Ačkoli se to odborům nelíbí, životní minimum se zvedat nebude

15.12.2014 12:40

Odbory považují za nevhodné, že se nebude zvyšovat životní minimum. Novinářům to dnes řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD) potvrdila, že se zvyšování životního minima nechystá, stát chce podle ní jen cíleně podporovat určité skupiny. Životní minimum představuje částku, která by měla stačit na jídlo a základní potřeby kromě bydlení. U dospělého od roku 2012 činí 3410 korun.

Ačkoli se to odborům nelíbí, životní minimum se zvedat nebude
Foto: Hans Štembera
Popisek: Úřad práce

V srpnu Marksová uvedla, že by se od ledna mohlo životní minimum zvýšit o 5,8 procenta. Znamenalo by to rovněž, že by více lidí dosáhlo na sociální dávky, protože nárok se odvíjí od násobku životního minima. Z těchto plánů však sešlo a odborům se to nelíbí. "My si myslíme, že je to špatně. Z našeho pohledu je životní minimum velmi nízké," prohlásil Středula.

Odbory proto žádají ministerstvo, aby navrhlo zvýšení životního minima. To by podle Středuly mělo lidem stanovit minimální životní standard na vyšší úroveň. Ministryně však řekla, že prozatím se životní minimum plošně zvyšovat nebude.

S premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) se místo toho dohodla na cílené finanční podpoře určitých skupin lidí. "Například na podporu školních obědů pro děti, jejichž rodiče na to nemají, nebo na cílenou podporu seniorů, kteří jsou v hmotné nouzi a už si nemohou přivydělat," řekla. Diskusi však nepovažuje za uzavřenou. "Věřím, že debata bude pokračovat, protože ne všichni lidé, kteří jsou závislí na životním minimu, si to zapříčinili vlastní vinou," doplnila.

V domácnosti má jako životní minimum jeden dospělý částku 3140 korun, každý další pak 2830 korun. Dítěti do šesti let připadá životní minimum 1740 korun, od šesti do 15 let 2140 korun a od 15 do 26 let pak 2450 korun.

Ministryně byla za odboráři

Ministryně se dnes zúčastnila jednání Rady ČMKOS. S odboráři probírala řadu dalších aktuálních problémů, například agenturní zaměstnávání a úrazové pojištění.

V případě agenturního zaměstnávání se s odboráři shodla na nutnosti stanovení pravidel pro tuto činnost, aby se zamezilo působení agentur přinejmenším na hraně zákona a špatným podmínkám agenturních pracovníků. Počítá se se stanovením určitých kvót pro podíl agenturních zaměstnanců v podniku a také s tím, že by agenturní zaměstnanci měli mít stejné podmínky jako kmenoví.

V případě úrazového pojištění zaměstnavatelů se Marksová stejně jako odbory osobně přiklání k veřejnoprávnímu řešení. Podle odborů by vláda měla pro tyto účely zřídit jednu veřejnou pojišťovnu s tripartitní správou. Zaměstnavatelé však po jednání tripartity před dvěma týdny uvedli, že podporují pojištění u komerčních pojišťoven. Tématem se bude zabývat koaliční rada, pro niž ministryně práce připraví podklady. Následně rozhodne vláda.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: dkr, čtk

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Kňučí. Bojí se.” Toto Fiala přes jásot včera neslyšel

7:57 „Kňučí. Bojí se.” Toto Fiala přes jásot včera neslyšel

Teď jde o všechno, burcoval v pondělí večer Petr Fiala, když zahajoval „horkou fázi“ kampaně SPOLU. …