„Pro Vladimira Putina se nynější události nevyvíjejí příliš dobře. Cena ropy a hodnota rublu stále klesají a klíčoví ruští experti připouštějí, že ekonomika má potíže. A to navzdory Putinovým optimistickým prohlášením. Některá Putinova rozhodnutí navíc devastující účinek sankcí ještě zesilují. Ruský prezident rovněž podkopává základy, ze kterých vychází jeho moc a síla. Jeho přátelé z byznysu vzhledem k omezenému přístupu k zahraničním investicím přicházejí o zisky a Putin boří i sociální aspekt, na kterém svůj KGB-mafiánský stát budoval," tvrdí Gregory.

„Karen Dawisha ve své knize nazvané Putinova kleptokracie píše, že 35 % ruského bohatství je v rukách 110 miliardářů. Pro srovnání můžeme konstatovat, že 30 % amerického bohatství vlastní 320 000 Američanů. Jestliže je nutné přerozdělovat bohatství ve Spojených státech, potom v Rusku je tak nutné učinit s tisícinásobnou nutností. Ve srovnání s Ruskem jsou Spojené státy přímo královstvím rovnosti," poukazuje Gregory.

„Putinovy nezodpovědné reakce na sankce uvalené Evropou a Spojenými státy jsou pro udržení jeho pozice mnohem ničivější než sankce samotné. Velké státní firmy typu Rosněfť a Gazprom nyní nemají přístup na západní kapitálové trhy, což jim způsobuje problémy se splatností půjček. Požadují proto peníze ze státní pokladny. Konkrétně šéf Rosněfťu Igor Sečin už si řekl o 50 miliard dolarů. Podle Dawishy není pochyb o tom, že žádostem těchto podniků bude vyhověno. Sečin se mimo jiné domnívá, že by mohl finanční problémy společnosti vyřešit akvizicí ropného gigantu Bašněfť, který ovšem patří patnáctému nejbohatšímu Rusovi Vladimiru Jevtušenkovi," píše Gregory.