„Afghánci mají řadu odporných povahových vlastností, ty já mám dost dobře prozkoumané, já mám doma teď 11 afghánských občanů a vím o nich úplně všechno; ale pak mají dobré vlastnosti, několik,“ komentovala afghánskou povahu. Jednou z nich je odhodlanost. Její muž, Afghánec, například suverénně prohlašoval, že umí lyžovat, ačkoliv na lyžích nikdy nestál. Až když na lyžích stál, tak zjistil, že lyžovat neumí. „Oni se nikdy nic neučí. Buď jim to jde, nebo jim to nejde. Není nic mezi tím,“ popsala novinářka.
S touto odvahou pak „vylézali“, když Tálibán odešel, a snažili se situace využít. Například vytáhli schované televize a rádia, protože jejich poslouchání bylo za Tálibánu zakázáno. Signál nebyl, ale vytaženy byly i videorekordéry.
„To není tak, že by Tálibán převzal vzkvétající město v roce 1994 a zničil ho. To město už bylo dávno zničené. Ani není pravda, že by ho celé zničili Sověti. Ti toho zničili strašně moc, ale zrovna u Kábulu neplatí, že by ho měli celý na svědomí,“ prohlásila Procházková s tím, že naopak, Kábul byl hýčkaný, dokonce v něm Sověti stavěli sídliště a infrastrukturu. Až když Sověti Kábul opustili, tak vypukla skutečná občanská válka těch, kteří předtím byli proti Sovětům spojení. „Oni si ho sami strašně rozstříleli,“ zmínila novinářka.
Nejoblíbenější film byl dle Procházkové Basic Instinct, tedy erotický thriller s Michaelem Douglasem a Sharon Stone. Dle novinářky to vysvětluje, jak Afghánci nahlížejí na západní ženy. „Oni si tam vytvářeli představu o Západu na základě těchto hollywoodských filmů,“ vysvětlila, že pak na západní ženy pohlíželi jako na „lehké“, včetně ní.
Fotogalerie: - Rumcajsův Jičín
Co se týče Afghánistánu, západní svět podle ní udělal jednu zásadní chybu, která se vztahuje i ke vztahu k Rusku. Totiž že tak, jak žijeme my, je nejlepší způsob a měli by tak žít všichni. A že náš hodnotový žebříček je také jediný správný. „Když s tímhle přijdete do Orientu nebo do Ruska, tak to nemůže dobře dopadnout,“ konstatovala. „My jsme je vůbec nepochopili. Nepochopili jsme, co oni chtějí,“ uvedla o Afghánistánu. Dodala, že se skamarádila se západně smýšlejícími anglicky hovořícími obyvateli. Ale varovala, že pak člověk zapomíná, že tito lidé nejsou většina.
„Na ty ostatní se začnete dívat jako na blbce, kteří musí dozrát. Ale to je přesně to, co vede k velkým průšvihům. Zkrátka musíme připustit, že jsou i jiné kultury s jiným hodnotovým systémem, než je ten náš, které mají právo na náš respekt,“ prohlásila.
Popsala, jak přišli Američané s plnými kapsami peněz. Takže jim samozřejmě všichni vše odkývali. „Chcete parlament? Bude parlament. Chcete tam ženy? Všechny ženy do parlamentu,“ okomentovala fakt, že v afghánském parlamentu bylo více žen než v českém, ale nic to neznamenalo, protože ženy hlasovaly tak, jak jim manžel přikázal. Pár výjimek existovalo, ale nereprezentovaly většinovou společnost.
Nemluvě o tom, že Afghánistán dle ní není skutečná země, ale různé oddělené skupiny v jedné zemi, která vznikla podle dohody Ruska a Velké Británie. Spojil je akorát Sovětský svaz v odporu k invazi. Neporozumění vidí jako hlavní důvod konfliktu mezi Západem a Ruskem, sebezahleděnost podle ní vede k tomu, že Západ není schopen rozpoznat nebezpečí.
Fotogalerie: - Vládní tiskovka
Řešila se i otázka, jak Afghánci vnímají Čechy a Rusy. Dle zkušeností Procházkové jsou pro Afghánce Rusové „svébytný živočišný druh“, tedy rozlišují mezi Západem a Rusy. K těm mají ambivalentní vztah, protože díky Rusům mají Afghánci kosmonauta a také nějakou infrastrukturu. Zmínila Tádžikistán, kde před Sovětským svazem neuměl číst a psát skoro nikdo a nyní umí všichni. Sovětský studijní program se týkal i Afghánců, proto měla při pobytu tlumočníka do ruštiny, ne do angličtiny. Zkrátka, „výdobytky civilizace“ přinesli Sověti, včetně například lékařství.
Poukázala, že z hlediska obětí byla sovětská okupace horší, zemřelo údajně milion lidí. „Ale z hlediska lidského porozumění, tak Američané nebyli schopní navázat nějaký lidský kontakt s těmi Afghánci,“ podotkla. „Rozevlátější“ a méně pravidel dbalí Rusové byli Afgháncům blíže. Zatímco Američané trvali na pravidlech, která Afghánci ze své přirozenosti nebyli schopni dodržovat.
Podle ní je západní individualismus a afghánský styl soukromého života neslučitelný. „Oni chtějí výdobytky, ale nechápou tu cestu k nim. A já, když je tak pozoruju, si říkám, jestli by to nechtělo u nich přidat a u nás ubrat,“ míní. S Rusy se tedy prý domluvili lépe, ale obecně prý Afghánci nemají rádi nikoho, kdo jim vleze do země se zbraní.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Vierka
