Jak Chalupa podotýká, na základě informací od tureckých přátel může potvrdit, že turecká společnost jeví známky značné rozpolcenosti, a to ve vnímání a podpoře současného islámského, a dle jejich soudu, nedemokratického směřování země.
„Mladá turecká generace, která měla možnost cestovat, studovat a žít v jiných zemích, má na vývoj země a svou budoucnost zcela jiný náhled než vládnoucí politická garnitura a pod zdánlivě klidným povrchem doutná nejen konflikt mezi pro- a protiislámskými skupinami, jde i o evidentní mezigenerační střet mezi zastaralým modelem života a životem moderního světoobčana (a to i v rodinách) a zároveň je patrné i značné celospolečenské pnutí, spojené s politickým bojem za lidská práva a svobody proti snaze uchvátit a bezohledně uplatňovat moc existující úzkou vládnoucí skupinou,“ podotkl Chalupa a dodal, že úvahy o možnosti občanské války nejsou podle něj zcela liché.
Původní text ZDE.
Významná podpora prezidentu Erdoganovi podle Chalupy svědčí o tom, že turečtí občané podporují islamizaci, jejímž představitelem je právě Erdogan.
„Jasnou zprávou je také to, že pan Erdogan dostal ‚zelenou‘ nejen od části tureckého národa, což není až tak překvapivé, ale i od, v podstatě všech, významných západních politiků – díky tomu se pan Erdogan, za tichého přihlížení evropských ‚elit‘, definitivně vypořádá s jedinou reálnou silou, která byla schopna a ochotna střežit odkaz Mustafa Kemala Atatürka a mohla efektivně vzdorovat islamizaci turecké společnosti,“ podotýká Chalupa.
„Jsme, budeme, ve vojenské alianci s islámským diktátorským státem, vyzbrojeným jadernými hlavicemi? Na jakém základě je pak západními politiky např. kritizována Sýrie, Polsko, Maďarsko nebo Kuba, nemluvě o Rusku,“ ptá se následně poslanec Babišova hnutí.
_profil_top.jpg)
Ing. Bohuslav Chalupa
„Mám pocit, že ‚elity‘ vůbec nevnímají exponenciální růst napětí a frustrace, plynoucí na jedné straně z účelově manipulovaných skutečností a událostí a na straně druhé z toho, že lidé už nejsou ovce, které, tak jak to ještě donedávna bývalo, nejsou schopny rozpoznat či vycítit základní pravdy,“ podotkl následně Chalupa.
Poté se vyjádřil k tomu, že situace Evropské unie a jejího spojenectví a dohody s Tureckem ohledně migrace je pro něj pochopitelná. „Je jedinou možností, jak oddálit s tím spojené existující a budoucí závažné problémy, a tím samozřejmě obhajovat a prodlužovat svůj nyní již zřejmý kontraproduktivní politický a mocenský mandát evropských politických elit, které tak jako tak přijdou,“ řekl.
„Byl jsem ochoten se za daných okolností s tímto pragmatickým postupem a rozhodnutím, se skřípěním zubů, smířit, pokud by ovšem takto získaný čas EU využila k urychlenému řešení těchto evidentních problémů a zbavila se tak frustrující závislosti na Turecku s jeho vydíracím potenciálem,“ dodává však vzápětí. To však podle něj nenastalo. Došlo pouze k odtržení Velké Británie od Evropského společenství.
„V tuto chvíli doufám alespoň v to, že si nyní nikdo netroufne položit na evropský, doufám stále artušovsky kulatý, a ne hranatý, stůl návrh k bezvízovému styku a k eventuálnímu vstupu Turecka do EU. Doufám, že i kdyby se tak stalo, pak premiér a vláda ČR se v tomto ohledu nebude poníženě ptát madam Merkel na to, co by si měli myslet, jaké by měli zaujmout stanovisko, ale že se vyjádří stručně a jasně – tedy že v žádném případě ‚nepřichází v úvahu‘,“ podotkl Chalupa. Zároveň dodal, že se bude ptát i armádního generála Petra Pavla, zda má v záloze i variantu B, na kolektivní alianční obranu jižního křídla bez Turecka.
„V uvedených souvislostech se budu ptát i na to, jak konkrétně bude NATO realizovat onu ve Varšavě definovanou zvýšenou námořní aktivitu – jen doufám, že nebude spočívat v tom, že se bude zachraňovat a na evropské břehy dopravovat více a více zachráněných běženců, a opět se budu ptát, zda existuje varianta B – tedy jak jsou NATO a EU připraveny na situaci, kdy Turecko odmítne dodržet uzavřené smlouvy a vypustí (i na moře) 2,5 milionu doposud zadržovaných uprchlíků do světa,“ zmínil.
Závěrem podotkl, že pokud se nechceme zpronevěřit heslu ‚Bezpečnost a prosperita‘, pokud cítíme svou odpovědnost za stav světa, pak je nejvyšší čas začít dělat věci jinak… „Rozum a srdce,“ uzavřel.
Poté, co se jeden ze čtenářů vyjádřil s potěšením, že tu někdo myslí a hodnotí víc pragmaticky, Chalupa se ještě jednou rozepsal. Čtenář totiž zároveň vyjádřil jistotu, že elity Evropy nechtějí krizi řešit, že jim vyhovuje. „Domnívám se, že se jedná o zotročení a socani si dovážejí voliče. Při imigraci bylo porušeno mnoho zákonů EU. Jen někteří se tiše ozvali a zase nic. Kdyby Evropa přijala australský model a přes kordon lodí na Středozemním moři by neprojela bez pasu ani rybářská bárka, bylo by za den po krizi. Přitom by bylo po vydírání Tureckem a byli bychom páni situace. Přitom by se peníze daly efektivně využít na pomoc skutečným uprchlíkům. Takhle končí v kapsách mafiánů, kteří transport organizují. Když někdo chce něco prosadit, tak hází argumenty, až najde ten, který zlomí odpor. Vy jste se chytl na ten, že Turecko potřebujeme alespoň dočasně. Chyba. Jedním z největších problémů je, že islám byl zneužit na výchovu teroristů a fanatiků. Tito lidé jsou používáni mafií k destabilizaci. Teď je na řadě Evropa,“ myslí si čtenář.
„Budu dělat a prosazovat to, o čem mluvím a co navrhuji. V tomto smyslu jsem i jedním ze signatářů založení parlamentní platformy proti islamizaci společnosti. Evropa bude muset, pokud to bude vůle evropských občanů, řešit více bitev na jednou: Boj za zvýšení vlastenectví a občanské ochoty (připravenosti) se i individuálně a aktivně zapojit do řešení krizových situací, čeká nás boj proti islamizaci a terorismu – jak ve věcné, tak i v politické rovině (demokratické volby, jejich účast na nich... typový příklad zvolení muslimského reprezentanta jako starosty Londýna), boj proti organizovanému zločinu, boj za vybudování evropských ozbrojených sil a ochranu schengenského prostoru (evropského teritoria), boj za zvýšení prostředků do modernizace ozbrojených a bezpečnostních složek, do kybernetické obrany a bezpečnosti, do zpravodajských služeb, ale také boj proti extremismu a fašizaci společnosti, boj proti možnosti zejména zneužití oněch zpravodajských služeb a dalších mocenských nástrojů...,“ domnívá se Chalupa.
Islám dle jeho názoru nebyl zneužit, ale dovedně využil problém. „Islám je islám, má své zájmy, nástroje a cíle a bude se je snažit čím dále více a tvrději prosadit. My, předpokládám, máme zcela odlišné zájmy a cíle a je jen na nás, jakými nástroji a jak důsledně budeme islámu čelit – buď vyhraje jedno, nebo druhé i s tou možností, že bude, sice jen na nějakou dobu a v důsledku výsledků vzájemných střetů, dosaženo nějaké nové vzájemně respektované a kontrolované koexistence,“ uzavřel Chalupa.
Celá otázka i s odpovědí ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
