, nebo ne. „Tehdy tím řešili bytovou otázku. Dnes by politici vyššími daněmi na investiční byty také chtěli řešit bytovou otázku,“ říká Pikora a dodává, že pokud k něčemu takovému dojde, začnou přibývat nařízení. „Za komunistů jste nesměli mít firmu a museli mít práci. Teď někoho napadne, že nesmíte mít auto a musíte mít kolo, protože auto je neekologické, zatímco kolo je ekologické,“ přidává příklad takového nápadu. Dříve byl argument, že podnikatelé své zaměstnance vykořisťují, dnes ti, kdo mají volné byty, podle této logiky, vykořisťují ty, co je nemají. „Zdá se, že hodně lidí si opravdu opět začíná myslet, že vlastnit znamená: co je tvoje, je i moje. Trh zůstává nepochopen. Levicoví extremisté patrně nikdy nepochopí ekonomii,“ stýská si autor.

Za to, že cizinci v Praze kupují nejen byty, ale rovnou celé činžáky, podle Pikory může centrální banka. „Ceny bytů totiž vyhnala do nebes centrální banka tím, že poslala úrokové sazby na historická minima a intervenovala proti koruně. Hodně lidí (nejen) ze zahraničí nakoupilo za takových ideálních podmínek v ČR nemovitosti ve vidině, že vydělají na superlevném úvěru, zhodnocení bytů a ještě posílení koruny. Vůbec přitom nemuseli kupovat prázdné byty; kupovali rovnou celé činžáky,“ říká.