„Bylo by lákavé si myslet, že ruská válka na Ukrajině (a váhavá odezva NATO) je krize svázaná pouze s ruským nacionalismem a mocenskou politikou. Ve skutečnosti současná krize nevznikla ani v důsledku rozhodnutí jednoho vůdce či snad kolektivním politickým `usnesením`. Jak se krize stále prohlubuje a eskaluje, je třeba za celým pozadím události hledat hlubší důvody, které bezpochyby silně ovlivňují budoucnost Evropy i Ukrajiny," domnívá se Schwarz.
„Ruský prezident Vladimir Putin nyní jedná z pozice moci a síly. Zcela správně totiž zjistil, že političtí lídři v Evropě i USA jsou slabí, nerozhodní a za každou cenu se vyhýbají konfrontaci. Je otázkou, jak mohla Evropa promarnit sen svých zakladatelů a být tak málo kurážná v době, kdy měla razantně čelit ruské expanzi. Podívejme se pravdě do očí a řekněme si, že Evropa je bezmocná a zcela paralyzovaná. Dlouhodobě nesprávné jednání předních evropských politiků má své hlubší kořeny. Je třeba tuto skutečnost přijmout a vynasnažit se, aby napříště byla Evropa lépe připravena," konstatuje Schwarz.
„Putin má každý svůj krok nepochybně dokonale promyšlený. Předem si byl jistý, že reakce Evropy bude vlažná a nerozhodná. Stačilo, aby si vyhodnotil, jakým způsobem Evropané reagovali před Ukrajinou na konflikty v Bosně, Kosovu či Gruzii. Po druhé světové válce evropští lídři postupovali v duchu logiky `méně zbrojení znamená méně konfliktů`, čímž se prostřednictvím zbrojního embarga vzniklé konflikty jen odložily na později, než aby se vyřešily jednou provždy. Události v Bosně a Kosovu ukázaly, jak moc byl tento postup nesprávný. Rovně se potvrzuje, že Evropa využívá NATO k tomu, aby náklady na zbrojení přenesla na americké daňové poplatníky a sama se jim vyhnula," upozorňuje Schwarz.
Celý článek v angličtině najdete ZDE.
„Tím, že nechali evropští lídři zajištění bezpečnosti svých národních států zcela na NATO (fakticky tedy na USA), nemuseli nijak dramaticky reformovat sociální programy, restruktualizovat ekonomiku a modernizovat armádu. Již na konci roku 2010 se nechal Robert Gates slyšet, že funkční aliance vyžaduje, aby vedle výhod nesli všichni členové společně i stejnou zátěž. Přesto se členským zemím z Evropy dodnes nepodařilo splnit výdajovou část závazků. Evropané již nemohou očekávat, že je bude USA nadále bránit, pokud nejsou sami ochotni se na tomto procesu podílet. Nemohou přece očekávat, že je bude Putin respektovat či se jich snad zalekne, když nemají propracované otázky vlastní obrany. Evropané musí v rámci NATO neprodleně rozšířit a sjednotit své vojenské síly," má jasno Schwarz.
Fotogalerie: - Pražský Majdan
Fotogalerie: - Protest proti válce
„Selhání Evropy čelit federalistickým tendencím rovněž snížilo její důvěryhodnost při jednání s Putinem o Ukrajině. Přes vleklé úsilí v době velké hospodářské krize Evropská unie selhala při hledání řešení svého klíčového úkolu, kterým je její politická suverenita. EU nyní představuje běžnou smluvní organizaci, jež by byla ráda považována za kontinentální vládu. Jeji přežití vyžaduje udržet si demokratickou legitimitu. Aby mohla Evropa mluvit jedním hlasem, je třeba si zvolit Evropský parlament a prezidenta s jasným demokratickým mandátem. Zkrátka a dobře, je nutné stanovit jasnou zodpovědnost a ústřední autoritu," píše Schwarz.
„Putin samozřejmě počítá s nerozhodností a nejednotností evropského veřejného mínění, na základě kterého mu nakonec bude jeho agrese prominuta. Aby se tomu dalo předejít, je třeba kriticky zhodnotit a následně vyřešit hlavní `kámen úrazu`, kterým je evropská kulturní dysfunkce. Stručně řečeno, Evropané se ve škole učili, že by se měli stydět za svoji minulost. A ne nadarmo se říká, že národ, který není schopen smířit se a pochopit svoji minulost, nemá budoucnost. Evropa se musí naučit skloubit své židovsko-křesťanské zásady se svými současnými zákony a politickou identitou," uvažuje Schwarz.
„V neposlední řadě by si Evropané měli uvědomit, že válka proti Ukrajině je namířena proti nim samotným. A bude pokračovat do té doby, než bude Evropa fyzicky i psychicky naprosto bezzubá a odzbrojená. Evropané si zvykli žít v přesvědčení, že je lepší jednat tiše a v klidu, než aby na obranu svých práv sáhli ke `klacku`, tedy k silovému řešení. Stali se vězni vlastní historie, než aby tuto historii studovali a poučili se z ní. Nyní nastal nejvyšší čas, aby znovu svoji minulost objevili a zachránili tak zároveň i svoji budoucnost," uzavírá Schwarz.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
