Americký časopis vyčítá Putinovi, že ubližuje miliardářům

15. 10. 2014 12:17

Podle Paula Rodericka Gregoryho z prestižního magazínu Forbes se Putinovy naděje k Číně upírají zbytečně. Čína podle jeho názoru bude chtít obtížné situace Ruska využít ve svůj prospěch a Rusko ani užší obchodní vztahy s toutu zemí před důsledky sankcí neuchrání.

Americký časopis vyčítá Putinovi, že ubližuje miliardářům
Foto: kremlin.ru
Popisek: Vladimir Putin

„Pro Vladimira Putina se nynější události nevyvíjejí příliš dobře. Cena ropy a hodnota rublu stále klesají a klíčoví ruští experti připouštějí, že ekonomika má potíže. A to navzdory Putinovým optimistickým prohlášením. Některá Putinova rozhodnutí navíc devastující účinek sankcí ještě zesilují. Ruský prezident rovněž podkopává základy, ze kterých vychází jeho moc a síla. Jeho přátelé z byznysu vzhledem k omezenému přístupu k zahraničním investicím přicházejí o zisky a Putin boří i sociální aspekt, na kterém svůj KGB-mafiánský stát budoval," tvrdí Gregory.

„Karen Dawisha ve své knize nazvané Putinova kleptokracie píše, že 35 % ruského bohatství je v rukách 110 miliardářů. Pro srovnání můžeme konstatovat, že 30 % amerického bohatství vlastní 320 000 Američanů. Jestliže je nutné přerozdělovat bohatství ve Spojených státech, potom v Rusku je tak nutné učinit s tisícinásobnou nutností. Ve srovnání s Ruskem jsou Spojené státy přímo královstvím rovnosti," poukazuje Gregory.

„Putinovy nezodpovědné reakce na sankce uvalené Evropou a Spojenými státy jsou pro udržení jeho pozice mnohem ničivější než sankce samotné. Velké státní firmy typu Rosněfť a Gazprom nyní nemají přístup na západní kapitálové trhy, což jim způsobuje problémy se splatností půjček. Požadují proto peníze ze státní pokladny. Konkrétně šéf Rosněfťu Igor Sečin už si řekl o 50 miliard dolarů. Podle Dawishy není pochyb o tom, že žádostem těchto podniků bude vyhověno. Sečin se mimo jiné domnívá, že by mohl finanční problémy společnosti vyřešit akvizicí ropného gigantu Bašněfť, který ovšem patří patnáctému nejbohatšímu Rusovi Vladimiru Jevtušenkovi," píše Gregory.

„Přes svoji loajalitu byl Jevtušenkov obviněn z protizákonné privatizace a praní špinavých peněz. Nyní čelí obrovské pokutě a hrozbě uvěznění na dlouhé roky. Je v domácím vězení a dá se předpokládát, že pokud se vzdá Bašněfťu, bude mu umožněno emigrovat s almužnou ve výši např. 100 milionů dolarů. Případně bude moci zůstat v Rusku, ovšem už bez většího vlivu a o podstatnou část svého majetku chudší. Podle jednoho z bývalých Putinových oblíbenců v Rusku fakticky neexistuje soukromé vlastnictví. Všichni ruští podnikatelé jsou prý Putinovi nevolníci," poukazuje Gregory na poměry v Rusku.

„Rozšíření účinnosti sankcí na konci července se dotklo i užšího kruhu Putinových přátel. V Itálii byl zmrazen majetek ve výši 40 milionů dolarů, který patří Arkadiji Rotenbergovi. Uvalení sankcí na okruh sobě blízkých lidí přitom považuje Putin za osobní urážku. Už v květnu letošního roku si s ironickou poznámkou udiveně stěžoval, že sankce byly uvaleny na dva Židy (Rotenberg a jeho bratr) a jednoho Ukrajince," zmiňuje Gregory.

Celý článek v angličtině najdete ZDE.

„Putinova politická strana Jednotné Rusko proto podala návrh zákona, který již v dumě prošel prvním čtením, podle kterého by ruský stát mohl prostřednictvím zahraničních aktiv kompenzovat ztráty některých z jeho přátel, kterým byl v důsledku sankcí odstaven majetek. Možností však není příliš mnoho. Konkrétně se může jednat o montážní závod Ford, mlékárnu vlastněnou doposud firmou Pepsi či vrtná zařízení ExxonMobil," jmenuje Gregory.

„Jevtušenkovo zatčení prakticky porušilo podmínky utajené dohody mezi Putinem a nejbohatšími olichargy z roku 2003. Olichargům byl tehdy ponechán veškerý jejich majetek výměnou za to, že budou k ruskému prezidentu vždy loajální. Případ Jevtušenka je pro zbylých 109 miliardáů signálem, že dohoda jž neplatí a další obětí se může stát kterýkoli z nich. Oligarchům tak Putin nepřímo vzkazuje, že jsou především jeho nevolníci. Případné přijetí navrhovaného zákona definitivně zavře dveře pro zahraniční investory. Proč také investovat v zemi, kde je možné beztrestně vyvlastnit majetek, který bude poté použit na záchranu Putinových darebáků?“ pokládá si otázku Gregory.

„Včerejší vydání Wall Street Journal si všímá další záležitosti s nejasným koncem, které Putin musí čelit. Jelikož nemají Evropa a Spojené státy zájem dělat svůj byznys v Rusku, Putin upírá své naděje k Číně. WSJ popisuje, jak spolu obě země v poslední době uzavřely na čtyřicet dohod týkajících se energetických, finančních i technologických oblastí. Putin se spoléhá na to, že by užší obchodní vztahy s Čínou mohly snížit vliv sankcí na ruskou ekonomiku," pokračuje Gregory.

„Čína se však příliš neliší od jiných investorů. Také čínští byznysmeni nechtějí riskovat dohodu s partnerem, který je schopen v dobách krize zabavit jejich majetek. Čína bude požadovat nízké ceny, přísné tresty za nedodržení podmínek garantované ve smlouvách pro případ, že by se Putin uchýlil k některému ze svých špinavých triků. Čína si je vědoma, že dnes existuje jen málo zemí na světě, které chtějí dělat s Ruskem byznys a bude chtít z této situace vytěžit co nejvíce," konstatuje Gregory.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: pro

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Šok v Českém rozhlase: S islámem se nedohodneme. Musíme být ti silnější

11:37 Šok v Českém rozhlase: S islámem se nedohodneme. Musíme být ti silnější

Počet mrtvých z útoků na Srí Lance se zatím ustálil na čísle 359. Zadrženo bylo 58 lidí a prezident …