„Je snadné zapomenout na to, že Rusko hostilo zimní olympijské hry v Soči již v únoru. Olympiáda byla vymodleným projektem prezidenta Vladimira Putina, který sehrál hlavní roli při snaze získat je pro Rusko. Stejně tak měl velký podíl na tom, že se ze zchátralého sovětského letoviska Soči stalo moderní olympijské město. Olympijské hry se staly pro Putina prioritou, protože měly symbolizovat politickou i ekonomickou obnovu Ruska po rozpadu SSSR a chaosu v devadesátých letech," píše Beaver.

„Rusko, které pořádalo letošní olympijské hry, je však diametrálně odlišnou zemí od té, kterou Putin zdědil při svém nástupu do nejvyššího úřadu v zemi. Když byl Putin 31. prosince 1999 jmenován prezidentem země, panovaly obavy z dalšího rozdělení země. Rusko tehdy čelilo tlaku separatistického islamistického hnutí na Kavkazu a stále se ještě zcela nezotavilo z těžké hospodářské krize, která zemi zasáhla o rok dříve," připomíná Beaver.

„Růst ceny ropy, zvýšení vývozu přírodních zdrojů a potlačení povstání na Kavkazu však významně federální vládu posílilo. Jakmile začala ekonomika vykazovat opět růst a byla obnovena kontrola centrální vlády nad celou zemí, začala se pozornost Ruska soustředit na jeho sousedy a později i na možnost získání silnější pozice v globálních rozhodovacích procesech. Rusko se toužilo stát světovou mocností s cílem ukončit hegemonii Spojených států," zmiňuje Beaver.