Pikora říká, že co primátor řekl nebo neřekl a kdo s nápadem přišel, je už koneckonců jedno, a pravděpodobně se to nikdo už nedozví. Co Pikoru však překvapuje, je počet lidí, kteří se s návrhem, aby magistrát zjišťoval, kolik bytů je prázdných, a aby ti, kdo v bytech nebydlí, platili vyšší daně, ztotožňuje. „To je přece pochopitelné: Do cizího soukromí totiž slušný člověk, natož město prsty nestrká. Soukromý majetek je nedotknutelný. Neříká to Ústava?“ říká ekonom.
A dodává, že tento nápad mu připomíná komunistické praktiky, kdy do větších bytů byli nastěhováni další nájemníci, ať původní obyvatelé chtěli, nebo ne. „Tehdy tím řešili bytovou otázku. Dnes by politici vyššími daněmi na investiční byty také chtěli řešit bytovou otázku,“ říká Pikora a dodává, že pokud k něčemu takovému dojde, začnou přibývat nařízení. „Za komunistů jste nesměli mít firmu a museli mít práci. Teď někoho napadne, že nesmíte mít auto a musíte mít kolo, protože auto je neekologické, zatímco kolo je ekologické,“ přidává příklad takového nápadu. Dříve byl argument, že podnikatelé své zaměstnance vykořisťují, dnes ti, kdo mají volné byty, podle této logiky, vykořisťují ty, co je nemají. „Zdá se, že hodně lidí si opravdu opět začíná myslet, že vlastnit znamená: co je tvoje, je i moje. Trh zůstává nepochopen. Levicoví extremisté patrně nikdy nepochopí ekonomii,“ stýská si autor.
Fotogalerie: - Levičácký mítink á la francaise
Za to, že cizinci v Praze kupují nejen byty, ale rovnou celé činžáky, podle Pikory může centrální banka. „Ceny bytů totiž vyhnala do nebes centrální banka tím, že poslala úrokové sazby na historická minima a intervenovala proti koruně. Hodně lidí (nejen) ze zahraničí nakoupilo za takových ideálních podmínek v ČR nemovitosti ve vidině, že vydělají na superlevném úvěru, zhodnocení bytů a ještě posílení koruny. Vůbec přitom nemuseli kupovat prázdné byty; kupovali rovnou celé činžáky,“ říká.
A další viník je podle něj špatná stavební legislativa. V délce stavebního řízení je Česká republika prý na 156. místě na světě. V Dánsku získání povolení trvá prý v průměru 64 dní, v Čechách 246 dní. To je podle Pikory oblast, kde by se politici měli blýsknout. A přidává souvislost s důchody. Za dvacet let zde byla podle něj jen jedna důchodová reforma, a ta nepřežila ani své volební období, takže se lidé moudře rozhodli zajistit se na stáří investicí do bytů na hypotéku. A nyní mají být za tuto zodpovědnost trestaní.
Markéta Šichtařová se pro změnu obouvá do vládního hospodaření za první kvartál roku 2019. „Ještě vloni hospodařil stát v prvním čtvrtletí s přebytkem 16,3 mld. Kč. Za první tři měsíce tohoto roku už skončila státní pokladna se ztrátou 9,2 mld. Kč. Tak hluboký deficit měla státní kasa naposledy v prvním čtvrtletí roku 2012 – jenomže s tím rozdílem, že tou dobou měla ekonomika vážné problémy,“ říká ekonomka. Dodává, že čísla zkreslují peníze z EU a ve skutečnosti stát nehospodaří o 25,5 miliard hůře, ale „pouze“ o jednu miliardu.
Šichtařová vidí jasný problém: příjmy rozpočtu rostly o 5,4 %, výdaje o 13,4 %. Výběr DPH je prý podle dat ještě nižší než vloni, takže vládou propagované EET velký úspěch nepřineslo. A poklesl i výběr ze spotřební daně. Šichtařová dodává, že by to nebylo tím, že se státu nedaří občana na daních holit. „Inkaso daně z příjmů fyzických osob odváděné plátci vyskočilo meziročně o 12,5 %. Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky meziročně vyskočilo o 21,2 %,“ informuje a vysvětluje to tím, že ekonomika stále roste, i když to podle ní a dalších ekonomů nebude trvat věčně.
Ze státních výdajů jí největší rozčílení přivozují tyto:
„Neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím: meziročně +58,9 %.
Odvody vlastních zdrojů EU do rozpočtu EU: +67,6 %.
Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům: +28,6 %.
Platy a podobné výdaje státního rozpočtu: meziroční nárůst o 8,4 %.“
Fotogalerie: - Koblihami do Europarlamentu
Šichtařová říká, že proti dobře placeným státním úředníkům nic nemá, ale podle ní jich zdaleka nemusí být tolik. Dodává, že jejich počet stoupá, protože stát strká nos, kam nemá, a tyto kontroly sotva zaplatí úředníky, kteří je musí provádět.
„Hodně taky mluvíme o tom, co vše nám zaplatila EU. Málo ale mluvíme o tom, co všechno jsme zaplatili my Unii. Tady si nalejme čistého vína, to je ono navýšení o +67,6 %,“ obrací se na další navýšení výdajů.
Ekonomika zpomaluje, „žně“ končí, a jak se k tomu budou stavět politici? „Zvýší daně? Sníží výdaje? Zvýší dluh? Nebo od všeho trochu? Je cokoliv z toho dobré? Není,“ praví ekonomka a dodává, že se bylo možné tomuto všemu vyhnout, kdyby se místo utrácení tvořily rezervy, které vláda ale rozpustila. „Zmoudří teď a ukončí kupříkladu slevy na vlak a autobus, které stojí stát ročně 14 mld. Kč? Tipuju, že ne. Tipuju, že nejjednodušší pro ně bude naplánovat si vyšší deficit státního rozpočtu. Karavana pojede dál a na koblihy pořád bude. Škoda, nemuseli jsme se přidávat k zemím žijícím na dluh budoucích generací, měli jsme pěkně nakročeno,“ zakončuje svou kanonádu proti vládě Markéta Šichtařová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
